Život lidí v Třebíči na Žerotínově náměstí zcela ustoupil dopravě, přitom jde o historicky cennou lokalitu v rámci UNESCO. Co s tím? Komenského náměstí a obrovské autobusové nádraží je urbanistický polotovar. Dalo by se to změnit? Budovu bývalé spořitelny kdysi plánovači násilně včlenili do prostoru. Barák je na tom špatně i stavebně. Nemohlo by to být jinak?
To jsou jen tři z mnoha otázek, které si položili studenti brněnské fakulty architektury, když si Třebíč vybrali jako jedno z modelových měst pro svou ročníkovou práci. Pokusili se navrhnout řešení, vnést svůj mladý pohled nezatížený předsudky a finančními požadavky investorů.
Výsledek je k vidění v budově třebíčské radnice. V přízemí jsou nainstalované panely s vizualizacemi jednotlivých návrhů.
"Pocházím z Přibyslavic a Třebíč dobře znám. Nechvalně se na ní podepsal umělý stavební boom z 80. let. Stavěly se Dukovany, tomu se infrastrukturou přizpůsobila Třebíč. Bublina postupně splaskla a zůstaly po ní některé šrámy. Město se z toho vzpamatovává obtížně," říká architekt Karel Havliš, pod jehož vedením studenti VUT pracovali.
Podle něj patří mezi nejzajímavější práce ta, kterou vytvořil student Martin Bělkovský. Navrhl zastavět velké parkoviště na Komenského náměstí domem s byty, obchody a parkovacími místy pro 150 aut.
"Je potřeba vytvořit vlastně nové Komenského náměstí, které leží na spojnici nádraží a centra. Dosud tu chybí hustota a těsnost zástavby. Nová urbanistická struktura by prostoru dala lidské měřítko," vysvětluje student v popisce ke své práci.
Radnice si návrhy uloží a bude se jimi inspirovat
Současná podoba Komenského náměstí vznikla vybouráním starých ulic a pivovaru. Dnes tu je příliš velké a ošklivé autobusové nádraží, několik obchodních domů, které se různými vizuálními úpravami obtížně vymaňují ze socialistického střihu.
Podle architekta Havliše se dařilo i studentce Barboře Jakubíkové, která navrhla na Žerotínově náměstí nově včlenit do prostoru mezi hostel a silnici patrový objekt. Nazývá ho Špalíček. Kdysi tu stával, dokládají to dobové fotografie.
"Jde o nejstarší osídlené místo ve městě, které propojuje baziliku s židovským městem. A právě blízkost dvou náboženství je důvodem, proč je Třebíč v UNESCO. Přitom prostoru dominuje doprava, lidé jsou utlačeni do stran. To je potřeba zlepšit novým pobytovým místem," zdůvodňuje Jakubíková své řešení.
Student Michal Stehlík zase představuje návrh na úplnou přestavbu bývalé spořitelny, která nyní patří soukromému investorovi. Zatím se do její rekonstrukce nepustil. Podle Stehlíka dům potřebuje zdvojenou fasádu, aby byl zateplený, taky atrium, které chodce bude lákat vstoupit.
Vedení města bere neotřelý pohled studentů především jako zásobárnu námětů. "Výstava je pro nás inspirací. Školní práce nevznikly na objednávku radnice, ale zcela čistě z podnětu vyučujících a studentů. Vznikla celá řada názorů, které si na radnici uložíme a které potom mohou ovlivnit skutečné řešení," řekl starosta Pavel Heřman.
Kde na takové projekty vzít peníze? "Je to běh na delší trať. Dalo by se jít holandskou cestou PPP projektů. Tedy takových, kdy například 40 procent peněz poskytne město, zbytek soukromý investor," naznačil Havliš.
