"Vystrčili ho z houfu jako odstrašující příklad," míní bývalá běžkyně na lyžích Kateřina Neumannová. "Tušil jsem, že cyklistika není čistá, a v podání největších špiček už vůbec ne," dodává akrobatický lyžař Aleš Valenta.
Jak vnímají Armstrongovo přiznání čeští olympijští šampioni?
Kateřina Neumannová, vítězka z Turína 2006: "Překvapila mě ta obludnost, rozměr toho, co se kolem jeho případu děje. Až je mi Armstronga líto, protože on byl nejlepší mezi podobně fungujícími cyklisty a jeho vystrčili z houfu jako odstrašující příklad. Nikde na světě už se neschová, nemá to jednoduché. Žil ve světě, kde byl doping zřejmě normální, ale on se stal tím, koho obětovali. Proč se přiznal tak pozdě? Určitě tam byly tlaky, o kterých nevíme, ať už ekonomické či právní povahy. Teď se ho zbavili, všichni se za něj schovávají, podle mě v tom jelo obrovské množství lidí. V žádném případě ho však neobhajuji, vždycky jsem bojovala za čistotu sportu."
František Kučera, člen vítězného týmu hokejistů z Nagana 1998: "Myslím, že byla jen otázka času, kdy to praskne, přiznal se zřejmě až pod tíhou argumentů. Ale profesionální cyklisté v době, kdy Armstrong jezdil, nejspíš neměli jinou možnost, pokud chtěli vyhrávat. Jsem stoprocentně přesvědčený, že v dopingu nejel sám."
Robert Změlík, vítěz v desetiboji z Barcelony 1992: "Některé Armstrongovy výroky mě fascinují, třeba že dopovat byla normální věc. Podle mě je normální zakázané podpůrné prostředky neužívat. Bohužel se na to nepřišlo už během jeho kariéry, teď si někteří z jeho soupeřů, kteří nic nebrali, musí připadat jako pitomci. A že se přiznal tak pozdě? Proč by v tom nemohly hrát roli peníze? Třeba teď napíše knihu a bude z ní bestseller, jak to Amerika umí."
Martin Doktor, dvojnásobný vítěz v kanoistice z Atlanty 1996: "Asi jsme všichni očekávali, že to tak dopadne. Těžko ale říct, jestli to přiznání pomůže cyklistice, v níž je doping velký problém už řadu let. Mluvilo se přece už roky o tom, že nejen na Tour de France se děje něco nekalého, ty etapy jsou nesmírně těžké. Teď můžeme jen doufat, že se tenhle sport konečně vydá lepší cestou."
Aleš Valenta, vítěz v akrobatickém lyžování ze Salt Lake City 2002: "Pro mě to žádné překvapení nebylo, tušil jsem, že cyklistika není čistá, a v podání největších špiček už vůbec ne. Možná je Armstrongův případ velkým zklamáním pro ty, kteří k němu vzhlíželi, podle mě ale lež jednoho krásného dne dostihne každého. A celá věc jen podtrhla to, co si většina veřejnosti myslí: že se profesionální cyklistika s tou obrovskou zátěží a tlakem nedá dělat bez dopingu. Ti, kteří potřebují vyhrávat, se tomu nemůžou vyhnout, protože tělo na ty dávky prostě nemá. Ale odsuzovat Armstronga nebudu. Nesoutěžil proti mně. (úsměv)"
