Prosadil jste na sjezdu změnu pravidel sestavování kandidátek ČSSD, aby o nich rozhodovali všichni řadoví členové strany. Jsou ale lidé, kteří to kritizují - například neúspěšný kandidát na místopředsedu Jiří Dienstbier.
Možná to není pokrok o tisíc procent, možná je to jenom pokrok o osmdesát procent, ale je to výrazná pozitivní změna a už vůbec se nedá oddiskutovat fakt, že ženy budou mít nyní garantováno postavení na našich kandidátkách do Sněmovny a krajů ve výši 40 procent. To je věc, která se nedá obejít. Podařilo se mi prosadit změnu, která byla ještě před třemi, čtyřmi lety v ČSSD naprosto nemyslitelná a na kvótách si vylámali zuby téměř všichni mí předchůdci ve vedení sociální demokracie.
Bylo cenou za schválení změny stanov, že se vedení ČSSD vzdalo možnosti předsednictva škrtat na kandidátkách do voleb na návrh grémia, krajů či kontrolní komise?
Ne, klíčovou součástí kompromisu bylo, že jsem slíbil krajským organizacím, že budou zapojeny do diskuse o konkrétní podobě volebního řádu. Já jsem slíbil, že s nimi o tom povedu diskusi, tak aby mohli jednoznačně ovlivnit finální pravidla pro výběr kandidátek. Ale to, že jsme se výrazně posunuli, že jsme výrazně posílili zastoupení žen na našich kandidátkách, to je také jasné. A ještě máme dvě ženy ve vedení strany. To je také pěkná tečka za sjezdem.
Jak ohlídáte, aby těch povinných 40 procent žen neobsadilo dolních 40 procent míst kandidátky?
To je určitě otázka, kterou si určitě teď řada žen klade, těch žen, které chtějí kandidovat za sociální demokracii. Já jsem rád, že jsme je k tomu alespoň povzbudili, aby se zvýšil jejich zájem. Tou poslední zpětnou vazbou je veřejnost, protože by určitě nepřijala, kdybychom princip kvót uplatnili způsobem, který jste popsal. To by bylo viditelné obcházení toho principu. Já předpokládám, že těch 40 procent žen, možná někde i více, tam není žádné horní omezení, bude rozptýleno po celé kandidátní listině.
Byla zvolením nového vedení strany definitivně uzavřena otázka toho, čemu se říkalo „lánský puč“? A mají ti lidé, kteří se toho účastnili a chtěli vás sesadit, šanci vrátit se na nějaké rozhodující pozice ve straně, nebo to bude možné až v éře, kdy tu stranu nebudete řídit vy?
Když se vrátím k událostem po volbách do Poslanecké sněmovny, já jsem je uzavřel ve své písemné zprávě, kterou jsem rozeslal delegátům a tím jsem tuto věc uzavřel. A na sjezdu už jsem ji neotevíral. Nevidím důvod, abychom se vraceli neustále do minulosti. Chci se dívat dopředu. Každý člen ČSSD má právo kandidovat a usilovat o podporu pro zvolení.
V programové rezoluci přijaté na sjezdu ČSSD je, že chcete zastropovat věk odchodu do důchodu. Jaká je vaše osobní představa, jak vysoko by měla být ta hranice?
My jsme nenapsali žádný konkrétní věk a nenapsali jsme to úmyslně, protože nejprve o tom musíme debatovat s našimi experty v ČSSD, dáme na jejich doporučení a pak půjdeme za našimi koaličními stranami. Cílem je, abychom se zbavili nekonečného věku odchodu do důchodu, to je naprosté unikum v rámci Evropy. Chtěli bychom, aby lidé měli větší jistotu, než mají dnes, že se věk odchodu do důchodu nebude dál prodlužovat, pokud neporoste střední délka života.
Když v té vaší schválené programové rezoluci píšete , že náš demokratický systém se nesmí stát předmětem manipulace ze strany bohatých oligarchů, to je vzkaz vašemu vicepremiérovi?
To je problém, který jde napříč Evropou. Není to zdaleka jen problém České republiky a pana Babiše. Bohatých podnikatelů, kteří se snaží zvýšit svůj vliv tím, že se angažují v médiích je více. Můžu zmínit pana Valentu (senátor Ivo Valenta, majitel Synotu - pozn. redakce), jsou tady různé komunální kandidátky, za kterými stojí vlivné podnikatelské subjekty, to je věc, která je širší, než jednoho koaličního partnera, kterého máme.
Jak tomu chcete zabránit?
Já jsem to pojmenoval na sjezdu a také jsem řekl, jak na to chceme reagovat. Ve vládě budeme hájit důsledně veřejný zájem, aby nevznikla ani nejmenší pochybnost. Budeme vést diskusi s našimi partnery v koalici i s ostatním stranami o možných změnách legislativy, tak abychom obhájili veřejný zájem i z hlediska zákonu o střetu zájmů, pravidel pro financování stran nebo regulace mediálního trhu. To je diskuse, kterou chceme vést.
