Divočáci znovu ničí Borský park. Správci přiznávají, že neví, co s tím

Trávníky v Borském parku na okraji Plzně rozrývají divočáci, kteří zde hledají potravu. Opakuje se tak situace z konce minulého roku. Správci městské zeleně připouštějí, že prasata představují problém, ale zároveň říkají, že neznají recept, jak je od návštěv parku odradit.

V uplynulých letech se divočáci často objevovali i v Plzni na Valše či v Liticích. Ilustrační snímek | foto: MF DNES

Správci zeleně mají obavy zejména z důsledků případného střetu divočáků se psy, se kterými lidé do parku chodí.

Petr Kuták ze Správy veřejného statku města Plzně, která se o park stará, uznává, že to s divočáky není snadné. „Mám s nimi problémy i v Luftově zahradě, kam chodí taky a jsou tam rozryté trávníky. Pohybují se údolím Radbuzy až k soutoku s Úhlavou. Je to problém a přiznávám, že nevím, co s tím. Odstřel ve městě nepřipadá v úvahu,“ prohlásil Petr Kuták. Tvrdí, že s divočáky jsou už potíže i na okrajích Prahy.

Divočáci devastují i Brdy

V brdských lesích se divočáci přemnožili a v některých obcích už proto funguje systém odměn za zastřelená divoká prasata, který má lovcům pokrýt náklady. Potvrzuje to například Jiří Pour z mysliveckého sdružení Severka Podmokly. „Lovci dostávají takzvané zástřelné, protože lov je náročný, a to i časově. Odstřely se dějí hlavně v noci. V dnešní době, kdy mají lovci svoji práci, nemohou být ob den vzhůru do šesti hodin ráno. Myslivec navíc musí zastřelený kus uložit, odvézt do výkupu a podobně.“  

Šéf správců městských lesů a zeleně Richard Havelka se domnívá, že jediné, co může pomoci příliv divokých prasat na kraj města zredukovat, je odstřel na honebních pozemcích.

„V parku to není možné a plašit je hlukem u obytné zóny taky nejde. Snažíme se zintenzivnit odlov v naší honitbě. Před čtrnácti dny byl už jeden hon a příští týden bude další,“ uvedl Havelka.

V uplynulých letech se divočáci často objevovali v plzeňských čtvrtích Valcha nebo Litice. Ve snaze omezit jejich výskyt na Valše nechali zástupci města vyčistit od porostů okolí tamního Lučního potoka. Právě po tomto zásahu se divočáci objevili o pár kilometrů dál v Borském parku.

Havelka připustil, že se mohlo jednat o reakci zvířat na to, že na Valše ztratila místo, kde se mohla ukrýt. „Ale hlavně migrují za potravou. Spadaly žaludy, takže předpokládáme, že to by je mohlo stáhnout do lesa,“ konstatoval Havelka. Nicméně právě žaludů najdou divočáci hodně i v Borském parku.

Havelka tvrdí, že divočákům nelze v přístupu do parku zabránit například použitím pachových ohradníků. „To je vhodné pro ochranu komunikací, ale v případě parku si to neumím představit. Je tam příliš průchozích linií. U divočáků navíc tahle odpuzovadla moc nefungují,“ řekl Havelka.

Zajímá vás dění v krajích?

Za cenu jednoho vydání získáte všechny regionální přílohy.

Karel Makoň z plzeňské záchranné stanice zvířat prohlásil, že divoká prasata jsou nejchytřejší zvířata v lese. To, že se dostala do Borského parku, považuje za přímý důsledek toho, co se odehrálo u Lučního potoka na Valše. „Není to o tom, že by se prasata náhle přemnožila,“ uvedl.

Makoň také zdůraznil, že při setkání s divočákem člověku v podstatě nic nehrozí. Upozornil, že divoká prasata špatně vidí, ale dobře cítí a slyší.

„Nevěřím historkám, že někde někoho napadla. To se může stát, jen když je to zvíře sražené autem nebo postřelené. Divočák, dokud může, tak se lidem vyhne. Jakmile zjistí, že je blízko člověk, snaží se zmizet. Ovšem nebezpečné může být takové setkání pro psy. Prase se psa v parku bát nebude, ale jeho majitele nenapadne,“ řekl Makoň.

A jak se chovat, pokud už se někdo přímo s kancem setká? Stačí prý promluvit, zakřičet. „Nebo zatleskat, zadupat, posvítit mobilem, dát najevo, že jste člověk, aby vás prase identifikovalo,“ konstatoval Makoň.