Dlouho se rozhodoval, zda do bruslařské patnáctky nastoupí. Nakonec řekl ano. Vynechávat závody příliš neumí. Ale dopředu varoval. "Velké výsledkové ambice si nedělám." Realitou bylo na trati 19. místo.
Věřil jste, že vás patnáctka před štafetou a padesátkou profoukne. Profoukla vás?
To uvidíme v dalších závodech. Drobounké výsledkové zlepšení tam je, ale určitě to není výsledkově žádná sláva.
Nelitujete, že jste ji jel?
Spokojený s výsledkem jednoznačně nejsem. Ale když už jsem se rozhodl, tak teď nebudu říkat, že to byla blbost. Samozřejmě, devatenácté místo mě výsledkově nikam výsledkově neposouvá, co se týče lepšího hodnocení mých výkonů na mistrovství světa. Ale třeba mě to opravdu nakopne do dalších závodů.
Jak jste na tom teď fyzicky?
Unaveně. Svědomí mám čisté, opravdu jsem se vydal ze všech sil, ale nešlo to. Zatím je vidět, že mě šampionát nezastihl v nejlepší pohodě. Má příprava bohužel plody nepřinesla. Jirka Magál tu odvádí své lepší výsledky, Aleš Razým takový svůj standard, Martinu Jakšovi se nedaří a mně se dost nedaří.
Máte pro to vysvětlení?
Jednou variantou je, že na vysokohorské přípravě jsem to možná trošičku přehnal a zavařil jsem se tam. Druhé možné vysvětlení je, že po problémech v létě už mi třeba dochází síly. Uvidíme to na dalším průběhu sezony. Ještě pár závodů zbývá. Pokud i ty odjedu mizerně, tak je to jednoznačně tím létem. Do mistrovství světa jsem ty výsledky neměl zdaleka tak špatné vzhledem k tomu, jak velký ten výpadek předtím byl. To se uvidí. To se teď vyhodnotit nedá. Ve sportu nikdy nevíte. Vím, že jsem se připravoval nejen v létě, ale i v zimě, co to šlo. Zrak jsem upínal sem, o to víc mě to teď mrzí.
Vypadalo to, že trať ke konci nedrží, spousta závodníků s vyššími čísly ke konci odešla.
Byl to opravdu velký rozdíl. Skoro všichni si stěžovali, že v 1. kole jim lyže jely velmi dobře, a pak to bylo kilometr od kilometru horší a horší. A to nemyslím jen české kluky, bavil jsem se třeba s Vylegžaninem nebo Manificatem. Bylo to peklo. Kdo startoval později, měl horší trať nejen tím oteplováním, ale i proto, že tam pak jedete sám a zápasíte sám se sebou, což je trochu horší pozice. Byli tací, jako Petter Northug, kterým se ten závod výrazně vyvedl, ale jsou ve výsledcích i velká překvapení. Třeba zrovna Vylegžanin, který dostal čtyři a půl minuty.
Nyní čeká štafeta? Je do jisté míry pozitivní, že dnes jste byli všichni čtyři do 30. místa?
Pokud se budeme bavit o realitě nějaké medaile, tak to by muselo být stejně jako v minulých sezonách čistě o velkém překvapení. Pokud se budeme bavit o umístění na pátém nebo šestém místě, tak vyrovnanost tam může být výhodou. V předchozích sezonách jsme k dobrému umístění ve štafetě potřebovali, aby v ní dva závodníci odjeli svůj standard, jeden zajel trošku lepší standard a já abych jezdil minimálně o třídu výš. Teď evidentně nejsem schopný takhle jezdit. Kam nás to kopne, to se uvidí. Stačí udržet kontakt se skupinou a jste výrazně jinde, než když ho na nějakém úseku ztratíte. A ztrácí se hodně lehce.
Jaká bude sestava?
Myslím, že rozjíždět bude Jirka Magál, já druhý úsek, Martin Jakš třetí a Aleš Razým čtvrtý. To je ale čistě můj dojem. Rozhoduje to trenér.
Těšíte se na padesátku?
Zatím máme před sebou štafetu, takže padesátku neřeším. Padesátka je tak těžká, že na ní se těšit asi ani nejde.
