Na uzavření díla mají stavbaři podle zákona právo. Archeologové však nemohli objev odborně zdokumentovat.
Štolu, která pochází pravděpodobně ze 16. století, odhalili stavbaři při rozšiřování zatáčky nad Jáchymovem. S archeology, kteří zajišťovali záchranný výzkum, se nejprve domluvili, že mohou vyzděné ústí šachty rozebrat.
S postupem prací se ovšem ukázalo, že je šachta mnohem rozsáhlejší a vede zhruba 130 metrů do svahu.
„Bylo patrné, že jde o ručně tesané dílo, které je součástí většího komplexu. Proto jsme chtěli jednat o třech variantách, jak v případě nálezu dál postupovat,“ řekl Filip Prekop, archeolog Národního památkového ústavu v Lokti, který na stavbu dohlíží.
Památkáři se do šachty nedostali, nemohli dokumentovat
První z variant byla, že si památkáři dílo profesionálně zdokumentují a stavba bude pokračovat. Druhá počítala s vytvořením revizní šachty pouze pro odborníky a třetí se zpřístupněním díla. Jenomže neprošla ani jedna. Takzvaný závodný dolu, který odpovídá za bezpečnost, památkáře dovnitř nepustil a práce v jeho ústí zakázal. Jde přitom o zaměstnance stavební firmy, která zakázku provádí.
„Dílo prozkoumal a zhodnotil, že je nebezpečné, neboť hrozí jeho zával. Navrhl způsob sanace a zaslal jej na příslušný báňský úřad,“ vysvětlila Nina Ledvinová, mluvčí Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), které je investorem stavby.
Památkové péči tak nezbylo nic jiného, než podle platné legislativy stanovisko závodného respektovat. Dle báňského zákona nešlo tento názor nijak rozporovat, byť podle Filipa Prekopa nebyl podepřený žádnými konkrétními fakty - například měřením nebo geologickým posudkem.
„Je zvláštní, že nám byl přístup do díla odepřen, přestože jsme si i sehnali báňskou záchrannou službu, která by zajišťovala naši bezpečnost, stejně jako vlastní prostředky na zaplacení nákladů spojených s dokumentací,“ podivoval se archeolog.
Bojovali o dokumentaci kvůli vstupu do UNESCO
ŘSD ovšem památkářům nabídlo, že mohou za dílo sami převzít odpovědnost. To ale podle Filipa Prekopa není možné, neboť by se musel Národní památkový ústav přihlásit k dílu jako jeho majitel či dlouhodobý správce, což instituci nepřísluší.
Problém s dokumentací vyřešilo ŘSD tím, že archeologům chtělo dodat tu, kterou pořídil závodný díla. Jenomže až na dvě fotografie byla pro potřeby památkářů nepoužitelná. Bojovali o ni proto, že se dílo nachází v jádru čerstvě prohlášené krajinné památkové zóny, která i díky důlním dílům kandiduje na vstup do UNESCO. Zápis do prestižního seznamu zmařený průzkum neohrozí.
„Tato věc vůbec nemá vliv na aktivity směřující k zápisu projektu Hornické kulturní krajiny Krušnohoří na seznam UNESCO. Je to ale situace, s níž musíme počítat do budoucna. Věříme, že se podaří, aby nám správci důlních děl a odpovědné orgány vycházely v dalších případech vstříc,“ uvedla mluvčí krajského úřadu Jana Pavlíková.
Filipa Prekopa nicméně na celé věci nejvíc mrzí, že může mít dopad na další podobné situace. „Ačkoli krajinná památková zóna Jáchymovsko kandiduje na seznam kulturního dědictví UNESCO, v každodenní praxi nejsme schopni zajistit ani archeologickou dokumentaci objevených důlních děl, natož jejich případnou ochranu pro budoucnost,“ konstatoval.
Pravděpodobnost takových nálezů je přitom na Jáchymovsku vysoká, neboť se tam těžilo od 16. století. Jedním z nejznámějších dokladů je Štola č. 1, o kterou se stará sokolovské muzeum. Každý rok ji navštíví tisíce turistů.
