Na rozdíl od většiny filmů, které se dnes točí, se snaží ukázat i příběh, který se odehrává mimo svahy. Není to jen další film, kde se jenom jezdí. Hlavní myšlenka je představit dva způsoby, jak vnímat hory. Buď se nahoru dostanete helikoptérou, nebo po svých. Jestli je jedno lepší než druhé, to si diváci řeknou sami.
S Ondrou Bankem a Robinem Kaletou měl původně do Švédska letět i skicrossař Tomáš Kraus, ale aby se na jeden termín domluvili tři takto vytížení lyžaři, je téměř nereálné. Bany i Robin jsou oba profíci, a i když oba dělají něco trochu jiného, spojují je hory a lyžování. Heliskiing ve Švédsku si vybrali, protože se točilo na jaře a tou dobou byly za polárním kruhem ideální sněhové podmínky. Cílem byla vesnička Nikkaluokta ležící asi 150 kilometrů severně za polárním kruhem, hodinu autem na západ od Kiruny, kde se prohánějí sobi a losi. Proti zbytku světa jsou tam za heliskiing dobré ceny.
„Když přijedete do profláknutých heliskiingových středisek v Americe, pomalu se nedostanete do vrtulníku. Tady jsme byli úplně sami. V té vesnici už takhle skoro nikdo není, natož aby tam někdo chtěl létat helikoptérou. Jsou tam čtyři domy a helizákladna o jedné helikoptéře, a i ta je tam spíš kvůli nahánění sobů nebo rozvážení rybářů,” říkají kluci. Když přijeli do hotelu, nebyla tam ani noha včetně majitelů. „Když jsme jim zavolali, řekli, že museli odjet na pár dní na jih, ale že je odemčeno,” vzpomínají freerideři.
PremiéraNa premiéru filmu Few Days se přijďte podívat v úterý 16. prosince od 19 hodin do kina Aero. Po ní se můžete přesunout do klubovny ve druhém patře, kde se můžete setkat s účinkujícími na afterpárty. Zde proběhne i premiéra dalšího českého snímku Rabadab Brigade. V tomto undergroundovém počinu se můžete těšit na poctivý street, freeride i backcountry v podání zhruba dvacítky českých střelců. |
Výprava se ubytovala a seznámila se starým vojenský pilotem Göranem, který měl u helikoptéry chaloupku coby základnu. Do sauny v Kiruně? Vrtulníkem. Pokud byla špatná předpověď na denní dobu, nebylo nic neobvyklého, že se na kopec letělo ve tři ráno. Vzhledem k polárnímu dni to bylo stejně jedno, protože venku bylo azuro. Šeřilo se vždy jenom na dvě hodiny kolem půlnoci.
Bank v divokém terénu
Jak se vlastně Ondrovi Bankovi, závodníkovi trénovanému hlavně na jízdu mezi brankami, jezdilo v prašanu? „Když byl s námi poprvé na freeride campu, bylo vidět, že se ve volném terénu trochu rozkoukává, ale pak nastoupila technika a bylo to,” říká Jakub Frey, který se expedice za polární kruh zúčastnil jako fotograf a druhý kameraman.
Bany se nebojí se rychlosti. Dříve se jezdilo skialpovým stylem krátkými obloučky, ale Ondra se propracoval rovnou do fáze, která je v současné době ve freeridingu populární – najít si z vrcholku přímou lajnu dolů. Skokům a dropům se trochu vyhýbá, aby se nezranil. Taky má trochu handicap ve čtení terénu. Na to je třeba nejen talent, ale i roky zkušeností, které zatím nemá. „Jakmile je získá, bude k nezastavení,” směje se fotograf Frey.
