"Určitě cítím větší pohodu než před tou premiérovou sezonou, jelikož už vím, do čeho jdu," přitakává dvaadvacetiletý Ostravan. "Ale samozřejmě je tam i taková ta zdravá nervozita a očekávání. To platilo hlavně před prvním zápasem."
Druhá sezona v NBA prý obecně bývá nejtěžší, jak to vnímáte vy?
Je to pravda, určitě budou na mě větší očekávání. Na nováčka se nedívá tak jako na zkušené hráče. Bude to těžké, ale budu se snažit na sobě pracovat, abych výkony podával.
Změnila se nějak vaše pozice v týmu, když už nejste nováček?
Je pravda, že nováčci tu podobně jako v Evropě musí nosit míče a podobně. Já si tím prošel loni, teď už na to máme nové kluky. Jsem už v podstatě mazák.
Jak vnímáte, když se kolem vás točí názory, že byste měl být na hřišti sobečtější, více střílet a více si věřit?
Snažím se to neřešit a hrát si svoji hru. Nebo spíše najít si svou hru, kterou jsem hrál v Partizanu. Teď je za námi přípravný kemp. Po něm si věřím více, než v minulé sezoně, což je dobře. Času bude málo, ale přesto si budu snažit najít prostor na individuální střelecké tréninky. Uvidíme.
Do sezony jste vstoupili prohrou 84:94 v Clevelandu. Podepsaly se na porážce s absence Johna Walla, Neného či Kévina Seraphina? Soupeř se prosazoval proti vám hlavně na pivotu a rozehrávce.
Je pravda, že nám chybí tři důležití hráči, ale Cleveland jsme v přípravě porazili ve stejné sestavě. Pohořeli jsme v obraně a na doskoku, který jsme podcenili. To rozhodla. U Varejaa mi ani nepřišlo, že nasbíral 23 doskoků, což je obdivuhodné číslo. Prostě mu to všechno padalo do rukou. My to ale podcenili a málo jsme jejich hráče odstavovali.
Jak byste zhodnotil celkovou sílu týmu ve srovnání s koncem minulé sezony?
Je to podobně kolektivní pojetí hry, jako to bylo na jaře. Možná ještě více. Všichni hráči, kteří přišli, si nehrají na hvězdy, ale rádi se podřizují týmu. Určitě nám pomohl jejich příchod. Naše síla musí být v týmovém basketbalu, protože nemáme hvězdu, která by dala 40 bodů na zápas. V plné sestavě ale podle mě máme na play-off. Minulý rok to nevyšlo, ale se změnami na to play-off můžeme útočit. Je tu hodně pozitivní atmosféra a všichni se snaží, aby se vyhrávalo.
Ale určitě vám chybí John Wall.
Mně určitě. S ním a bez něj je velká změna. On vždycky hned jak dostane míč, běží do brejku a já jsem zvyklý běžet s ním. Ten rychlý protiútok nám teď trochu chybí. Ale Price i Pargo jsou zase zkušení rozehrávači, kteří to dokážou podržet. Já ale doufám, že bude John rychle zpátky, protože mám rád rychlý basket.
Není škoda, že při Wallově zranění nezůstal v týmu Tomáš Satoranský a raději zamířil ještě na rok do Sevilly. Neměl by takto větší šanci se prosadit?
Také jsem o tom přemýšlel. Škoda, že ho tu nenechali po Letní lize. Nikdy ale nevíte, co se stane, a tehdy jsme nevěděli, že bude John zraněný a nemohli jsme s tím počítat. Ale chci, aby tady byl Tomáš co nejdříve.
Ve Spojených státech je teď tématem číslo jedna bouře Sandy. Dotkla se vás osobně?
D.C. moc postižené nebylo. Nechci říct vůbec, ale nebylo to katastrofální. Jen vichřice s bouřkou. Nás to ovlivnilo hlavně v tom, že jsme museli na zápas s Clevelandem odcestovat už v sedm hodin ráno. Normálně máme ještě ráno trénink a letíme až pak. Teď jsme museli trénovat až v Clevelandu. Vlastně jsme tomu i uletěli, takže jsem tam to nejhorší počasí nezažil. To New York dopadl špatně, podle toho, co tu vidím v televizi.
Pomohlo vám k většímu sebevědomí i to, že klub na vás uplatnil opci pro následující sezonu?
Tak samozřejmě, když víte, že před vámi není poslední sezona v klubu, ale že s vámi počítá i na další rok, tak je to povzbuzující. Mám chuť jim dokázat, že neudělali chybu, když mi věří. Je to pro mě další motivace. V průběhu kempu jsem vytušil, že by to mohlo přijít, ale do poslední sekundy nevíte. Dával jsem do toho všechno, aby byl co nejlépe připravený. A vyplatilo se to.
Zatím to vypadá, že pod košem mají před vámi přednost Emeka Okafor a Trevor Booker. V čem mají oproti vám výhodu?
Především jsou silnější v osobních soubojích a lépe se perou pod košem. A také mají mnohem více zkušeností. Já si přece jen ještě stále zvykám na NBA. Budu ale makat, abych dostával více prostoru. Záleží na trenérech, jak vidí situaci v konfrontaci se soupeřem, kdo se na koho více hodí.
Avizovali jste, že se do Washingtonu přestěhuje i vaše snoubenka Eva Koďousková. Platí to?
Už je tu se mnou. V lednu by tady měla začít chodit do školy. Teď ještě nemá moc co dělat, tak se jí snažím vymyslet program. Je to pro moji pohodu lepší. Přece jen, když jsem se o půlnoci vracel z tripu do prázdného bytu, tak to bylo takové smutné. Teď když vím, že mě doma čeká, je to veselejší. Dřív jsem bydlel kousek od haly, teď jsme se přestěhovali mimo centrum do klidnější čtvrti. Je to sice dál, ale jsem spokojený.
