Jedna z rekordních zahraničních investic v Česku (vybudování továrny má stát 23 miliard korun) se podle propočtů Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) vrátí během deseti let téměř dvojnásobně. Výhody pro stát pramení ze zaměstnávání lidí a z odvádění daní.
Například 1,3 miliardy korun Česká republika během příštích deseti let ušetří na klientech úřadů práce, kteří najdou uplatnění v nové fabrice. Mohlo by se tak uchytit přibližně 500 dlouhodobě nezaměstnaných z 1 500 pracovníků, kteří v továrně najdou po jejím dokončení uplatnění. Z mezd zaměstnanců následně stát získá daně a odvody ve výši 2,8 miliardy korun. Stavba samotného závodu má státu přihrát na dani z přidané hodnoty 1,2 miliardy.
Ministerstvo počítá s tím, že výrobce, který má dodávat gumy mimo jiné mladoboleslavské Škodovce či Hyundai, bude stroj na peníze a vyčerpá celou přislíbenou slevu na korporátní dani ve výši bezmála dvou miliard korun. A nejen to. „Po uplynutí daňových prázdnin (deset let) lze počítat s velmi vysokými odvody, odhadem ročně půl miliardy a více,“ předpovídá Ministerstvo průmyslu.
Za čtrnáct let český stát udělil dohromady 742 investičních pobídek a garantoval pobídky ve výši 180 miliard korun. Největší objem přitom tvoří desetileté daňové prázdniny. Ve skutečnosti se vyčerpá jen zlomek z příslibů.
Do konce roku 2013 byly firmy schopné uplatnit slevy na dani ve výši 28,4 miliardy korun. Dalších osm miliard stát firmám vyplatil přímo - na podpoře nově vytvořených pracovních míst, jako příspěvek na školení zaměstnanců či na nákup výrobních technologií. Některé firmy také získaly pozemek pro svůj závod s výraznou slevou - například Nexen tímto způsobem ušetří 240 milionů.
Historicky nejúspěšnějšími při vyčerpání pobídek jsou podle ministerských statistik výrobci pneumatik a autosoučástek. S velkým náskokem vede německý Continental, jemuž se podařilo ušetřit téměř tři miliardy korun na firemních daních na čtyřech různých projektech.
Nejvíc se čerpání pobídek dařilo firmám, kterým stát přiklepl dotaci v roce 2002: vyčerpaly 55 procent přislíbených pobídek. „Hodně záleží, jak si v té době vedla ekonomika,“ poznamenává Zbyněk Pokorný z Ministerstva průmyslu, který má pobídky na starosti. Větší část dotovaného období prožily zmíněné firmy v ekonomickém růstu, vydělávaly a čerpaly slevu na dani.
Přemlouvání Korejců
Umístění závodu společnosti Nexen v průmyslové zóně u Žatce, která kvůli požadované výměře pozemku (70 hektarů) a dopravnímu spojení Korejcům vyhovovala ze všech nejvíce, v jednu chvíli ohrožovaly také nedořešené církevní restituce. O 1,5 hektaru (bývalé vojenské letiště) se přetahovalo Ministerstvo obrany s biskupstvím litoměřickým.
Pokud by se majetkové vztahy do konce září nevyjasnily, „hrozí výpověď investiční smlouvy ze strany Nexenu“, napsali úředníci ministerstva v materiálu. Nebezpečí však mezitím bylo zažehnáno. „Pozemky budou vlastnicky převedeny do 30. srpna 2014,“ potvrdil Vladimír Lukovský z Ministerstva obrany.
Přemlouvání Korejců, aby továrnu postavili v Česku, a nikoliv v sousedním v Polsku či na Slovensku, znamenalo také taktické hry. Korejcům stát v memorandu předcházejícímu investiční smlouvě přislíbil „vstřícné zacházení ze strany státu“ či „schůzku s vrcholnými představiteli státu“.
V memorandu se rovněž zaručil za úvěr do výše půl miliardy eur (13,7 miliardy korun). V samotné smlouvě ale slib chybí, neboť to zákon neumožňuje. „Požadavek nebude pravděpodobně ze strany Nexenu vznesen a je součástí dokumentace z taktických důvodů při přesvědčování o umístění investice do ČR,“ uvádí ministerstvo.
