Krkonošské státní léčebné Janské Lázně po příchodu nového ředitele Rudolfa Bubly mění kurz. Krizový manažer Josef Šimurda, který přišel na jaře, chtěl zastavit úplný krach lázní tím, že je více otevře turistům. Nový šéf Bubla hodlá dávat důraz naopak na tradice a všechnu sílu napne k tomu, aby lázně hlavně kvalitně léčily.
Pro výjimečné léčebné zařízení chce získat nové pacienty, kterých je od zavedení indikačního seznamu v roce 2012 tragicky málo. Podle Bubly lázně nemají čas, aby svou záchranu stavěly na něčem jiném, než je léčba.
Wellness, zážitkové programy a další komerční služby budou muset počkat. "Kdyby svůj další rozvoj stavěly na tom, bylo by to nešťastné. Hlavní je léčení, jeho nabídka na českém i zahraničním trhu a dostupnost potřebným," vysvětluje nový šéf.
Změny by měl pacient poznat na první pohled. "Běžně bývá zvykem, že když přijedete do moderních lázní, jste obsloužen jako v kterémkoliv jiném hotelovém zařízení. V Jankách je to stále hodně postaru, mají zde například ještě klasickou příjmovou a rezervační kancelář, která z moderního pohledu není efektivní. Pacient tam přijde, musí vybalovat všechny doklady. Takto se to dnes už nedělá," pokračuje Bubla.
Pacient se podle něj hned po příjezdu musí cítit velmi komfortně, jen tak se bude do Krkonoš vracet. "Cesta na pokoj by měla vzbuzovat pocit, že jste v dobrém hotelu," míní.
Starosta bude rád, když se lázně víc otevřou veřejnosti
Aktivisté za záchranu lázní dlouho kritizovali předchozí vedení, že se nesnaží využít ani další službu - rehabilitační lůžka. I tady vidí nový šéf velkou příležitost, jen se musí umět prodat.
"S nabídkou se musíme obrátit na domácí trh i do zahraničí, otevřít spolupráci s klinikami, musíme zlepšit i doplnit některé služby," říká Bubla.
Starosta Janských Lázní Jiří Hradecký je nakloněn tomu, že lázně by měly spíš léčit než bavit. Plán otevřít je veřejnosti by se však neměl házet do koše.
"Z finančního pohledu by to význam mělo. Dokážu si představit otevřený bazén, masáže a další služby," přemýšlí starosta.
Bohatí klienti už mají přednost, všímá si aktivistka
Díru v rozpočtu mají zalepit movití zahraniční klienti. Už nyní jezdí do lázní řada Arabů, Němců, Rusů nebo Poláků. Bubla jim chce dveře otevřít ještě mnohem víc. V arabském světě lázně skoro nemají, Německu je možno konkurovat nižší cenou.
"Musíme však počítat s velkou konkurencí. Proto je potřeba s nabídkou léčení oslovit i tamní zdravotní pojišťovny," připomíná Bubla.
Představa velkého přílivu cizinců se ale nezamlouvá všem. Zakladatelka iniciativy Zachraňme Vesnu Hana Pánková, která lázně roky navštěvuje se svými dětmi, upozorňuje na riziko, že bohatší klienti z ciziny budou upřednostňováni na úkor českých pacientů.
"Už teď se to částečně děje. Ti, kdo si zaplatí, dostávají automaticky víc. Je méně fyzioterapeutů. Češi tak mají menší počet cvičení, ale Arabové si dopřejí dvě denně a cvičí na rozdíl od jiných i o víkendech," stěžuje si Pánková, která je i členkou krizového štábu na záchranu českého lázeňství.
Souhlasí však s vizí nového šéfa, že by přístup k pacientům měli změnit zaměstnanci.
"A to všichni od úklidu pokojů až po chování servírek v jídelnách. Hlavně technický personál si často neuvědomuje, že my jim vlastně dáváme práci, které by si měli vážit. Přístup by měli přizpůsobit i tomu, že tam jsou děti," soudí Pánková.
