"Normálně mám "bobky" znovu boxovat s Bajsangurovem. Potom, co provedl, mám totiž strach, co by udělal příště," obával by se odvety 34letý Konečný.
Vážně byste se bál?
Novináři se mě vždy ptají: Máš strach? Já na to, zbláznil ses? Nemůžeš mít strach před zápasem. A teď bych normálně strach měl. V životě jsem to nezažil. Boxuju miliardu let a nic podobného takhle nefér se mi nikdy nestalo. (Konečný si po titulovém zápase s Bajsangurovem stěžoval, že jakmile dostal první údery, hned ho začaly pálit oči a nic neviděl. Soupeřův tým obvinil, že Bajsangurov mohl mít rukavice napuštěné nějakou látkou, která u něj vyvolala oční potíže.)
Když ale dojde znovu k titulovému zápasu, Bajsangurov může být pořád na trůnu.
Pak není vůbec jisté, jestli s ním budu boxovat. Jde o to, jestli by mi titul stál za to, abych šel do toho risku. Opravdu to myslím vážně.
O titul jste sporně prohrál před lety v Drážďanech i s Ukrajincem Dzinzirukem. Která z porážek vás štve víc?
Je to těžké. S Dzinzirukem jsem srovnaný, s Bajsangurovem mě to štve. Ale takový je život. Život je svině a hotovo.
Takže to hážete za hlavu?
Už jsem to za hlavu hodil. Je to pryč, nic se nevyřeší. V Čechách ještě občas možná někdo bude vědět, že tam nebylo něco košer, nebo že Konečný to říkal. Ale ve světě to lidi už tak neberou. Prostě jsem prohrál a konec.
Co bude dál?
Boxovat budu. Jestli ve své váze, nebo o jednu výš, to ještě nevím. Trénuju na pohodičku, přes svátky na to úplně kašlu, jím, piju, věnuju se rodině. Od ledna začínám naplno s tím, že zápas bych rád naplánoval na březen.
Prý jste po zápase s Bajsangurovem nabral na váze nejvíc ve své kariéře.
Je to tak. Bylo to 88 kilo, což jsem nikdy neměl. To už je fakt hodně, když vezmete, že boxuju v kategorii do 69,8 kilo.
Bylo to i frustrací z porážky?
To ne. Člověk má s věkem automaticky více svalové hmoty, líp se přibírá a hůř se shazuje. Potom, co jsem prohrál zápas s Bajsangurovem, tak jsem si dal pauzu a hodně žral a pil, málo trénoval. Byl jsem i různě zraněný. A takhle to skončilo.
Jak prohra s Bajsangurovem změnila vaši pozici v týmu?
Nijak. Bude záležet na dalších zápasech. Prostě nekončím, budu boxovat dál.
A je vůbec reálné, že si ještě někdy zaboxujete o mistra světa?
Reálné to je, ale nebude to sranda. Musím makat, trénovat, boxovat. A mít trochu štěstí.
Kolik zápasů musíte vyhrát, abyste znovu dostal šanci?
To je těžké. Může to trvat pět zápasů a může to být taky jen jeden. Je to o příležitosti.
Ale ta už třeba nikdy nepřijde. To si nepřipouštíte?
Kdepak. Obzvlášť teď ne. Jsem v pozici, že vím, že jsem dejme tomu prohrál s mistrem světa. Ale na druhou stranu si říkám, že kdyby vše bylo, tak jak má, musel bych ho porazit před limitem. A tohle mě drží. Vím, že na to pořád mám.
