Průzkumy u volebních místností, které zveřejnila francouzská média, Národní frontě (FN) přisuzují mezi 25 a 26 procenty. Druhé místo v nich obsadil konzervativní Svaz pro lidové hnutí (UMP) přibližně s 20 procenty, vládní socialisté (PS) mají asi o pět procent méně a jsou až třetí.
Pro FN, stranu s výrazně antievropským a protipřistěhovaleckým programem, je to historický výsledek. Poprvé vyhrála celostátní volby a navíc s jasnou převahou. Místo současných tří europoslanců, z nichž jednou je šéfka strany Le Penová, by strana v případě potvrzení výsledků průzkumů získala v Evropském parlamentu 23 až 25 křesel. Tři nynější europoslanci nejsou členy žádné stávající frakce.
Le Penová a její strana tak zřejmě těží z roztříštěnosti tradičních pravicových stran, ale především z přetrvávající nízké obliby současné socialistické vlády a prezidenta Francoise Hollanda. Průzkumy před volbami její úspěch předpovídaly.
Británie: Protiimigrantská strana UKIP míří k vítězství
První výsledky v Británii ukazují na velké zisky protievropské Strany nezávislosti Spojeného království (UKIP). Ze zatím 15 vyhlášených vítězů, získala UKIP šest křesel, vládní konzervativci pět a opoziční labouristé čtyři.
Británie má v Evropském parlamentu 73 poslanců. "Politické zemětřesení, které UKIP slibovala, je na postupu," řekl nově zvolený europoslanec této strany Patrick O'Flynn.
UKIP rovněž chce prakticky zastavit přistěhovalectví do Británie. Pokud se dosavadní trend výsledků potvrdí, bude vláda konzervativního premiéra Davida Camerona pod ještě vyšším tlakem omezit počet přistěhovalců z ostatních zemí unie.
Německo: nejvíc hlasů opět pro Merkelovou
V Německu naopak vyhrála konzervativní unie CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové před svým koaličním partnerem, sociální demokracií (SPD). Výsledky zveřejněné v noci na pondělí centrálním volebním úřadem potvrdily předchozí odhady.
Po sečtení 401 z 402 volebních okrsků získali konzervativci 35,4 procenta hlasů a v Evropském parlamentu je bude zastupovat 34 poslanců. Pro stranu to je nejhorší výsledek v historii evropských voleb, proti roku 2009 ztratila osm mandátů.
SPD, jejímž volebním lídrem byl kandidát evropských socialistů na předsedu Evropské komise Martin Schulz, získala 27,3 procenta a vyšle do Štrasburku a Bruselu 27 zástupců, o čtyři více než dosud.
Na třetím místě skončili Zelení se ziskem 10,7 procenta a s 11 europoslanci. Postkomunistická Levice získala 7,4 procenta hlasů a v Evropském parlamentu bude mít sedm zástupců. Stejný počet europoslanců si připsala také euroskeptická Alternativa pro Německo (AfD), pro kterou zisk sedmi procent hlasů zhruba rok po založení strany znamená výrazný úspěch.
Vzhledem k tomu, že německý ústavní soud zrušil spodní práh pro vstup do Evropského parlamentu, vyšle do Štrasburku a Bruselu své zástupce také řada okrajových stran. Podle volebního modelu ARD budou mít po jednom poslanci hnutí Svobodní voliči, Německá pirátská strana, Strana ochránců zvířat, NDP, Strana pro rodinu, Ekologická demokratická strana a také recesistické sdružení jménem Strana.
Španělsko: úspěch nových stran
Tradiční španělské strany zaznamenaly v eurovolbách citelný ústup. Vládnoucí lidovci získali 16 mandátů a oproti minulým volbám přišli o osm křesel, socialisté se 14 ztratili devět europoslaneckých postů. Celkový počet 54 mandátů si ve Španělsku podle konečných výsledků rozdělí celkem deset politických uskupení.
Třetí místo za dvěma tradičními stranami obsadila před třemi lety vzniklá levicová koalice řady malých stran La Izquierda Plural, která získala šest mandátů v Evropském parlamentu. Nebývalý úspěch nových malých stran podtrhuje zisk pěti křesel, které si rozdělí členové hnutí Podemos, které zakládali aktivisté spříznění s protestním hnutím Occupy. K urnám přišlo ve Španělsku 45.85 procent voličů.
Slovensko: absolutní nezájem
Na Slovensku vyhráli sociální demokraté premiéra Roberta Fica, strana ale v Evropském parlamentu ztratí jeden z dosavadních pěti mandátů. Dalších šest křesel z celkového počtu 13 slovenských europoslanců si rozdělí čtyři politická uskupení, jež jsou členy konzervativní Evropské lidové strany. Volební účast byla rekordní nízká, dosáhla jen 13,05 procenta.
Barrosa asi nahradí JunckerNejsilnější frakcí v novém europarlamentu bude Evropská lidová strana (EPP) sdružující středopravá uskupení, v 751členném zákonodárném sboru bude mít podle dílčích výsledků 212 poslanců. Velké šance stát se novým předsedou Evropské komise tak má bývalý lucemburský premiér a kandidát EPP Jean-Claude Juncker. Druhou nejsilnější formací bude sociálnědemokratická Skupina progresivní levice a demokratů (S&D), která se bude moci opřít o 185 mandátů. Oznámil to Evropský parlament. Třetí skončila Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE) se 71 mandáty. Za nimi se umístili evropští Zelení s 55 křesly. Levicová frakce GUE/NGL získala 45 mandátů. O pět méně jich má Evropská konzervativní a reformní skupina (ECR). Euroskeptická frakce Evropa svobody a demokracie (EFD) bude mít 36 mandátů a mezi nezařazenými je 40 poslanců. |
Ficovu stranu podpořilo 24,09 procenta voličů. To je mnohem méně než naznačovaly předvolební průzkumy, podle kterých Směr-SD mohl získat v eurovolbách až kolem 38 procent hlasů, což by znamenalo zisk šest až sedmi mandátů.
Tři opoziční strany SDKU-DS, KDH a Most-Híd, jakož i neparlamentní Strana maďarské komunity, které všechny patří k evropským lidovcům, si rozdělí dalších šest křesel v EP.
Maďarsko: Jobbik skončil druhý
V Maďarsku přesvědčivě vyhrál vládní Fidesz v koalici s Křesťanskodemokratickou lidovou stranou se ziskem 51,49 procenta hlasů. Koalice pod vedením premiéra Viktora Orbána tak podle agentury MTI získala 12 z celkového počtu 21 europoslanců, o jejichž rozdělení rozhodovali maďarští voliči. Na druhém místě skončil radikální Jobbik se ziskem 14,68 procenta, což pro stranu znamená zisk tří křesel v EP.
Kromě kolaice Fidesz-KDNP a Jobbiku budou mít v EP zastoupení také další čtyři strany. Maďarská socialistická strana dostala bezmála 11 procent hlasů, což znamená zisk dvou křesel europoslanců. Rovněž dva poslance v EP bude mít Demokratická koalice. Po jednom europoslanci budou mít Együtt-PM a zelení (LPM).
Zmiňované výsledky vyplývají ze sečtení téměř všech odevzdaných hlasů. Konečné výsledky hlasování by se od zveřejněných údajů výrazně lišit už neměly.
Itálie: komik Grillo skončil druhý
Italské volby podle odhadů jasně vyhrála Demokratická strana, kterou vede premiér Matteo Renzi. Na druhém místě skončilo Hnutí pěti hvězd, za nímž stojí někdejší komik Beppe Grillo, napsala agentura ANSA.
Demokratická strana (PD) získala podle propočtů 33 procent voličů, zatímco Hnutí pěti hvězd podpořilo 26,5 procenta voličů. Na třetím místě skončila s 18 procenty pravicová formace Vzhůru, Itálie expremiéra Silvia Berlusconiho.
Itálie uzavřela z 28 unijních zemí volební místnosti jako poslední ve 23:00 SELČ, nyní již mohou být zveřejňovány částečné a konečné oficiální výsledky
Rakousko: úspěch nacionalistů
Podobně jako v Německu zřejmě skončily volby i v Rakousku. Podle neoficiálních propočtů je vyhráli lidovci a sociální demokraté, tedy tradiční vládní strany, na třetím místě ale skončili nacionalisté ze Svobodné strany Rakouska (FPÖ), kteří zaznamenali značný nárůst popularity. Do europarlamentu se dostanou zřejmě také Zelení, napsala agentura APA.
Hlasování podle všeho vyhrála Rakouská lidová strana (ÖVP) s 27,7 procentem hlasů, což by znamenalo ztrátu asi dvou procentních bodů oproti eurovolbám před pěti lety. Sociálnědemokratická strana Rakouska (SPÖ) kancléře Wernera Faymanna zřejmě získala 23,8 procenta hlasů, což odpovídá výsledku z roku 2009.
Pokud se tyto odhady výsledků naplní, budou volby v Rakousku jednoznačným úspěchem pro FPÖ, kteří získali zhruba 20 procent hlasů, což by oproti předchozímu výsledku znamenalo nárůst o více než sedm procentních bodů.
Řecko: vítězem bude zřejmě radikální levice
V Řecku u voličů nejvíc zabodovala opoziční Koalice radikální levice (SYRIZA), získat by mohla až 30 procent hlasů. Na druhém místě skončila vládní Nová demokracie (ND) a na třetím krajně pravicový Zlatý úsvit. Do europarlamentu se podle všeho dostalo i Panhelénské socialistické hnutí (Pasok), které je koaličním partnerem ND.
V rakouském městečku Thaur někteří přišli k evropským volbám v tradičních tyrolských krojích (25. 5. 2014).
Koalice radikální levice získala podle prvních odhadů 26 až 30 procent hlasů, zatímco vládní ND 23 až 27 procent. Extremistickým nacionalistům ze Zlatého úsvitu dali voliči osm až deset procent hlasů. Pasok zřejmě získal sedm až devět procent odevzdaných hlasovacích lístků.
Finsko: slaví i nacionalisté
Ve Finsku volby vyhrála zřejmě Národní koaliční strana (KOK), velké vítězství ale podle odhadů oslaví i nacionalistická formace Praví Finové. Ti doposud měli v europarlamentu jednoho zástupce, nyní z 13 křesel vyčleněných pro Finsko zaujmou zřejmě dvě. Informovala o tom finská televize YLE.
KOK v nynějších volbách zřejmě získala podporu 22,7 procenta voličů, což pro jejího volebního lídra a současného ministra pro evropské záležitosti a zahraniční obchod Alexandera Stubba znamená čtyři poslanecká křesla, tedy o jedno víc než po volbách v roce 2009.
Velký úspěch ale volby znamenaly pro pravicové radikály z formace Praví Finové. Voliči jim dle propočtů odevzdali 12,8 procenta hlasů, což je o tři procentní body více než před pěti lety. Strana byla ve Finsku považována už v roce 2009 za faktického vítěze eurovoleb, protože její lídr Timo Soini obdržel nejvíce preferenčních hlasů.
Švédsko: do Bruselu míří i extremisté
Nejpopulárnější Švédská sociálnědemokratická dělnická strana získala důvěru 24,5 procenta voličů, což z dvacítky poslaneckých mandátů pro Švédsko bude znamenat šest křesel.
Druzí s 15,2 procentem hlasů skončili Zelení, kteří budou mít tři europoslance. Stejný počet křesel připadne i vládní Umírněné koaliční straně, která získala 13,5 procenta hlasů. Na čtvrtém místě skončila Lidová strana, která bude mít dva europoslance.
Dva zástupce v europarlamentu bude mít i krajně pravicová formace Švédští demokraté, kteří získali 9,8 procenta hlasů. V roce 2009 měli přitom jen 3,3 procenta. Švédští populisté tak budou v europarlamentu vůbec poprvé.
