Hořící města, krvavé boje v ulicích, uprchlíci ve stanových táborech - Irák už opět obsadil titulní stránky amerických novin. Země, ze které se před třemi lety stáhly poslední americké jednotky, je náhle znovu v centru pozornosti. A Američané se diví, jak je možné, že radikální islamisté tak snadno obsazují stát, kde tisíce jejich vojáků položily životy.
Bezpečnost země přece měla zaručit irácká armáda, kterou Američané k tomuto úkolu za miliardy dolarů vycvičili. Iráčanům ale zjevně v boji proti radikálním islamistům spolehlivé jednotky chybějí. A Pentagon přemýšlí, jak je možné, že iráčtí vojáci a policisté po tisících svlékají uniformu a dávají se na útěk před několika stovkami sunnitských radikálů, kteří od úterka obsazují irácká města a postupují k Bagdádu.
Boje v Iráku |
Radikálové z Islámského státu v Iráku a Levantě (ISIL) se snaží vojáky a policisty zastrašit a staví se do pozice ochránce zájmů iráckých sunnitů nespokojených s vládou šíitů a především postavou premiéra Núrího Malíkího. Šíitští vojáci a policisté se v oblastech obývaných sunnity ocitají v izolaci a cítí se v mimořádném nebezpečí.
"Velitelé nás zradili"
Řada iráckých policistů a vojáků dezertovala během uplynulých šesti měsíců v západní provincii Anbár, kde ISIL ovládl město Fallúdža a částečně i Ramádí. Podle zdrojů agentury AP byli v oddílech ISIL, jež se v úterý probojovaly do Mosulu, i sunnitští důstojníci, kteří dezertovali z armády. Jakmile do města vešly oddíly ISIL, uprchli zbylí důstojníci do kurdských oblastí.
"Bojovali jsme, ale velitelé nás zradili. Když jsme se probudili, všichni byli pryč," popsal situaci v Mosulu voják, který uprchl do Irbílu, střediska iráckého Kurdistánu. Podle rozvědky se radikálům v Mosulu vzdalo 52 000 policistů a 12 000 vojáků. Výměnou za záruku bezpečného odchodu odevzdali zbraně několika stovkám radikálů.
Další příčinou chabého výkonu vojska je fakt, že motivem mnoha mužů vstoupit do armády nebo k policii byla vidina stálého platu. Nováčci, kteří by byli jinak nezaměstnaní, mohou počítat s měsíčním platem v přepočtu 14 000 korun. "Proto mnozí myslí hlavně na sebe a řeknou si, tohle není moje válka. Nebyli vycvičeni ke smyslu pro profesionalitu," řekl bývalý irácký velvyslanec v USA Fajsal Istrabádí.
Svoji roli hraje i fakt, že řada vojáků pochází z řad sunnitské domobrany, kterou v letech 2007 a 2008 sestavili Američané pro boj proti irácké al-Káidě. Tito muži jsou dodnes loajální především svému kmeni, nikoli státu. Stejně tak šíitští vojáci mají vždy zapotřebí dát najevo, k jaké skupině patří. Proto na vojenských hlídkách v Bagdádu často vlají šíitské prapory.
Do skutečných vojenských operací vláda vysílá 10 000 mužů, kteří prošli speciálním americkým výcvikem pro boj proti terorismu a mají za sebou roky bojů po boku amerických jednotek. Tyto elitní jednotky však dobyté lokality předávají většinou občejným vojákům, kteří se při opakovaném útoku vzdají.
Republikáni: Islamisté postupují a Obama si dává šlofíka
Razantní postup teroristické skupiny ISIL zaskočil i americkou vládu. Ve čtvrtek odpoledne místního času se k situaci osobně vyjádřil i prezident Barack Obama. "V Iráku jde jednoznačně o nouzovou situaci. Irák potřebuje od nás a mezinárodního společenství více pomoci," řekl. A zdůraznil, že nevylučuje žádnou možnost, ani vojenskou. Avšak o tom, zda USA skutečně zareagují - a pokud ano, kdy - pomlčel.
Vyslání pozemních jednotek do Iráku Pentagon považuje za vyloučené, odmítnuta byla i žádost iráckého premiéra o vzdušnou podporu, napsal list The New York Times. Obama nedávno znovu zdůraznil, že bude své vojáky vysílat do konfliktů už jen v nouzovém případě. Ve stejné řeči ale zároveň podtrhl, že terorismus je pro USA největší přímou hrozbou. A Obamovi kritici se nyní škodolibě ptají: Jak jen chce bojovat proti teroru ISIL, aniž by bojoval?
Republikánští jestřábi proto přišli s požadavkem na návrat amerických vojáků do Iráku. "Naše nejhorší obavy ohledně Iráku se naplnily," pustili se do Obamy senátoři kolem Johna McCaina a Lindseye Grahama."Toto sílící ohrožení naší národní bezpečnosti je důsledkem Obamova rozhodnutí stáhnout v roce 2011 všechny naše jednotky z Iráku - navzdory radám našich velitelů a bez ohledu na situaci na místě."
Ostře se do Obamy pustil i předseda Sněmovny reprezentantů John Boehner: "Bojovníci ISIL jsou vzdáleni sto mil od Bagdádu a co dělá prezident? Dává si šlofíka po obědě."
Obama podle některých komentátorů pochybil i tím, že se držel zpátky v občanské válce v Sýrii, kde se radikální skupiny jako ISIL mohly v klidu zformovat. "USA měly více investovat do umírněných spojenců," soudí The Wall Street Journal. Místo toho teď prý musíme přihlížet tomu, jak se odtud terorismus šíří bez překážky.