Svržený egyptský prezident je v domácím vězení, vystřídal ho soudce

Egyptská armáda ve středu odstavila od moci prezidenta Muhammada Mursího. Ten je nyní v domácím vězení, tvrdí mluvčí Muslimského bratrstva. Místo Mursího stanul v čele země prozatímní prezident Adlí Mansúr, který ve čtvrtek dopoledne složil přísahu.

Mluvčí Muslimského bratrstva, za které byl Mursí před rokem demokraticky zvolen hlavou státu, oznámil, že prezident je momentálně v domácím vězení. V noci na čtvrtek to potvrdil i nejmenovaný představitel bezpečnostních složek. Uvedl, že Mursí se nachází v jednom ze zařízení vojenské rozvědky. Úřady ho údajně začaly vyšetřovat za urážku justice.

Letištní úředníci potvrdili, že má spolu s dalšími členy Bratrstva zákaz opustit zemi, což naznačuje, že by některé příslušníky dosud vládnoucí strany v budoucnu mohl čekat soud. Pravděpodobně kvůli organizaci přepadu jedné z egyptských věznic Muslimským bratrstvem v období arabského jara v roce 2011.

Rozhovor

Reakce Muslimského bratrstva bude podle mě velice ostrá, říká egyptský novinář Yaser Daniel Reizk

V čele země stanul místo Mursího současný šéf Nejvyššího ústavního soudu Adlí Mansúr. Ve čtvrtek dopoledne složil přísahu, a stal se tak prozatímní hlavou státu (více o novém egyptském prezidentovi zde) 

Při projevu v budově ústavního soudu prohlásil, že chystá nové volby. Jejich možný termín ale neupřesnil. Také řekl, že Egypt masovými demonstracemi proti Mursímu "napravil cestu své slavné revoluce". Protesty podle něj sjednotily Egypťany.

Krátce před Mansúrovou přísahou uskutečnili piloti stíhaček několik nízkých přeletů nad centrem Káhiry.

Ohlasy ze světa

Zatímco americký prezident Barack Obama a Evropská unie prozatím sesazení egyptského islamistického prezidenta Muhammada Mursího za převrat neoznačili, Turecko krok egyptské armády za "vojenský převrat" považuje.

Podle agentury Reuters chce Africká unie (AU) údajně kvůli "neústavním změnám" pozastavit činnost Egypta v této africké organizaci.

Podpory se Káhiře naopak dostalo od katarské vlády, která oznámila, že vůli egyptského lidu podporuje. "Katar bude respektovat vůli Egypta a jeho lidu napříč spektrem," zopakovala televize slova zástupce tamního ministerstva zahraničí.

Michail Margelov, který vede zahraniční výbor ruského senátu, o egyptských událostech hovořil jako o "měkkém převratu".

Armáda zatýká představitele Bratrstva

Egyptské bezpečnostní síly zadržují kromě Mursího údajně také některé vedoucí představitele Muslimského bratrstva. List al-Ahrám uvedl, že byly vydány zatykače na tři stovky jeho členů. Podle agentury Reuters již byl zatčen například Saad Katátní, šéf Strany svobody a spravedlnosti (FJP), založené před volbami právě Muslimským bratrstvem. 

Policie je podle neověřených informací stíhá kvůli obvinění, že "vyzývali k násilí a narušovali veřejnou bezpečnost". Představitelé Bratrstva tvrdí, že s uchvatiteli spolupracovat nehodlají. Hovoří o policejním státu a vyzvali Egypťany, aby přišli v celé zemi po pátečních modlitbách demonstrovat. Akce se mají konat pod heslem Pátek odmítnutí.

S odvoláním na vojenské a soudní zdroje uvedla agentura Reuters, že egyptská prokuratura nařídila zadržet rovněž samotného šéfa Bratrstva Muhammada Badího a jeho zástupce Chajráta Šatira. Badí byl už údajně dopaden u libyjské hranice, ale armáda si nemyslí, že se snažil utéct. Šatir, který je zámožným obchodníkem, je považován za předního politického stratéga bratrstva. Taktéž byl prvním kandidátem na prezidenta, kterého si toto konzervativní islámské hnutí vybralo. Voleb se ale kvůli dřívějším odsouzením nemohl zúčastnit, proto jeho místo zaujal Mursí.

Podle egyptské tiskové agentury MENA drží armáda členy Muslimského bratrstva ve věznici Tora na předměstí Káhiry. V téže káznici pobývá někdejší prezident Husní Mubarak i jeho synové Gamál a Alá. Exprezident je v současné době souzen za smrt stovek účastníků demonstrací z roku 2011. Jeho synové se zodpovídají z korupce. Paradoxně to však bylo Muslimské bratrstvo, které jako jedna z opozičních sil přispělo k Mubarakově svržení před dvěma lety.

Razie se dotkla i médií

Egyptské úřady zavřely také tři islamistické televizní stanice, včetně jednoho kanálu provozovaného Muslimským bratrstvem. Bezpečnostní síly rovněž vtrhly do kanceláří egyptského zpravodajského kanálu televize al-Džazíra a zadržely minimálně pět jeho zaměstnanců, z nichž čtyři byli později propuštěni. Kanálu bylo zabráněno vysílat záběry z demonstrace na podporu Mursího v severní části Káhiry.

Mursího podporovatelé trvají na tom, že je i nadále legitimním vůdcem osmdesátimilionového Egypta a že jeho sesazení armádou nebylo nic jiného než vojenský puč. Po oznámení armádních představitelů, že byl Mursí sesazen z čela země, vyrazily do ulic po celém Egyptě stovky tisíc lidí. Při střetech stoupenců Muslimského bratrstva a opozice přišlo o život nejméně osm lidí a dalších asi 340 lidí utrpělo zranění.

Zatímco Muslimské bratrstvo svržení prezidenta označilo za převrat, levicová a liberální opozice takovou definici odmítá. Podle nich bylo zbavení Mursího moci krokem na ochranu demokracie. Tato opoziční aliance rovněž odmítla možné vyloučení islamistických stran z politického života. "Potvrzujeme naši hlubokou víru v právo všech politických skupin vyjádřit svobodně svůj názor a vytvořit si vlastní politické strany," uvedla v prohlášení Národní fronta spásy, která zastupuje zájmy liberálních uskupení.

Vlivné salafistické hnutí vyzvalo islamisty, aby "opustili ulice a odešli do svých domovů a mešit". Hnutí, které zastává fundamentální formu víry, to zdůvodnilo tím, že je potřeba prokázat trpělivost, nevystavovat se smrtelnému nebezpečí a přijmout "realitu změny, která se děje".

Mursí se ozval z domácího vězení. Exprezident chce bojovat:

Soudce v čele země

Do čela hluboce rozpolcené země se nyní postavil Adlí Mansúr, současný šéf Nejvyššího ústavního soudu. V čele soudu však působil pouhé dva dny, než jej armáda jmenovala vůdcem nejlidnatějšího státu arabského světa. Jak poznamenala agentura AFP, ironií je, že na nejvyšší soudní post v zemi ho jmenoval sám Mursí. Poté, co armáda zrušila ústavu, katapultovala ho na nejvyšší post politické moci.

Sedmašedesátiletý otec tří dětí, který získal stipendium na nejprestižnějším francouzském vzdělávacím ústavu - Národní škole pro státní úředníky (ENA) - a dlouhou dobu sloužil jako soudce za režimu předchozího egyptského prezidenta Husního Mubaraka. Zasedal jak u státních náboženských soudů vynášejících náboženská nařízení fatva, tak u občanskoprávních a trestních soudů.

Na rozdíl od hlavních vůdců opozice nebyl Mansúr nikdy všeobecně známým jménem. Nejspíš ale posloužil účelu armády, která hledala neutrální postavu pro přechodné období.

Západ vyzývá Egypt k návratu k demokracii

Mursí "nedosáhl cílů lidu" a nesplnil požadavky egyptské armády, aby se rozdělil o moc s představiteli opozice, vysvětlil důvod jeho odstavení od moci ministr obrany a faktický šéf armády generál Abdal Fatah Sisi ve svém televizním projevu.

Podle něj armáda sestavila politický plán, který by měl co nejrychleji zemi přivést k parlamentním a prezidentským volbám. Plán politického přechodu předpokládá krátké období dočasné vlády.

Nad sesazením Mursího, jež je fakticky vojenským pučem, vyjádřili znepokojení představitelé Západu. Americký prezident Barack Obama vyzval Egypt k rychlému návratu k civilní vládě vzešlé z demokratických voleb. Upozornil, že nařídil své administrativě, aby přehodnotila pomoc Spojených států poskytovanou Egyptu. Washington také mimo jiné nařídil evakuaci svého velvyslanectví v Káhiře.

K rychlému návratu k demokracii vyzývá Egypt rovněž Evropská unie. Obavy nad aktuálním děním v Egyptě vyjádřil i generální tajemník OSN Pan Ki-mun. Vyzval Egypt ke klidu a zdrženlivosti a k zachování práv, jako jsou svoboda vyjadřování a shromažďování. "Vojenský zásah do záležitostí jakéhokoliv státu vyvolává obavy. Proto bude klíčové rychle upevnit civilní správu v souladu s demokratickými principy," prohlásil.

Ve velkých městech lidé oslavovali sesazení prezidenta Mursího: