O XS-1 (zkratka znamená Experimental Spaceplane) toho zatím mnoho nevíme, ale rozhodně nejde o futuristické blouznění. Za něco takového by koneckonců americká vláda jen těžko vydala skoro čtyři miliony dolarů. Právě tolik totiž stál základní design XS-1, který Northrop Grumman představil nejprve vojenským špičkám a poté v okleštěné verzi vynechávající strategická data také veřejnosti.
Northrop Grumman si včasným představením svého designu vytvořil rozhodující náskok před konkurenty v boji o zakázku na vesmírná bojová plavidla, společnostmi Boeing a Masten Systems. Uplynulo sotva šest týdnů od okamžiku, kdy koordinátorka vládní Agentury pro vývoj pokročilých obranných systémů (Defense Advanced Research Projects Agency, DARPA) Jess Sponableová prohlásila: „Boeing, Masten Systems a Northrop Grumman představují pro agenturu svými zkušenostmi i kreativitou nejlepší možné kandidáty na vývoj obranného systému, který se v budoucích desetiletích může stát klíčovým bodem vojenské strategie Spojených států.“ Zatímco vývojové týmy prvně jmenovaných společností ještě pracují, dědicové Jacka Northropa už mají hotovo, alespoň tedy na papíře.
Northrop a Grumman - spojení nejsilnějšíchJohn Knudsen Northrop (1895 – 1981) vešel do dějin nejen amerického leteckého průmyslu pod přezdívkou Jack jako jeden z vůbec nejvýznamnějších průkopníků a vizionářů. Firma nesoucí jeho jméno vysílala bojovat stroje zvučných jmen, ať už šlo o Tigershark, Black Widow, Reporter, nebo zlověstný stín B-2 Spirit. Vždy šlo o technologicky mimořádně pokročilé stroje. S nepříliš velkou dávkou nadsázky by bylo možné říct, že krok, o který býval Northrop před konkurencí napřed, často měřil celé roky. Nic na tom nezměnila ani fúze s dalším výrobcem letounů zvučného jména, společností Grumman. Z jejích továren vyšly například vynikající námořní stíhací letouny Wildcat, Hellcat, Tigercat a Bearcat. Od roku 1994 korporace působí pod názvem Northrop Grumman. A dvacet let od jejího vzniku jí začíná být obloha malá. |
Podle Sponableové se nyní experti z DARPA budou soustředit na další posuzování jednotlivých bodů předložených designů. Zajímat je bude nejen vojenský potenciál projektů, ale také možnost jejich vedlejšího využití, ať už v dopravní, nebo nákladní roli. V době drsných rozpočtových škrtů se může docela klidně stát, že si na sebe vojenské stroje budou muset samy vydělávat.
DARPA od nového vesmírného prostředku požaduje schopnost dopravit na oběžnou dráhu Země náklad o hmotnosti 1 400 až 2 300 kg za méně než pět milionů dolarů. Pro srovnání: soukromá společnost Space X se svou raketou Falcon 9 dopraví na nízkou oběžnou dráhu 13 tun nákladů za 60 milionů dolarů.
Agentura požaduje také schopnost vydržet vysokou frekvenci startů. Uvažuje se až o jednom vzletu a přistání denně, což je při současném stavu technologií skutečně hodně. Požadavek rychlosti letu deset Machů podle Armádních novin nasvědčuje tomu, že XS-1 poslouží také k hypersonickým letům v atmosféře, například při dopravě nejrůznějšího nákladu mezi kontinenty. Vynesení nákladu, kdy je požadována mnohem větší rychlost, zajistí pravděpodobně přídavná menší raketa.
Projekty více i méně tajné
Trojlístek Boeing, Masten Systems a Northrop Grumman má s vývojem kosmických systémů opravdu značné zkušenosti. Například Boeing má za sebou úspěšný projekt X-37B, o kterém se ještě nedávno hovořilo jako o jednom z nejtajnějších amerických zbrojních projektů.
Tajný raketoplán už vám krouží nad hlavouPouze několik lidí přímo v Pentagonu ví, co bezpilotní miniraketoplán X-37B ve vesmíru vykonával. Kolem Země kroužil do roku 2012 celkem 468 dnů. V prosinci téhož roku se do vesmíru vydal znovu.  Miniraketoplán X-37B po přistání 16.6.2012. Ve vesmíru strávilo plavidlo 468 dní. |
Boeing X-37B se do vesmíru vydal dne 11. prosince 2012 v rámci mise Orbital Test Vehicle 3 z armádního kosmodromu Cape Canaveral na Floridě. Oběžná dráha X-37B je 177 až 805 km nad povrchem Země. Raketoplán má malé rozměry, s vyřazenými raketoplány Space Shuttle se nemůže srovnávat. X-37B má délku přibližně 8,8 metru a šířku 4,5 metru. Nákladový prostor má rozměry 2,1 metru na délku, 1,2 metru na šířku. Hmotnost letounu dosahuje pěti tun. Jedinečným rysem raketoplánu X-37B je schopnost zůstat na orbitě velmi dlouho a v případě potřeby se rychle vrátit na Zemi. Během několika dnů či týdnů je možné vyměnit náklad a poslat raketoplán znovu na orbitu.
Původně spadal projekt raketoplánu X-37 pod NASA. Ta v roce 1999 firmu Boeing pověřila, aby zkonstruovala malý raketoplán. Vývoj trval čtyři roky a přišel na 192 milionů dolarů. Druhá fáze začala o čtyři roky později, celkem projekt spolykal 301 milionů dolarů. O rok později však projekt převzala už zmíněná americká agentura pro pokročilé vojenské projekty DARPA a projekt byl klasifikován jako tajný.
Podívejte se na raketoplán X-37 na záběrech z roku 2012:
12. prosince 2012 |
Podle některých analytiků může být náklad nesený experimentálním Boeingem použit na podporu amerických sil v bojových zónách. Podle astrofyzika Jonathana McDowella však americké letectvo spíše hledá nové kapacity. „Letectvo se nyní řídí politikou získávání schopností, nikoliv plnění konkrétních misí. Někde je asi generál, který si myslí, že je dobré mít letadlo schopné rychlého startu,“ řekl mimo jiné McDowell.
Vesmír, válečná zónaV současné době neexistuje žádné omezení v militarizaci kosmického prostoru. Od roku 1967 platí pouze zákaz zkoušek jaderných zbraní ve vesmíru, ale umístění jiných zbraní není nijak omezeno. V roce 2008 přišli vedoucí představitelé Ruska a Číny s návrhem na úplný zákaz vojenských systémů ve vesmíru, ale Spojené státy ho nepodpořily. Není totiž pravděpodobné, že Rusko a Čínu k návrhu hnala nějaká mírumilovnost. S největší pravděpodobnosti obě velmoci jednoduše nelibě nesou americké úspěchy ve vojenském využívání kosmického prostoru, s nimiž v současné době nedokážou držet krok. |
