Odbory uvedly, že o práci kvůli ministerským změnám v lázních přišlo už 2 500 tisíc lidí a 30 tisíc pacientů neodjelo do lázní (více čtěte zde). Za jak velký problém to považujete?
Pro poskytování naší zdravotní péče to není problém, protože úhradová vyhláška byla zastaralá. Do lázní jezdil kde kdo s věcmi, na které lázně vůbec potřeba nebyly. Diagnózy, pro které lázně potřeba jsou, byly dohodnuté s odbornými společnostmi, jež pacienty léčí a určují, co je pro ně potřeba. Kdy je léčit léky, kdy je operovat, kdy je intenzivně rehabilitovat a kdy je poslat do lázní. A tyto společnosti se shodly na indikační vyhlášce. Na ní se shodla dokonce i Česká lékařská komora, která nás jinak kritizuje úplně za všechno. Takže v tomto máme čisté svědomí.
Jaké jsou dopady vyhlášky?
Od roku 2010 dochází k poklesu úhrad a výpadek je zhruba na úrovni tři čtvrtě miliardy. Oproti roku 2008 je to za Všeobecnou zdravotní pojišťovnu pokles o 90 procent. Problém spočívá v tom, že naprostá většina lázní jsou privátní zařízení, kterým se vedlo v 90. letech mimořádně dobře. A ony za ty peníze, které vydělaly, řadu věcí opravily, rozšířily své kapacity a žily si ve skvělém byznysu. Ale ten se nějakým způsobem minimálně od roku 2010 velmi redukuje. A to i bez našeho úhradového zásahu. Souvisí to také s tím, že lidé se už nechtějí dlouhodobě léčit, ale chtějí nastoupit rychle do práce. Souvisí to také s tím, že medicína pokročila a řada potíží se dnes léčí jinak. Mezi rehabilitačními ústavy je velká konkurence a existují země, kde se vůbec lázně neplatí a všechno stojí jen na rehabilitační péči.
Ministerstvo ještě před změnou vyhlášky počítalo s výpadkem tři čtvrtě miliardy korun. Je skutečný dopad větší?
Počítali jsme, že z asi 2,5 miliardy se naší vyhláškou výnos lázní ještě o půl miliardy ročně sníží. To, co lázně dostávají od zdravotních pojišťoven, se nyní pohybuje na úrovni dvou miliard. Další peníze vyberou za příspěvkové pobyty. Ze zdravotního pojištění jim tedy něco ubylo, ale my to velmi potřebujeme do onkologické péče nebo na léčbu roztroušené sklerózy, kde byly koncem loňského roku oproti roku 2010 asi dvacetiprocentní nárůsty. A tam je ta péče daleko efektivnější než ta, kterou poskytují lázně.
Před tím, než vyhlášku ministerstvo připravilo, mi váš náměstek Petr Nosek říkal, že lázně výpadek minimálně zčásti vykompenzují těmi, kdo si lázně platí ze svého. Teď se ale ukazuje, že se má zavírat dětská léčebna Vesna v Janských Lázních (více zde) a minimálně stovky lidí přišly v lázeňství o práci.
Vesna se nezavírá. Jednáme o tom, že tam uděláme nějaký zásah a dle mého názoru se Vesna zavírat nebude. Zatím tam ději mají. Bohužel, a s tím já nic nenadělám, protože jako ministr zdravotnictví nemůžu vyrábět nemocné děti. Spektrum nemocných dětí se úplně změnilo a nemoci, které se léčily v lázních a dětských léčebnách typu ortopedických chorob, se léčí úplně jinak a intenzivněji. A v jakémkoliv ústavu vám řeknou, že těchto dětí je podstatně méně a už deset let o ně soutěží. Léčebna v Košumberku, která byla původně organizována jenom pro děti, má dneska jenom dospělé. To je přirozený vývoj a že někdo postavil svůj podnikatelský záměr na nějakém vývoji jiném, do toho nemůžeme zasahovat. My prostě z veřejného zdravotního pojištění musíme platit jen to, co je indikované a účinné.
Dobře, to jsou dětští pacienti. Vy se ale skutečně neobáváte toho, že dojde k propouštění velkého množství lidí a lázně se z toho nevzpamatují?
My v Janských Lázních uděláme opatření, protože jsou to lázně, kde pacienty mají a starají se o ně. Už dávno jsme připravili převod lůžek z formy lázeňské na formu rehabilitačního ústavu, protože v Janských Lázních se dělá hlavně rehabilitace. A z hlediska pacienta je úplně jedno, zda se dělá pod hlavičkou lázní, nebo ústavu, protože tam jsou lidé, kteří to umí. Ale jestliže spontánně pacientů ubývá, tak lázně na to musí reagovat a prostě postupně redukovat personál.
Dětská léčebna v Janských LázníchDětská léčebna Vesna má téměř 330 lůžek pro děti od dvou do osmnácti let. Je součástí krkonošských Janských Lázní, které si získaly celosvětový respekt díky léčbě dětí s obrnou a dalšími postiženími. Janské Lázně jsou státní podnik v gesci ministerstva zdravotnictví. To spravuje ještě Lázně Karlova Studánka. "Od nich mám informaci velmi pozitivní," tvrdí Heger. Ministerstvo zdravotnictví v říjnu změnilo pravidla, která pro dospělé pacienty o týden zkracují pojišťovnou hrazený pobyt. U dospělých a dětí pak zpřísňuje možnost opakování lázeňského pobytu. Některé diagnózy z vyhlášky zcela vypadly (více o změnách čtěte zde). |
Jenže vyhláška úbytek pacientů urychlila.
Vyhláška tomu napomohla, ale já zase mám ze zákona přikázáno, že z veřejného zdravotního pojištění se nemá platit nic, co je neúčelné a neúčinné. Takže jsme ten zásah udělali. On se chystal řadu let. A bohužel odpor lázeňských představitelů proti racionalizaci byl tak velký a dlouhý, že ve všech lékařích vyvolal děs lázně předepisovat. My už jsme praktické lékaře vyzvali, aby lázně předepisovali. Ať se nebojí nového seznamu, v něm si oporu najdou. Kdo je potřebuje, nechť je dostane. Rozhodně ale nemůžeme říkat, aby tam posílali lidi, kteří indikováni nejsou.
Ještě k dětské léčebně Vesna. Vy tam tedy chcete převést lůžka z lázeňské péče na rehabilitační?
Ano, zčásti.
To znamená jakou část?
Dětských pacientů tam bylo asi tak 400. Vesna sice má 800 lůžek, ale část z nich se používá pro doprovody rodičů. Převod na rehabilitační lůžka se týká asi jednoho sta lůžek. A budeme se snažit, aby Vesna zůstala otevřená, protože to je moderní podnik a bylo by ho škoda zavřít. Ale jestli pacienti nebudou, tak my je opravu uměle vyrábět nemůžeme. Nejhorší pacienti dneska jsou ti s dětskou mozkovou obrnou. Lázeňskou péči zcela určitě potřebují a mají ji indikovanou. Kapacit pro tuto léčbu je ale dneska v republice mnoho.
Jiný zásah ve Vesně neplánujete?
Jednáme nyní o tom, co se s tím dá dělat. Doufám, že v rozmezí příštího týdne to vymyslíme.
