Ztracenému letu MH370 se začalo přezdívat "letadlo duchů" poté, co vyšlo najevo, že 8. března 2014 od 1:21 malajsijského času (17:21 UTC) se Boeing 777 ztratil ze sekundárních radarů (transpondér byl zřejmě záměrně vypnut) a vydal se neznámo kam. Poslední dva týdny strávili vyšetřovatelé postupným odkrýváním indicií a záznamů na radarech okolních zemí.
"Na základě vyšetřování firmy Inmarsat a britské vyšetřovací služby AAIB můžeme vyvodit, že letoun skončil v jižní části Indického oceánu," uvedl dnes na tiskové konferenci malajsijský ministr dopravy Datuk Seri Hishammuddin Hussein. K odhalení posledních hodin letu bylo podle něj použito "inovativní a dříve nikdy nenasazené technologie" pro lokalizaci letadla.
Data, která neměla být přenesena
Po týdnu bylo již jasné, že letadlo je dál, než se zprvu všichni domnívali. To byl konec do té doby populární teorie, že na palubě došlo k požáru a pilot vypnul komunikaci a zamířil k nejbližšímu letišti. Letadlo evidentně pokračovalo v letu mnoho hodin.
Přestože letoun nekomunikoval, z nějakého důvodu (zřejmě kvůli lidskému přehlédnutí) zůstal v chodu vysílač pro spojení se satelitem Inmarsat. Ten hodinu co hodinu vysílá krátký signál - tzv. ping nebo též zaťukání či potřesení rukou - pro ověření spojení, i když neposílal žádná konkrétní data. Analýzou těchto signálů, které přijal satelit Inmarsat 3 F1, dokázala britská firma Inmarsat potvrdit, že letadlo letělo ještě minimálně pět hodin poté, co opustilo malajsijský letový prostor.
"Podívali jsme se na Dopplerův efekt, který popisuje změnu frekvence kvůli pohybu satelitu na oběžné dráze," popsal viceprezident Inmarsatu Chris McLaughlin. To umožnilo vědcům spočítat vzájemnou rychlost mezi satelitem a poté - na základě předpokládané rychlosti a opakovaného pozorování - i přibližnou vzdálenost letadla od satelitu. Tato vzdálenost (koule v prostoru) se protla s letovou hladinou. "Mohli jsme pak použít tato data k odhadu pohybu po severní a jižní variantě."
Vše o letu MH370Odpovědi na podstatné otázky, nejčastější spekulace.
|
Další analýza, která brala v úvahu i konkrétní vlastnosti systému konkrétního letadla i družice, přinesla upřesnění polohy. "(V neděli) už jsme tak dokázali s jistotou říci, že se letoun vydal po jižní větvi předpokládané trajektorie."
Letoun se ozval se svým krátkým "ping" každou hodinu (v celou + 11 minut), a to od 2:11 malajsijského času (18:11 UTC) až do 8:11 malajsijského času (11 minut po půlnoci UTC). "Navíc máme i doklad o částečném kontaktu letounu v 0:19 UTC s pozemní stanicí, na jejíž analýze pracujeme," uvedl na tiskové konferenci ministr dopravy. Další hodinu už se vysílač satelitu Inmarsat neozval a ani další systémy nereagovaly. "Můžeme tedy s vysokou jistotou předpokládat, že někdy v následující hodině po posledním kontaktu se letoun zřítil do oceánu. Odpovídá to tomu, co víme o maximálním doletu a výdrži letadla." Podle BBC využil Inmersat k analýze i data z ostatních letadel v oblasti, jejichž polohu znal, aby se naučil lépe měřit polohu z osamocených signálů. "Našli jsme způsob, jak pomocí jednoho pingu zjistit, že je letoun v pohybu a má funkční stroje. Následně byl pomocí vylučovací metody při porovnání s jinými lety určen jeho jižní směr," uvedl Chris McLaughlin.
| MYT* | UTC* | Událost |
|---|---|---|
| 00:41 | 16:41 | Letadlo startuje z Kuala Lumpur a míří do čínského hlavního města Peking |
| 01:01 | 17:01 | Letadlo vystoupalo do cestovní výšky 11 tisíc metrů (více v přepisu komunikace) |
| 01:07 | 17:07 | Poslední data z komunikačního systému ACARS (více v našem článku) |
| 1:21 | 17:21 | Poslední data z transpondéru sekundárního radaru (letadlo bylo v tu chvíli nad Thajským zálivem) |
| 1:28 | 17:28 | Letadlo zachytil thajský radar (více v našem předchozím článku) |
| 2:11 | 18:11 | Systém ACARS vyslal servisní "zaťukání" přes satelit Inmarsat 3 F1. Jde o první z celkem sedmi zachycených "pingů". |
| 2:15 | 18:15 | Poslední dosud známý kontakt s primárním radarem |
| 8:11 | 00:11 | Poslední zachycený ping satelitem Inmarsat |
| 8:19 | 0:19 | Částečný doklad o servisní komunikaci (podle informací malajsijského ministra dopravy, dosud nepotvrzeno) |
| 9:11 | 1:11 | Zde už letadlo nevyslalo očekávaný pravidelný signál ping a vyšetřovatelé tedy předpokládají, že již tehdy nebylo ve vzduchu. |
*MYT - malajsijský čas (UTC + 8:00)
Na své facebookové stránce Malajsie zveřejnila podrobnosti týkající se výpočtů polohy letadla ze satelitních údajů.
Korekce výpočtů polohy pomocí komunikace satelitu s pozemní stanicí, jejíž poloha je známá.
Severní a jižní variantu vědci nasimulovali a poté zjišťovali, čemu se více blíží naměřené hodnoty. Jižní varianta je evidentně blíže.
Předpokládaná trasa letadla, podle předpokládané rychlosti. Žlutá linka naznačuje rychlost 833 km/h, červená rychlost 740 km/h.
Na upřesnění informací Malajsije nadále spolupracuje s mezinárodním týmem expertů, včetně odborníků na satelitní komunikaci. "Při dopočítávání jsme předpokládali, že rychlost letadla byla 833 km/h (450 uzlů), ale nemůžeme zatím vědět, jestli třeba letoun nezpomalil kvůli nedostatku paliva," dodává McLaughlin.
Komunikační družice Inmarsat (ilustrační snímek, zdroj: Inmarsat)
Připomeňme, že trosky letadla stále nebyly nalezeny, a tyto nejnovější informace - ač podložené výpočty - jsou stále nepotvrzené. Záhada letu MH370 ještě zdaleka není vyřešena. Podle malajsijského premiéra jde ale o dostatečnou jistotu na to, aby bylo zřejmé, že nikdo z lidí na palubě nepřežil.
Jak Doppler zřejmě pomohl najít letadlo
Dopplerův efektV roce 1842 formuloval rakouský fyzik Christian Doppler v Praze svou teorii o změně ve frekvenci vlny, pokud se zdroj vlnění vůči pozorovateli pohybuje. Pokud se zdroj blíží, pozorovatel zaznamená vyšší frekvenci. Z rozdílu lze spočítat vzájemnou relativní rychlost mezi pozorovatelem a zdrojem. Nejčastěji se Dopplerův efekt znázorňuje na zvuku projíždějící ambulance - zvuk sirény zakolísá a přejde hlouběji, jakmile vás sanitka mine. V případě světelného vlnění lze pozorovat posun k červené barvě u vzdalujících se objektů a posun k modré u přibližujících se objektů - běžným okem je tento posun u běžných rychlostí neměřitelný, ale počítač jej zachytit dokáže. |
Mohlo by se zdát, že Dopplerův efekt v komunikaci mezi satelitem a letadlem umožní zjistit pouze vzdálenost od letadla a nemůže odlišit, kterým směrem se letadlo vydalo (zda na sever nebo na jih). Teoreticky by to tak skutečně mělo být, ale v praxi může existovat několik indicií, které mohou naznačit více. Za prvé, i když satelit Inmarsat 3 F1 byl na tzv. geostacionární dráze, úplně na místě nestojí.
Podle teorie by měl satelit rotovat kolem Země takovou rychlostí, aby to z povrchu zemského vypadalo, že visí v jediném určitém bodu. Ale v praxi to tak přesné být nemůže a satelity díky různým slabým vlivům pomalu "driftují" ze svého místa. Tyto změny korigují raketové motory na palubě satelitu. V případě této konkrétní družice je dokonce její odchylka od dráhy přesně nad rovníkem 1,5 stupně (o tolik je "zkosena" proti rovníku). V praxi se tedy i tzv. stacionární satelity pohybuje nad rovníkem po dráze podobné (při pohledu z povrchu) malé osmičce.
Geostacionární družice obíhá Zemi ve výšce 35 786 km. Slouží obvykle ke sledování nebo zprostředkování komunikace v určité oblasti. (ilustrační snímek)
Pohyb satelitu nad rovníkem je poměrně rychlý. Podle veřejně dostupných dat tak rychlost jeho pohybu ve směru sever-jih činí přes 200 kilometrů za hodinu. V některých chvílích se tak vlastně od sebe letadlo a satelit mohly pohybovat jen vzájemnou relativní rychlostí zhruba 600 km/h, jindy kolem 1 000 km/h.
A protože polohu svého vlastního satelitu Inmarsat zná celkem přesně, může podle velikost Dopplerova efektu zřejmě s poměrně velkou jistotou určit, zda stroj v danou chvíli letěl spíše směrem k satelitu nebo od něj. A tedy i zda, mířil na sever či na jih. Pomohlo tomu zřejmě i to, že měli k dispozici celkem sedm úsečných komunikací v hodinových intervalech, a mohli tedy pracovat s více údaji.
Jde ovšem jen o odhad použité metody, technické informace firma zatím nezveřejnila. Časem bychom se mohli dočkat i zveřejnění podrobného popisu v nějaké odborném časopise nebo alespoň na stránkách společnosti. Britský oceánograf Simon Boxall pro BBC uvedl, že jde o neuvěřitelný výkon: "Je možné, že za těch dvou týdnů udělali pokroky ve výzkumu, které by jinak trvaly třeba rok. Z technologického hlediska je to ohromující."
Sídlo britské firmy Inmarsat v Londýně.
Satelit Inmarsat 3 F1 je v činnosti už od dubna roku 1996. "Bohužel není vybaven GPS, kdyby byl, mohli bychom poskytnout ještě přesnější informace," uvedl mluvčí společnosti pro britskou televizi SkyNews. Pro CNN si zase postěžoval, že "mohli mít mnohem více informací, kdyby zde byla poptávka po globálním systému, který by vyžadoval přihlášení polohy každých 15 minut. Dalo by se to udělat už zítra, ale zatím na to není globální tlak," dodal mluvčí společnosti, která by pochopitelně s takovým systémem ráda pomohla.
Už 14. března (týden po zmizení letadla) firma Inmarsat na svých stránkách informovala o tom, že její satelit "zachytil servisní komunikaci s letadlem, a tyto informace byly postoupeny vyšetřovatelům". O týden později firma upřesnila, které komunikační systémy jejich 10 družic letadlům nabízí.
- Aktualizace 13:33: Do článku jsme doplnili podrobnosti z tiskové konference a předpokládaný průběh letu na časové ose.
- Aktualizace 13:56: Do článku jsme doplnili podrobnější vysvětlení využití Dopplerova jevu při lokalizaci letadla.
- Aktualizace 14:15: Doplněny odkazy na informace firmy Inmarsat.
- Aktualizace 14:26: Vyjádření Inmarsat k bezpečnosti a trackování.
- Aktualizace 14:41: Opraveno několik detailů.
- Aktualizace 14:58: Do článku jsme doplnili boxík o Dopplerově efektu.
- Aktualizace 15:14: Doplněny informace z Inmarsatu a BBC.
- Aktualizace 16:16: Doplněny informace o výpočtu.
- Aktualizace 16:42: Upřesněna formulace - z Dopplerova efektu lze vyčíst vzájemná rychlost, nikoli vzdálenost, tu lze odhadnout z více měření.
