Na vysoké škole vystudoval nejen sportovní management, ale i žurnalistiku. Fotbal zvítězil, pracuje také v evropském. Třeba ve středu vyrazil do Amsterdamu na jednání Mezinárodní hráčské asociace FIFPro.
Je funkce sportovního ředitele vaší vysněnou profesí?
Řekl bych, že jde o jakési logické vyústění mojí práce pro FK Teplice. Působil jsem zde několik let jako trenér mládeže, následně jako člen managementu klubu na pozici sekretáře. Teď se zkušenosti z těchto obou pozic spojují a budu směrovat trenéry mezi krátkodobými a dlouhodobými cíli klubu.
Co je tedy v Teplicích obsaženo ve vaší funkci?
Klub v posledních letech fungoval bez funkce sportovního ředitele, kterou však de facto zastával pan František Hrdlička (zesnulý ředitel klubu), přesný popis funkce tedy zatím není. Ale podle zadání představenstva mám za úkol sjednotit sportovní vedení klubu od úseku mládeže až po A-mužstvo.
Zůstáváte i jako sportovní sekretář, nebo vaše povinnosti převezme někdo jiný?
V úvodu mi zůstanou i administrativní povinnosti sekretáře. Věřím ale, že se mi povede práci efektivně rozdělit i na některé mé kolegy, především na Pavla Verbíře, se kterým na organizaci sportovního vedení A-mužstva a juniorky spolupracujeme už více jak tři roky.
Říkalo se, že pan Hrdlička si dělal všechny zásadní přestupy sám. Podílel jste se na některých?
Na všech nebo na žádném. Myslím, že ve fotbale i v jiných oborech platí, že konečné rozhodnutí musí nakonec udělat osoba, která může za takové rozhodnutí nést odpovědnost. Pan Hrdlička měl na hráčské obchody čuch a někdy bylo potřeba jednat rychle, skoro okamžitě. V takových případech jsem třeba jen hráče registroval do klubu, jindy jsem naopak dostal na starost celé dojednání nákupu nebo prodeje hráče. Spolupráce s panem Hrdličkou byla přirozená a oboustranně respektovaná. Asi mohu přiznat, že jednání o příchodech zahraničních hráčů byla v poslední době mojí starostí.
Jaké know-how jste si od pana Hrdličky vzal? A čím vám jako funkcionář imponoval?
Často mi kladl na srdce, že fotbalový klub je především o lidech, kteří v něm pracují. Obětují mu totiž velké množství svého volného času. Ta srdcovost, kterou nelze nijak pořádně odměnit, byla pro něj klíčovou vlastností. U pana Hrdličky bylo nejzajímavější jeho charisma, bylo velmi těžké mu oponovat, jakoby pokaždé věděl, která další otázka (nebo odpověď) bude následovat. Kvůli přirozenému respektu měl schopnost snadno prosadit a dohodnout svůj záměr.
Přestupy fanoušky vzrušují. Jaké je pro vás, když se přestup rodí?
Pro mě přestup hráče zatím stále představuje především riziko a stres. Kluby obecně investují do hráčů na můj vkus vysoké peněžní prostředky, přitom hráč, který v jednom týmu září, může v jiném vadnout. Nejvíce si proto užívám, když se do sestavy dokáže probojovat neznámý mladík. Tyto momenty mě ve fotbale nejvíce baví, když člověk objeví nového hráče.
Budete v klubu trenéru Zdeňku Ščasnému jakousi zdravou oponenturou, aby víc očí víc vidělo?
Zdeněk Ščasný je renomovaný trenér a teplický klub z jeho práce těží velká pozitiva. Herní projev A-týmu se výrazně zatraktivnil, rostou návštěvy, je možné opět předvídat výsledky jednotlivých utkání. Na druhou stranu v klubu vnímáme větší počet cizinců a přemýšlíme, kde je ta správná hrana. Nepřicházím jako oponent, mým cílem je, aby klub naplňoval své dlouhodobé cíle, což je zapojování vlastních odchovanců a zároveň soutěžení v horní polovině ligové tabulky. Přiznejme si, že trenér je v současném trendu, kdy se ponejvíce angažují hráči po skončení smlouvy, víc zaměřen na cizince, kteří jsou dostupní za nižší pořizovací náklady. A tady bych asi osobně chtěl toto zaměření vyvažovat zpět na české hráče, a to nejlépe z naší mládeže.
„Osobně bych asi chtěl zaměření na cizince vyvažovat zpět na české hráče.“ Jan Skýpala, sportovní ředitel Teplic |
Kdo bude mít poslední slovo o přestupech? Vy, trenér Ščasný, představenstvo?
Podle mého názoru v současnosti není v klubu osoba, která by o přestupu mohla rozhodnout jako jednotlivec. O definitivě příchodu nebo odchodu hráče budeme určitě rozhodovat společně s trenérem a ředitelem Petrem Hynkem.
Nynější kádr Teplic je podle vašich představ?
Současná podoba kádru se mi skutečně líbí, naši mladí odchovanci jsou doplněni zahraniční kvalitou. Tým může překvapovat na jednotlivých postech a není tolik čitelný. Někteří hráči jsou však před koncem smlouvy a bude těžké je prodloužit, neboť mají zahraniční nabídky. Určitá přestavba kádru nás v blízké době nemine.
Řešili jste případ Mahmutovič, kanonýr chce pryč. Bude podle vás nejlepší, aby v zimě odešel?
Nešťastné vyjádření Aidina Mahmutoviče přefoukla média, která hledala senzaci. V klubu to bylo řešeno spíše jako okrajová záležitost, s hráči se v šatně probírala především základní otázka, že jednotlivec se nesmí povyšovat nad tým. A jak už všichni ví, Aidin dostal pokutu dle disciplinárního řádu. Toť vše.
Funkcionáři v českém fotbale obvykle mívají ostré lokty. Jak se v tomhle prostředí vlčáků cítíte?
Zakládám si na tom, že působím v klubu, který je korektní, transparentní a chováme se gentlemansky, to znamená, že dohody i nepísemného charakteru u nás platí. To je hlavním důvodem, proč do Teplic stále chtějí hráči přestupovat. Tenhle fakt je nesmírnou výhodou a někdy může nahradit i ony ostré lokty.
Na kluby tlačí i hráčští agenti. Poznal jste to už také?
Hráči v poslední době už nechtějí uzavírat smlouvy nebo dohody bez hráčských agentů. Z toho důvodu je s agenty nutné jednat a spolupracovat. Správný agent umí vyjednat podmínky (nejen peníze) a postarat se o hráče tak, že ten se může plně soustředit na angažmá v klubu. Při dobré spolupráci hráčů s agenty není nutné vstupovat do různých hráčských asociací.
Má některý agent do Teplic zavřené dveře? Anebo je některý, kterého si pro jeho férovost vážíte?
Jmenovat nikoho nebudu. Ale v principu zájem agenta je, aby mohl s klubem opakovaně spolupracovat, nikoliv pouze jednou.
Jak jste se vůbec jako rodák z Karviné dostal do Teplic?
V Karviné jsem se pouze narodil, neboť rodiče pocházejí z Moravy. Vyrostl jsem ale v Praze, kde jsem i začal trénovat, následovala nabídka trénovat FK Teplice a tehdy jsem mluvil o splnění snu.
Dostaly se vám Teplice pod kůži?
Působím v klubu již desátý rok a Teplice považuji za svůj druhý domov. S atmosférou na stadionu, kde se dennodenně setkává A-mužstvo s mládeží a managementem klubu, jsem se rychle sžil a velmi se mi líbí.
Jste bakalář-žurnalista se specializací na televizní a video zpravodajství. Proč jste se nestal novinářem?
Během střední školy jsem mířil hlavně na novinařinu, psaní a nová multimédia mě vyloženě bavily. Rozhodlo ale, že na žurnalistiku jsem se dostal až na druhý pokus, a mezitím jsem již naplno studoval Fakultu tělesné výchovy a sportu. Během studia dvou vysokých škol jsem začal i s trénováním a na žurnalistice jsem nedokázal být dobrým studentem. Nabídka z Teplic hned po promoci na FTVS o všem rozhodla.
Proměna FK TeplicePo náhlém úmrtí ředitele Františka Hrdličky, který v srpnu podlehl mozkové mrtvici v 57 letech, musel ligový klub najít nástupce. Hrdlička sklářům šéfoval 21 let. O jeho práci se dělí dva muži: ředitel Petr Hynek a sportovní ředitel Jan Skýpala. Další funkcionáři zůstali. Marketingovým a obchodním ředitelem je Petr Heidenreich, ekonomickou ředitelkou Lenka Capoušková, technickým ředitelem Stanislav Šmrha. |
Co vám dalo studium sportovního managementu na FTVS?
Vyzkoušel jsem si většinu sportů, mám zápočty z golfu, hokeje, plavání, fyziologie, psychologie nebo zdravotní tělesné výchovy. Bylo to komplexní poznání sportovního průmyslu, ke kterému bylo nutné složit státnici také z ekonomie.
Jaká je vaše fotbalová kariéra?
Jako hráč jsem dosáhl na úroveň ČFL za Spartu Krč. Ale nejvíc si cením startu po boku Pavla Verbíře a Standy Hejkala (asistenta Teplic) v benefičním zápase v Novém Kníně, oběma jsem přihrál na gól.
Pracujete i v mládežnické komisi Evropské klubové asociace. Jak často se scházíte a co řešíte?
Setkání jsou v průměru čtvrtletně obvykle v sídle různých evropských klubů. Cením si především účasti v pracovní skupině pro mládežnické akademie. Cílem naší aktivity bylo srovnání evropských akademií v otázkách sportu, infrastruktury, managementu nebo ekonomiky.
Předsedou komise je Nizozemec Edwin van der Sar, bývalý brankář Ajaxu, Juventusu či Manchesteru United. Měl jste z dvojnásobného vítěze Ligy mistrů ostych?
Čím větší osobnost, tím větší otevřenost. Vždy za mnou sám přijde a zeptá se minimálně na pár zdvořilostních otázek. Při jednáních komise sedím třeba vedle zástupce Arsenalu, Schalke 04, Sportingu Lisabon, tady spíš panuje ostych, ale člověk brzy zjistí, že v něčem máme podobné problémy a v něčem jde o zcela jiné světy, ze kterých není nutné se stresovat.
Máte funkcionářskou metu, cíl?
Ne. Nedělám fotbal kvůli funkci, možná kvůli pravomocím. Cílem nyní je, aby Teplice odchodem Františka Hrdličky neutrpěly až příliš, aby klub tento kritický, smutný a nečekaný moment zvládl.
