Nejtěžší je najít místo ve školce v Praze a okolí a v dalších velkých městech. Například brněnský magistrát v rámci jednotného elektronického systému vypsal 2 322 volných míst a do čtvrtečního odpoledne se nashromáždilo přes 4 700 žádostí.
Přetlak dětí se očekává i v Plzni, kde se loni nedostalo na zhruba 40 procent z přibližně 2 400 zájemců. "Letos by to mělo být o trochu lepší," odhaduje vedoucí odboru školství plzeňského magistrátu Eva Prokopová. Jednak mírně ubylo dětí, a také mezitím ve městě vznikly tři nové školky.
V Praze 9, kde mají v deseti školkách volných 429 míst, dorazilo žádostí asi třikrát víc. "Obrovský počet přihlášek svědčí o tom, že lidé vnímají, že celkově situace není dobrá," říká vedoucí odboru školství a evropských fondů Praha 9 Martin Odehnal. V této městské části v poslední době stavbou jedné nové školky a výrazným rozšířením dvou stávajících přibylo 300 míst, a Odehnal tak věří, že dobrou zprávu si vyslechnou všechny rodiče dětí starších tří let, kteří zde bydlí.
Školky v ČeskuV letošním školním roce funguje 5 085 školek (4 794 veřejných, 249 soukromých a 42 církevních), do kterých chodí 363 568 dětí. Z toho devět procent tvoří děti mladší tří let, 26 procent tříletí, 29 procent čtyřletí, 31 procent pětiletí a šest procent děti starší pěti let. V jedné třídě může být až 24 dětí, ve výjimečných případech ještě o 4 více. Počet dětí v mateřských školách vytrvale stoupá od roku 2006/2007, kdy jich bylo 285 419. Od té doby poměrně výrazně vzrostl počet tříd (z 12 494 na aktuálních 15 390), podstatně méně ale přibylo samotných školek (z 4 815 na zmíněných 5 085). |
Počet odmítnutých žádostí v posledních letech v Česku výrazně vzrostl. Zatímco před třemi lety jich bylo celkem 39 483, při loňském zápisu školky nevyhověly 60 281 přihláškám. Nejedná se ale přímo o počet odmítnutých dětí. Jak totiž upozorňuje Jana Holíková z tiskového odboru ministerstva školství, jeden rodič si může podat žádosti na více školek.
"Někteří rodiče jich zkoušejí i pět. Snažíme se je ale přesvědčit, aby zbytečně neběhali po školkách a lékařích, u kterých musí mít všechny přihlášky potvrzené. Měli by se podívat, kolik je na školce volných míst, jestli má cenu tam přihlášku dávat," říká Prokopová.
Například v Praze 6 podal loni každý rodič průměrně 2 přihlášky. Vedoucí kanceláře tamní starostky Adéla Veverková předpokládá, že letos bude situace podobná. Na některých místech je nepoměr mezi nabídkou a poptávkou opravdu značný. "Loni jsem měla volných 25 míst a dorazilo 147 přihlášek. Kolik bude žádostí letos, zatím nevím," řekla iDNES.cz ředitelka MŠ Synkova v Brně-Líšni Věra Tihlaříková.
Zatímco zápisy do škol každoročně probíhají v jednotném termínu (od 15. ledna do 15. února), každá školka si volí termín sama. Nejčastěji se o přijetí dětí do mateřských škol rozhoduje v březnu a dubnu, na řadě z nich si už od února rodiče mohou vyzvednout přihlášky.
Školky vybírají děti podle věku, bydliště i sourozenců
Zápis se letos týká dětí narozených před 31. srpnem 2011. Školky musejí podle zákona přednostně přijímat děti v předškolním ročníku, naopak často nezbude místo na ty tříleté. Děti mladší tří let můžou přijímat až v případě, že zůstala volná kapacita.
Kritéria, podle kterých školky děti vybírají, vždy stanovují jejich ředitelé. Například v Brně má největší šanci na přijetí předškolák, který bydlí přímo v konkrétní městské části, v dané školce už má sourozence a bude do ní chodit na celý den. Kvůli postupu školek se v roce 2011 desítky rodičů odmítnutých dětí obrátily na ombudsmana. Podle něj by se například nemělo zohledňovat trvalé bydliště rodičů.
Odehnal ale tento "filtr" hájí. "Jsme v pásu okrajových městských částí a máme za hranicemi spoustu středočeských obcí, kde vznikla obrovská výstavba a často tam není dostatečná infrastruktura. Běžně docházelo k tomu, že se účelově přihlašovaly děti k různým kamarádkám týden před zápisy. Zájem je tak obrovský, že je nutné to sanovat pro skutečně zdejší občany," uvedl. Praha 9 naopak oproti předchozím letům přestala zjišťovat, zda je matka dítěte zaměstnaná.
Rodiče nepřijatých žáků se mohou odvolat ke krajskému úřadu. Zástupce veřejného ochránce práv Stanislav Křeček ale loni upozornil, že i když s odvoláním uspějí, řada školek nenechává pro tyto případy volná místa. Někteří rodiče se kvůli nepřijetí potomka dokonce obrátili na soud.
Obce získají peníze na stavbu školek z nového fondu
Obce v minulosti kvůli úbytku dětí rušily řadu školek, které teď chybí. V posledních letech proto vznikají školky nové, rozšiřují se ty stávající, nebo se využívají prázdné třídy základních škol. Přibývá také alternativ k veřejným školkám: Za posledních osm let se více než ztrojnásobil počet těch soukromých a zdvojnásobilo množství církevních, více než dříve je i školek firemních. Ve Sněmovně je nyní navíc zákon umožňující zřízení takzvaných dětských skupin.
Ministr školství Marcel Chládek také hodlá od příštího roku zřídit fond s jednou až dvěma miliardami korun, ze kterého budou obce čerpat peníze na nové školky (na projekt dostanou polovinu, zbytek zaplatí ze svého).
"Podmínkou je, aby to byly stavby víceúčelové a například montované, aby šly velmi rychle postavit. Do tří až čtyř let jsme schopni dát kapacity do souladu s poptávkou," řekl Chládek v lednovém rozhovoru pro iDNES.cz (celý rozhovor najdete zde). Na rozšíření školek mají jít i peníze z evropských fondů. Ministr také chce, aby do dvou až tří let byl poslední rok školky povinný.
Problém s nedostatkem míst se v poslední době přesouvá i na základní školy. O místa ve školkách už ale podle demografických odhadů nebude v příštích letech v celostátním měřítku takový boj, protože do mateřinek míří o něco méně početné ročníky.
Podle Odehnala jsou v tom ale výrazné místní rozdíly, a to například i v rámci hlavního města. "Od kolegů vím, že ve vnitřní Praze je míst dostatek. To my jsme si nechali udělat prognózu do roku 2030 a jelikož se v naší městské části staví obrovské množství bytů, tak tady křivka dolů nepůjde," podotkl šéf školského odboru Prahy 9.
