Trenére, v Plzni jste od října 2008, takže za sebou máte už pátou zimní přípravu. Lišila se nějak, když je mužstvo tak dlouho pohromadě?
Je sice pravda, že jsem tu čtyři a půl roku, ale nesouhlasím, že by mužstvo bylo delší čas pohromadě. Nedávno jsem se koukal na fotku z Champions League a už tu není šest hráčů. Naštěstí máme obrovskou výhodu v tom, že mužstvo můžeme doplnit o kvalitní hráče, které si vytipujeme v české lize. Oni k nám chtějí jít. Tým doplňujeme, jak si představujeme, a nemusíme dva tři roky trpělivě čekat, než vychováme další nadějné hráče. Uznávám, že je to pro mě snadnější.
Mimochodem, když koukáte na obrázky z Ligy mistrů, vtahuje vás nostalgie?
Spíš mám chuť to zopakovat. Nechci vzpomínat na to, co bylo, koukám dopředu. Vím, co bych chtěl znovu zažít. Pokud netrénujete Manchester United, Chelsea nebo Real Madrid, kde berou Ligu mistrů automaticky, tak vám každý trenér odpoví, že chce ochutnat atmosféru Champions League. Je úplně jiná.
Třeba se vám to povede. Jádro týmu kolem Limberského, Rajtorala, Horvátha, Koláře nebo Daridy je trvalé.
To jsou osobnosti, které mužstvo táhnou nejen na hřišti, ale taky v kabině. Pro trenéra je pak všechno snazší. Mužstvo je přirozené, uvolněné, nenajdete tu pět různých skupinek, které by jely po svém. Tohle je parta, která drží pohromadě, a já jsem rád, že u toho můžu být. Nikde jsem nezažil, aby to takhle fungovalo. I když přijde nový hráč, tak ho atmosféra vcucne a automaticky patří do týmu.
Změnil se váš přístup k mužstvu za ty roky? Zdáte se být benevolentnější.
Vážně? Pravda, najdou se věci, ve kterých jsou hoši troufalejší než před čtyřmi lety. Na druhou stranu oni moc dobře vědí, kde je hranice, za kterou sranda končí.
Teď třeba při každé cestě autobusem pustí kazeťák a za zády vám hřmí lidové písničky. To není provokace?
Mě překvapuje, že to rovnou nezpívají (úsměv). Nedaleko od Trenčína... Když jsem hrával v Havířově, v autobuse jsme zpívali pokaždé. Teda pokaždé, když se vyhrálo. Teď si hráči pouštějí retro hudbu, když jedeme z tréninku. Právě z toho čiší ta uvolněnost. Nevytváříme nic navenek, je to přirozená věc. Mám pocit, že se kluci fotbalem baví a není to upocené.
Takže vás neprovokují?
Nevím, jestli se jedná o jejich troufalost, ale já s tím žádný problém nemám.
Do prvního ostrého zápasu s Neapolí zbývá přesně týden. Je dobré, že je mužstvo před startem Evropské ligy takhle uvolněné?
Vyhovuje mi to. V momentě, kdy se daří a přehráváte silné soupeře jako Levski Sofie nebo Lokomotiv Moskva, pak sebevědomí pochopitelně roste. Pevně věřím, že formu, kterou jsme ukázali během soustředění na Kypru, udržíme a první důležité zápasy zvládneme s takovou kvalitou jako dosud.
Spíte lehce ohledně základní sestavy? V zimě přišel kanonýr Tecl, k tomu záložník Kovařík, rozstřílel se Rus Adamov...
Moc lehce se mi nespí, hlavně v ofenzivě máme mnohem víc variant. Proto se obávám toho, jak situaci vezmou hráči, kteří byli zvyklí hrát a teď třeba nenastoupí od začátku. Dobře vím, že si zaslouží hrát třináct čtrnáct lidí.
Jenže míst je jen jedenáct.
No právě, bude to komplikované. Já můžu slíbit, že sestava pro jaro nebude uzavřená. Sice se o mně říká, že hrávám jen s jedenácti dvanácti lidmi, ale tentokrát to vypadá, že se jich bude točit víc. Někoho pošetříme, jiného protočíme.
Nejtěžší rozhodnutí je opravdu v útoku?
Přetlak v útočné fáze je momentálně obrovský. Zatímco do ofenzivy máme osm hráčů, do defenzivy pět.
Tak buďme konkrétní: na hrot vyberete mladého Tecla, nebo zkušeného Bakoše?
Jsem na devadesát procent rozhodnutý, na druhou stranu je nesmysl bavit se o jménech týden před zápasem. Ve fotbale se může cokoli zvrtnout během chvíle.
Stanislav Tecl zatím odehrál výborné zápasy. Než odletěl do Turecka za reprezentací, sestřelil dvěma góly Lokomotiv Moskva. Je to hráč, který se během vašeho angažmá adaptoval nejrychleji?
Jeho vstup je velice zajímavý, ale nechci předbíhat. Teprve budoucnost ukáže, jestli bude střílet góly dál.
Když mluvíme o útoku, jakou pozici má Roman Adamov?
V koncovce je výjimečný, to se musí nechat, ale pokud hraje s těžšími soupeři, musí mnohem víc pracovat. Pro mě nejsou důležité zápasy proti Rokycanům nebo Doubravce.
Z toho vyplývá, že pokud budete dál hrát stylem na jednoho útočníka, bude Tecl jedničkou, Bakoš dvojkou a Adamov si počká?
U mě jsou Tecl s Bakošem v jedné rovině, Adamov pod nimi. A hra na jednoho útočníka? Na to jsou odlišné pohledy. Já tvrdím, že hrajeme na čtyři útočné hráče a na dvě křídla, která se vysouvají z obranné čtveřice. Naše ofenziva je jasně daná, což dokazuje statistika vstřelených gólů. Už čtvrtou sezonu se pohybujeme na špičce.
Jaká místa v sestavě ještě řešíte? První ostrý zápas se blíží.
Pořád jsou nějaké otazníky. V žádném případě ještě sestava není daná, každopádně první se ji dozví hráči. Zhruba pět šest hodin před výkopem.
Už víte, jak byste vyřešil případnou absenci stopera Procházky? Po zranění začal trénovat teprve před pár dny.
Buď by nastoupil Hejda, nebo Řezník. Obě varianty jsme vyzkoušeli a obě dopadly dobře. Čeká nás těžké utkání venku, ve kterém budeme chtít hrát spíš ze zabezpečené obrany. Budeme sázet na hráče, kteří jsou v defenzivě jistější.
Z toho vychází, že spíš Hejda, protože Řezník je ofenzivně laděný a sedí mu to na pravé straně obrany.
Já nerad mluvím Michalu Bílkovi do reprezentačního kádru, ale myslím, že právě Radim Řezník patří na pravém beku k top hráčům současnosti. Jeho výkony jdou strašně nahoru, což je obrovský příslib pro Plzeň a snad i reprezentaci.
Přitom si na plzeňský herní styl musel půl roku zvykat, ne?
Radim byl trpělivý a vyplatilo se mu to. Řekněme si na to rovinu: když se mužstvu daří, má to každý nový hráč složitější. Žádný trenér nezasahuje do sestavy, která funguje.
Fungovala i na podzim. Vedete ligu, vyhráli jste skupinu Evropské ligy. Jste překvapený, že vám mužstvo i po zimě zůstalo pohromadě?
Nejsem, i když na pár hráčů samozřejmě nabídky byly. Bohužel se do toho zapojovali i někteří manažeři, kteří poukazovali na kauzu s námi spojovanou. Že prý spadneme z ligy. Těm manažerům se divím a o to víc si vážím hráčů, že nedali na hloupé řeči a odolali tlaku.
Nechcete být konkrétnější?
Nechci, ti manažeři dobře vědí.
Čtenáři asi vědět nebudou.
Čtenáři si alespoň udělají obrázek o lidech, kteří se ve fotbale pohybují.
Řekněte, co vlastně vaše fotbalová esa drží v Plzni?
Třeba Pavla Horvátha tu drží věk. Kdyby byl mladší, dávno by hrál venku. David Limberský je srdcař. Ten hráč českou ligu převyšuje, ale je to Plzeňák se vším všudy.
A dál? Vladimír Darida, František Rajtoral, Daniel Kolář...
U Vládi Daridy určitě brzy nastane období, kdy to bude neudržitelné. Čeká jen na nabídku, která ho zaujme. U Rajtorala a Koláře existují jisté dohody, ale zase záleží na nabídkách. Pokud budou zajímavé, tak někdo může odejít. Pryč je ovšem doba, kdy sem jezdily podprůměrné turecké kluby a chtěly naše hráče koupit za 200 tisíc korun. Viktorka Plzeň už je jinde.
Ano, to i v nákupech. Tecl za 20 milionů, Kovařík za 15.
Finální rozhodnutí u transferů dělal majitel klubu a myslím, že na české finanční poměry to bylo až za hranou. Naštěstí jsme byli úspěšní v pohárech, takže klubová pokladna není prázdná. Můžeme si dovolit věci, které byly před čtyřmi lety nemyslitelné.
