"Muži se přiznali, zaplatili škody a přispěli na pomoc obětem trestných činů," řekla blanenská okresní státní zástupkyně Ivana Šmídová.
Mince ve džbánu byly zakopány na vrchu Zlatník u Boskovic, kde je pomocí detektoru kovů našel první z mužů. Džbán obsahoval původně zhruba šest kilogramů stříbrných mincí. Nálezce si jich asi 200 ponechal a zbytek i se džbánem prodal za 800 tisíc korun druhému muži - sběrateli. Ten pak mince z větší části rozprodal.
Původní majitel džbánu mohl zahynout, nebo také zapomenout
Na případ upozornil policii anonym, který dodal i fotografie mincí. Policii se poté podařilo vypátrat jen 2 267 mincí o celkové váze 1,6 kilogramu. Historická cena pokladu je nevyčíslitelná. Sběratelská cena zajištěných mincí se odhaduje na 1,1 milionu korun.
Mezi nalezenými mincemi byly například tolary, krejcary, pražské groše, uherské denáry i několik malých penízků z období vlády Ladislava Jagellonského. "Jde o mince z německých zemí, polské, moravské a také mince ze španělského Nizozemí," přiblížila Dagmar Grossmannová z Moravského zemského muzea.
Kdyby hledač kovů mince odevzdal, měl by podle Grossmannové nárok na desetiprocentní nálezné. Místo toho musel uhradit způsobenou škodu ve výši několika set tisíc korun. "Nálezné se snažíme vyplácet nikoli z tržní, tedy sběratelské hodnoty, ale právě z historické ceny," zdůraznila.
K původnímu majiteli pokladu historička uvedla, že se jednalo o muže ve své době velmi zámožného. "Žádný chudák to nebyl, mohlo jít třeba o bohatého obchodníka. Jmění mohlo být střádáno i po více generací," dodala Grossmannová.
Proč si poklad znovu nevyzvedl, není podle Grossmannové zcela jasné. Mohl například zahynout během bojů třicetileté války, případně zemřít přirozenou smrtí. A mohlo se také stát, že jednoduše zapomněl, kde své jmění ukryl.
Poklad je nyní majetkem Jihomoravského kraje. Od jeho vydání o něj ale pečují numizmatici Moravského zemského muzea v Brně. Muzeum požádalo ministerstvo kultury o vydání pokladu tak, aby se stal trvalou součástí jeho sbírek.
