Obě stavby jsou roubené. Jedna se do svého prostředí hodí a druhá vypadá nepatřičně. Typické stavební prvky vídáte kolem sebe, vryjí se vám do paměti. Jakmile pak narazíte na něco odlišného, překvapí vás to. A netýká se to jen roubených domů. Při budování dřevostaveb je proto dobré zohledňovat krajové odlišnosti.
České chalupy a roubenky |
Roubenky zakořenily ve středních a severovýchodních Čechách, v Krkonoších, Beskydech, na Šumavě, v Jizerských, Orlických a Krušných horách. Hrázděné domy zdomácněly v západních a severních Čechách.
"Tradice je vetšinou vázaná na určité lokality. Proto by nemělo docházet k tomu, že například na kraji jihomoravské vesnice vyroste roubenka typická pro horské oblasti," myslí si architekt Milan Rak z kanceláře Archteam.
I samotné roubenky se odlišují. Třeba v Českém ráji mají zdobené štíty, na Valašsku zalomenou střechu a nebělenou izolaci mezi trámy, v Krkonoších na střeše nakoso položené čtvercové tašky.
Mají však řadu věcí společných, hlavně opracované hranaté profily s nárožními zámky bez přesahu.
"Zcela cizím prvkem je přebírání kanadských srubů z kulatiny s přesahy, někdy i zdobenými v nároží. Jsou to brutálně primitivní konstrukce, které odporují tradici i požadavkům právních předpisů. Svědčí jen o naší nekultuře. Rozum zůstává stát nad jejich masových rozšířením na Šumavě a v chráněných oblastech," hodnotí Smola.
Jak podotýká Martin Růžička, stěny jen z masivu nesplňují dnešní tepelně technické požadavky a musí se doplňovat dalšími vrstvami.
Roli hraje i použité dřevo. Třeba odolný sibiřský modřín se na pohled od zdejších dřev neodlišuje. Jiné je to s červeným cedrem. Může dobře vypadat na moderním domě, ale s roubenkou si tolik neporozumí. U exotických dřev pak Martin Růžička doporučuje obezřetnost, mohou se chovat jinak než v zemi původu.
Měla by být výstavba nových roubenek a srubů přísněji regulovaná?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 23:00 neděle 15. června 2014. Anketa je uzavřena.
