Namířit, zaostřit, vyfotit. Tyto tři kroky se nezměnily od první poloviny 19. století, kdy k vynálezu fotografie došlo. A přestože od skleněných desek až k CMOS čipům jsme ušli pořádný kus cesty, podstata fotografie, tedy zachycení čočkou promítnutého obrazu na plochý snímač, se nezměnila. Nadšení vědci z firmy Lytro to chtějí změnit.
Jejich fotoaparát (a budeme mu říkat fotoaparát, i když správně bychom měli používat označení plenoptický snímač světelného pole scény) nabízí zcela nový pohled na fotografované objekty. Fotka se nevytváří na snímačích, ty pouze naměří barvu, intenzitu a směr paprsků dopadajících do objektivu. Počítač pak zpětně zrekonstruuje, jak scéna vypadala. Výsledkem je třeba možnost dodatečně zaostřit kamkoli ve snímku nebo změnit perspektivu.
Tato technika "snímání světelného pole scény" je v principu známá již dlouho. Ještě před deseti lety k tomu ale bylo potřeba stovky zrcadlovek a výkonného počítače. Nyní to zvládne přístroj Lytro, který váží necelý kilogram a vejde se do ruky. Přístroj za to vděčí stovkám tisícům mikročoček, které umožňují zachycení světelných paprsků dopadajících z různých úhlů. Ve fotoaparátu fyzicky nevzniká obraz - ten se složí až následně, virtuálně.
"Digitální fotografie původně znamenala jen to, že jste si vybrali, které snímky vyvoláte a které smažete," říká Ren Ng, zakladatel firmy. "Ale ukazuje se, že digitální fotografie zcela změnila způsob vizuální komunikace." Lytro chce využít toho, že snímky si lidé prohlížejí na monitorech, televizích, tabletech a mobilech. Fotografie (či spíše fotografické scény) zachycené Lytrem jsou nezvykle interaktivní.
Vyzkoušejte si, jak můžete měnit zaostření snímku interaktivně kliknutím na části scény. Přetažením pak můžete mírně změnit perspektivu a získat tak představu o trojrozměrném uspořádání scény:
Více podobných snímků najdete v galerii Pictures.Lytro.com.
Jak vměstnat sto zrcadlovek a superpočítač do dlaně
V roce 2011 uvedla firma Lytro na trh svůj první produkt, jednoduše pojmenovaný Lytro. Revoluční přístroj nabízel rozlišení 11 MRay (11 milionů světelných paprsků) a scény pak exportoval do obrázků o velikosti 2 megapixely. Krátce poté společnost oznámila, že se chystá i do mobilních telefonů.
První fotoaparát Lytro měl tvar hranolu a k mání byl za necelých 400 dolarů už v roce 2011.
Nyní Lytro testuje prototyp nového plenoptického snímače, který se vzhledem více přibližuje digitálním kompaktům či bezzrcadlovkám. To je podle tvůrců důležité, umožní to fotografům využít alespoň nějaké z jejich zvyků.
"Přístroj Lytro Illum nám umožňuje začít proměňovat celý proces, a to od základů. Měníme způsob, jakým obrazy vznikají," poznamenal pro Verge zakladatel Lytra, Ren Ng.
Právě z jeho dizertační práce (PDF, 2006, 177 stran) na Stanfordově univerzitě dnes firma Lytro vychází. Ve stejném roce založil firmu v Silicon Valley a postupně získal až 90 milionů dolarů v investicích. Díky tomu není firma bezprostředně závislá na úspěchu prodávaných produktů a může se soustředit na svou dlouhodobou vizi. Míří třeba do lékařského výzkumu nebo do filmu.
"Pokud se podíváte na Hollywood, tam utrácejí 9 až 14 milionů dolarů jen za hardware, aby mohli natáčet ve 3D. V titulcích vidíte prvního asistenta kameramana, druhého asistenta kameramana, třetího asistenta... To jsou lidé, kteří mají na starosti ostření," poznamenává Jason Rosenthal, šéf firmy Lytro. "Pokud byste mohli libovolně ostřit po natočení, byla by to opravdu velká věc."
Dříve bylo potřeba 100 zrcadlovek a superpočítač, dnes to samé zvládne přístroj do dlaně. |
To současné počítače ani senzory ještě nestíhají, ale Lytro dělá vše pro to, aby byli na správném místě ve chvíli, kdy to procesory a čipy stíhat začnou. "Je to něco, co se brzy vyřeší spolu s tím, jak podle Moorova zákona stoupá rychlost počítačů," dodává Rosenthal. Ostatně to, co předtím dělalo 100 zrcadlovek a superpočítač ve Stanfordské laboratoři, zvládá nyní kompaktní přístroj o hmotnosti cca 900 g.
Otázkou zůstává, jak si na nový způsob focení zvyknou fotografové. Lytro zachytí scénu způsobem, který dává budoucím divákům možnost vybrat si, na co se chtějí zaměřit. Jsou to oživlé fotografie, skoro jakési interaktivní animace, a pokud toho chce fotograf využít, musí scénu promyslet zcela jinak než dosud.
"Sice se nemusím soustředit na to, kam budu ostřit, ale zároveň nesmím zapomenout na to, že teď musí být všechny úrovně obrazu něčím zajímavé," říká Kyle Thompson, jeden z fotografů, kteří s Lytrem experimentují. Fotografové ovšem i nadále mohou zvolit, jak má výsledný snímek vypadat, a pak jej pomocí dodávaného softwaru exportovat do standardního JPG. Ale zakladatelé doufají, že fotografové budou naplno využívat interaktivních možností. Nyní jednají s Flickerem nebo Facebookem, aby bylo možné nahrávat lytro-scény přímo na jejich stránky.
Ale to všechno jsou jen drobné mezikroky. Lytro věří, že je u zrodu zcela nového typu fotografie. Nejde jim o pohodlnější focení, ale o nový pohled na fotografii jako takovou. A k tomu budou potřebovat buď pochopení zkušených fotografů, nebo novou generaci nadšenců.