Pro Jaroslava Satoranského není Ostrava neznámé místo, už s Vinohradským divadlem tam často přijížděl. "V rámci družby jsme fárali do dolů. Co se týká televizní práce, tak moc vzpomínám na trojdílnou televizní inscenaci Tulák o hudebním skladateli Piskáčkovi, kterou režíroval Zdeněk Havlíček. Na tuto spolupráci mám velmi příjemné zážitky i díky skvělé partě kameramanů," líčí usměvavý herec.
Profil: Jaroslav Satoranský
|
V pestré filmografii Jaroslava Satoranského čítající několik desítek rolí lze najít i takové legendární tituly jako Žert, seriál Rychlé šípy nebo Strop od Věry Chytilové.
Jestlipak ví, že je zdejší rodačkou? "No, tak to máte slavného rodáka, teda. O tom jsem nevěděl. Věruška tehdy byla ještě mladá a já jako študák jsem se tam mihnul v tom jejím absolventském filmu společně s Pepou Abrhámem," vzpomíná na své rané filmové začátky.
A co se Satoranskému vybaví, když se řekne Ostrava? "Když jsme sem jezdívali s divadlem, tak při procházce městem často padal popílek do očí. Ale za ta léta, teda poslední dobou hlavně, Ostrava prokoukla. Je krásná, je čistá."
Když si povídáme o oblíbených ostravských místech, tak se Jaroslav Satoranský přihlásí s nedávným poznatkem. "Loni jsme měli štěstí, že jsme absolvovali prohlídku plynojemu v areálu Vítkovice, takže jsme žasli, co se tam udělalo. Pan Světlík na tom má určitě veliké zásluhy. Bylo to výjimečné štěstí, že jsme se tam dostali," pochvaluje si.
Současná Karolina? Lepší než huť s koksovnou
Jakým způsobem tady tráví volný čas? "Courám městem, to je pravda. Jen tak se poflakuju, ale už mě nějaký ten kilometr zmůže. Loni mi padl do oka celý areál postavený na místě Karoliny. Myslím si, že to území je aspoň zaplaťpanbůh takto pokryté, ale je možné, že Ostraváci na to mají jiný názor," usmívá se.
Hned neopomene dodat: "Proti původní Karolině je to dnes lepší, zanášelo to tady prach. Bydleli jsme dříve v hotelu Palace, takže jsme to dostávali hned z první ruky."
Na vrcholu popularity byl Jaroslav Satoranský v 70. letech, tedy v časech seriálů Nejmladší z rodu Hamrů a Inženýrská odysea.
Jaroslav Satoranský v divadelní hře Windsorské paničky v rámci Shakespearovských slavností.
Pravděpodobně nejznámější role Jaroslava Satoranského: Kuba ve večerníčkovém seriálu Krkonošské pohádky. Na snímku s Hanou Maciuchovou.
Na Slezskoostravský hrad přijel Jaroslav Satoranský překvapivě místní dopravou, na rozdíl třeba od kolegy Jana Přeučila, který dorazil taxíkem. "Doposud jsem chodil vždycky pěšky přes Černou louku, ubytovaní jsme byli v hotelu Imperial. Teď nás ale přestěhovali jinam. Stojí tam sice autobus, ale to jsem zjistil až dneska, jinak jsem odtamtud chodil také pěšky. Ale jak jsem to zjistil, tak jsme toho okamžitě s panem kolegou Jelínkem využili," vysvětluje.
Jak vzpomíná na své ostravské divadelní kolegy? "Hodně na Slávka Čvančaru a pak můj vinohradský kolega Vlastík Fišar má syna Jana, který si vede velice dobře. Samozřejmě, že vím, že měl Jan Kačer slavnou ostravskou éru, ale ta nejslavnější byla v 'Činoheráku' v Praze - velká éra, na kterou vzpomínají všichni," přibližuje.
Upozornil však, že kolega Kačer se o Ostravě zmiňuje v každém rozhovoru. "Určitě s jistou nostalgií, protože tady prožil i krásná léta," dodává Jaroslav Satoranský (Ostravské stopy Jana Kačera zde).
