V roce 2010 byly dotace města na provoz 7,9 milionů korun. Na letošek už dostalo 15,6 milionů. Například kvůli tomu, že převzalo provoz Informačního centra. Teď má pod sebou osm kulturních institucí.
"Stále se rozrůstáme. Teď jsme dostali patnáct milionů z rozpočtu, ale kdyby každá z těch organizací, jako je třeba kulturní dům na Hronovické nebo Divadlo 29 měly fungovat samostatně, tak by byly náklady třikrát vyšší," uvedla ředitelka Centra Romana Vojířová.
Dotace pro KCrok - dotace 2010 - 7,9 milionu 2011 - 7,9 milionu 2012 - 11,4 milionu 2013 - 15,6 milionu |
Jenomže s tím, jak do Centra tečou rok od roku větší peníze z městské kasy, chybí zároveň tlak na to, aby se kvalita pardubické kultury zlepšovala.
Tím, jak radnice převedla odpovědnost na Kulturní centrum, zbavila se třeba i povinnosti vypisovat na dodavatele jednotlivých akcí výběrová řízení. A podle lidí, kteří mají co do činění s pardubickou kulturou, je to na kvalitě i ceně akcí znát.
Sto dvacet tisíc například stojí daňové poplatníky akce, jako jsou Pardubické dožínky, dvě stě tisíc dostanou Vánoční trhy.
"Nechápu, proč na takové akce musejí jít tak velké prostředky, když jde o komerční záležitosti," řekl provozovatel pardubického letního kina Jan Motyčka. On sám by to podle svých slov dokázal organizovat zadarmo.
"To je věc města, zda tu akce za uvedené peníze chce. My jim dáme rozpočet, za kolik ji uděláme my, a oni se sami mohou rozhodnout, zda do toho půjdou. Mohou tu akci klidně i zrušit," řekla Vojířová.
Vánoční trhy a Dožínky kritizují i někteří politici
Motyčka není sám, kdo kritizoval úroveň třeba Vánočních trhů. "Jsou věci, které Kulturní centrum dělá dobře. Ale u Dožínek nebo Vánočních trhů si nejsem jistý. Určitě by stálo za to se nad jejich podobou zamyslet a nějak Centrum nastartovat k lepší organizaci," řekl Alexandr Krejčíř, zastupitel za opoziční ODS.
A organizaci podobných akcí kritizuje i náměstek primátorky František Brendl.
Před dvěma lety vedení města vadilo, že trhy trvaly dva týdny, což odradilo zákazníky i prodejce. "Vybudovat na náměstí na dva týdny malé městečko, ze kterého utíkali nespokojení prodejci, nebyl dobrý nápad," uvedl Brendl.
"Ano, tehdy se nám Vánoční trhy nepovedly. Ale nemyslím si, že tu není tlak na zlepšení služeb. Třeba od stánkařů máme naopak rychlou zpětnou vazbu, jak se zlepšit," uvedla Romana Vojířová.
Podobně je pod kritikou i městská galerie Mázhaus. Ta dostává na rok 400 tisíc korun. Přitom na konci roku 2011 nabízeli městu její převzetí za mnohem lepších finančních podmínek manželé Spolkovi, kteří vedou Galerii Gong. Vedení města však tehdy vadilo, že by byla galerie zčásti komerční, a ze spolupráce sešlo.
"To, co následně na radnici vzniklo, je pro mě překvapením. Vůbec jsem u tak málo navštěvované galerie nepochopila, proč mají tak přemrštěný rozpočet, už jen vzhledem k tomu, jaká je ekonomická situace nejen města, ale i všude kolem," řekla Klára Spolková z Galerie Gong.
Brendl obhajuje úroveň výstav tím, že není cílem Mázhausu být galerií, ale výstavním prostorem pro méně známé umělce.
Proč potom ale tak vysoké dotace? Navíc v Pardubicích je místo, kde mají prostor začínající umělci - galerie Hell Yeah Gallery ve Smilově ulici. I ta přitom dokáže fungovat na komerční bázi a je soběstačná.
"Určitě bychom dokázali provozovat i městskou galerii bez dotací tak, aby zbyl dostatečný prostor na městské projekty," řekla provozovatelka galerie Martina Šarmová. Radnice však dává přednost štědře dotovaným institucím, ke kterým plynou peníze přes Kulturní centrum Pardubice.
"Stýkám se hodně s lidmi z kulturní oblasti a oni mi často říkají: Kulturní centrum, těm se žije," dodal zastupitel Krejčíř.
