Loni oba seděli na marodce, sezonu, v níž ona měla na mítincích zářit coby mistryně světa a on se stejnou ozdobou z haly, jim zdevastovala zranění. O Daliboru Kupkovi, v jehož skupině oba jsou, pak někteří lidé tvrdili: Přetrénoval je.
„Ale Zuzka léčila vápenatou ostruhu na patě, kterou by měla tak i tak, a Máslo, protože jsme byli trošičku nenažraní, se poprvé v životě zranil,“ připomněl kouč.
V hale v pražské Stromovce stál na ochozu nad cílovou čárou, v ruce kameru, a když oba jeho svěřenci doběhli a vyhráli, ulevilo se mu. „Formu mají a budou ji mít, pokud nedostanou nějakou virózu. Ta by je mohla sežrat.“
Republikové mistrovství bylo jen mezihrou, teprve za dva týdny čeká atlety absolutní vrchol zimy – halová Evropa v O2 areně. A jak Hejnová, tak hlavně Maslák, obhájce zlatého pokladu z Göteborgu, světu z Prahy vzkázali: Pozor na nás!
„Už bych měl být unavený,“ divil se přitom Maslák po třetí čtyřstovce ve čtyřech dnech. „Ale běžel jsem fantasticky. Forma stoupá.“
Dva okruhy prosvištěl 24letý blesk z Havířova v čase 45,27 sekundy, jen tři setiny za svým českým rekordem, se kterým loni v Sopotech vyhrál halové mistrovství světa a pak si liboval: „Super čas.“
Nejrychlejší je na celém světě, v evropských tabulkách má na druhého náskok takřka sekundu a sebevědomě se zařadil do role největšího favorita HME. „Chci obhájit tu jedničku,“ vyhlásil. „Jen se bojím, jestli forma není předčasná.“
Máte představu, jaký čas bude k vítězství potřeba? dostal pak šampion dotaz. „Myslím si, že tohle by mi mělo stačit,“ mrkl.
Zatímco o Maslákově misi v O2 areně je jasno, Hejnové republikový výkon zamotal hlavu. Pro evropský šampionát splnila limit na čtyřstovce i dvojnásobné trati a plánovala se rozhodnout na poslední chvíli. Podle pocitů i podle konkurence. „Už jsem se víc klonila k osmistovce,“ naznačila.
Jenže nedělní výkon ji postavil před novou volbu. Znovu je to půl na půl. „Rozhodnutí nechám na trenérovi,“ pronesla Hejnová.
Coby mistryně světa na trati 400 metrů překážek má z kratšího závodu víc zkušeností, na delší distanci by naopak mohla v závěru využít rychlostních kvalit. „I když trénuju na čtvrtku, tak obecnou vytrvalost mám v sobě,“ tvrdila. „A docela by mě zajímalo, jak jsem schopná běžet v konkurenci.“
Trio Hejnová–Maslák–Kupka má nyní před sebou poslední úkol: uchránit formu až do dne D. Zatímco biatlonový svaz naordinoval svým sportovcům před vrcholem sezony karanténu, trenér Kupka volá na pomoc štěstí. „Viróza nás může oslabit až o sekundu,“ varoval. „Ale pokud to oba přežijí, pak to bude zajímavé.“
Inventura hvězd před HME v Praze |
Nejen Pavel Maslák a Zuzana Hejnová budou výraznými osobnostmi českého týmu na halovém mistrovství Evropy v Praze. Co ukázal o víkendu barometr formy u dalších českých hvězd?
Trio koulařů
Tomáš Staněk vévodil až do neděle evropským tabulkám, Ladislav Prášil je medailistou z posledního halového ME, ale na mistrovství republiky je přehodil bývalý diskař Jan Marcell. Podstatné ovšem je, že všem letěla koule za 20,50 metrů, čímž zařídili nejkvalitnější letošní závod koulařů v Evropě. Z takového základu se mohou urodit na šampionátu i medailové vrhy.
Adam Helcelet (sedmiboj)
Letos má zatím na kontě nejlepší evropský víceboj sezony. Sobotní solidní dálka na 740 centimetrů ukázala na velmi dobrou výkonnost, navrch byl pak druhý v rozběhu překážkářů za 7,88. Do finále už nenastoupil. Snad jen proto, aby pošetřil síly.
Eliška Klučinová (pětiboj)
Pátá žena evropských tabulek má parádní formu, což dokázala i nyní v hale Olympu. V sobotu si naordinovala trojboj a přebíhala od discipliny k disciplině. Ve výšce brala za 188 centimetrů stříbro, v kouli byla čtvrtá, nad překážkami pátá. A za dva týdny v Praze bude pro Evropanky hrozbou.
Petr Svoboda (60 m př.)
Už zase! Tolikrát zraněný atlet opět není zdráv, tentokrát ho bolí záda a docent Kolář mu o víkendu start nedoporučil. „Ovšem s halovou Evropou počítáme,“ tvrdí rezolutně jeho kouč Luděk Svoboda. Dnes míří překážkář za vyhlášeným lékařem Müllerem-Wohlfahrtem do Mnichova.
Jiřina Ptáčníková (tyč)
Loni zažila někdejší mistryně Evropy black- out. „Zapomněla jsem skákat, bála jsem se,“ vzpomíná. Teď se zase rozpomíná na správnou techniku. Na republice z toho bylo 450 centimetrů. „Na Evropě ale bude na medaili potřeba 470,“ myslí si.
Jan Kudlička (tyč)
Zranění paty ho pustilo do závodu teprve nyní, poprvé v sezoně. Překonal 560 centimetrů, oznámil, že pata zatím drží, a odhodlaně dodal: „Potvrdil jsem si, že mohu skákat i ještě výš.“
Denisa Rosolová (400 m)
Před evropským šampionátem se chtěla odreagovat od úmorné čtvrtky a zároveň otestovat na dvoustovce rychlost. Z času 23,74 nadšená nebyla. „Zjistila jsem, že zas tak velkou rychlost nemám. Tak snad si top výsledek schovávám na Evropu,“ tvrdila halová mistryně Evropy z roku 2011.
