Už jste strávil druhý triumf v největším etapovém závodě planety?
Je to super, vyšlo nám to se Susim (švýcarský kolega Christoph Sauser) úplně perfektně. Fyzicky jsem na tom byl líp než před dvěma lety a taky technické problémy nebyly takového rozsahu jako minule. Když už se řešil nějaký defekt, vzalo nám to ten nejmenší nezbytný čas na opravení. I když v jedné chvíli...
Pátá etapa, že?
Když tam Kristián Hynek řešil překroucený řetěz a ztratil hodně času, tak já jsem chytil klacek do přehazovačky a celou ji přetočil. Zůstala viset a já nevěděl, co s tím, nechtěl jsem ji ulomit. Sundal jsem zadní kolo, mezitím přijel náš záložní tým a borci už mi dávali zadní kolo, mysleli, že mám defekt. Pak za přehazovačku kolega vzal, nahrubo, silou, jen se ulámaly plasty okolo, ale naštěstí vydržela.
Štěstí v neštěstí?
To jsem měl opravdu strach, stačil kousek a šaltr mohl být pryč. Byl by to konec. Ale byla to jediná velká krizovka v závodě, jinak jsme ukázali, že jsme byli nejlepší. Snad možná kromě prologu, kde jsme byli třetí, ale jinak jsme na tom se Susim byli nejlíp. Já jsem byl hlavně nadšený ze své formy, jakou jsem si do Afriky přivezl a jak komfortně se mi jelo.
Těch 740 závodních kilometrů, které vám loni kvůli zranění chyběly, bude letos velké plus do sezony?
Určitě jo. Intenzit jsem předtím tolik nenajezdil, protože by to pro Cape Epic bylo zbytečné, navíc i sezona cross country se letos otvírá hodně pozdě. Dobře jsem v Africe potrénoval, posune mě to o kus dál. V neděli už jedu další XC závod, sice možná budu ještě trošku mrtvý, ale už se budu posouvat do nejvyšších intenzit. Poznal jsem, že když jsem celou zimu zdravý, konečně po dvou letech bez problémů, tak forma je fakt super.
Co teď bolí nejvíc? Zadek? Nohy?
Cítím se celkem dobře. Ve středu už půjdu na kolo a pojedu sto kilometrů, jen tak volně, úplně pro radost. Pak proběhnou sauny, masáže, v sobotu si dám ostřejší trénink a v neděli závod. Uvidím, jak bude tělo reagovat, může to na mě dolehnout.
Dva starty, dvě vítězství. Máte ještě důvod se na Cape Epic vracet?
Důvod bude vždycky, ale nikdy to neplánuju. Ani minule jsem si nemyslel, že ještě někdy pojedu. Záleží na týmu a pokud budu mít partnera.
Protože Christoph Sauser končí letos s kolem končí, že?
Pro něj bylo vítězství velkým cílem a měl samozřejmě radost. Chtěl se s kariérou rozloučit jako šampion. Takže sehnat partnera je největší problém, ne to, jestli chci nebo nechci jet.
Jakou roli hraje to, že příští rok je olympijský?
Mou prioritou je samozřejmě cross country. I když je Cape Epic skvělá příprava, protože Světový pohár letos startuje až za dva měsíce, tak příští rok kvůli Riu odstartuje dřív a to svůj start v Africe moc reálně nevidím.
