„I když je Cigán, tak není dilino,“ rapují Romové za lepší vzdělání

Nedávejte své děti do praktických, ale normálních škol, vzkazují v písničce Nebuď dilino! romským rodičům mladí rapeři. Romové tím podle nich budou mít podstatně větší šanci na uplatnění. Osvětový klip vznikl v rámci projektu sdružení Slovo 21.

Romská hiphopová kapela United Gipsy Crew z pražského Žižkova vyzývá rodiče romských dětí, aby více přemýšleli nad jejich vzděláním. "Doktor, manažer, polda nebo učitel, to je pro tvý dítě cesta pravá, tak nezapomeň a do základky ho dej, ona děti pro život vychovává," zpívají v refrénu mladí hudebníci. 

Klip vznikl v rámci projektu občanského sdružení Slovo 21, které se dlouhodobě snaží podpořit vzdělanost v romské komunitě. Zatím je k vidění na internetu, zřejmě se objeví i na jedné hudební televizní stanici. Kromě rodičů má oslovit i širší veřejnost a upozornit na segregaci Romů v českém školství.

O čem rapeři také zpívají

• "Když se školou občas bojuju, učím se hrou a nefetuju, škola je to, co k životu potřebuju."
• "Mysli na vítězství a nedávaj ho do zvláštní, pošlete ho do základky, aby z něj něco bylo, i když je Cigán, tak není dilino."
• "Oni za to nemůžou, když se v tom naroděj."
• "Učení je dřina... přesto se chci vzdělávat a ne jen na svět nadávat."
• "Hej, more, hej, i Cigán může bejt chytrej, tak mu šanci dej."
• "Hola hola, škola volá, tak nedělej z Roma vola, jen tam z nás něco bude, chci aby tohle bylo všude."
• "Cigáni patří do školy, ne do zvláštní, není se čeho bát, musí do normální školy dítě dát."
• "Doktor, manažer, polda nebo učitel, to je pro tvý dítě cesta pravá, tak nezapomeň a do základky ho dej, ona děti pro život vychovává."

V klipu, který režírovala Markéta Nešlehová, vystupují i úspěšní Romové jako například redaktor České televize Richard Samko, zdravotní sestra Maria Klabouchová nebo doktor pedagogiky David Beňák. Kapele pomáhal s textem moderátor a muzikant Vojtěch Lavička, který je také autorem hudby.

Experti dlouhodobě upozorňují, že v praktických (bývalých zvláštních) školách končí neúměrné množství Romů. V poradnách, kde se rozhoduje o zařazení dětí do těchto škol, se totiž například často zaměňuje lehké mentální postižení za sociokulturní znevýhodnění. Rodiče romských žáků se zařazením dětí do praktických škol většinou souhlasí, někdy je dokonce sami požadují.

Podle Martiny Horváthové ze sdružení Slovo 21 české školství téměř vůbec nevytváří podmínky pro začlenění dětí s různým znevýhodněním do škol hlavního proudu. "Řada romských dětí tímto nastaveným systémem propadává, zažívá neúspěch a potýká se s předsudky a nesprávným přístupem učitelů i spolužáků. Proto končí na praktických školách, ačkoli intelektově by na klasické základní vzdělání dosáhli," říká Horváthová.

Neoprávněné zařazování do těchto škol v roce 2007 potvrdil i Evropský soud pro lidská práva, na který se obrátila skupina romských rodin z Česka. Stát se poté zavázal, že tuto praxi změní. Podle loňských zjištění České školní inspekce ale Romové tvoří v praktických školách čtvrtinu žáků, podle šetření ombudsmana je situace ještě horší (více čtěte zde).

Ministerstvo školství na konci loňského listopadu představilo seznam opatření na odstranění segregace ve vzdělávání. Pomoci má lepší evidence žáků, úprava vyhlášek či zákaz zřizovat u praktických škol přípravné třídy nebo školky.