Louky, které na Šumavě kdysi vytvořili lidé, aby tu mohli hospodařit a chovat zvířata, téměř zmizely. Zarostly náletovými dřevinami a přišly o původní skladbu rostlin a živočichů, kteří tu žili.
Proto chce Správa národního parku Šumava louky obnovit a nabídnout je zemědělcům, aby tu mohli chovat dobytek.
"Bezlesí, které bylo na Šumavě vytvořeno lidskou činností, je typickou kulturní a krajinnou dominantou Národního parku Šumava. Zaujímá přibližně 10 tisíc hektarů, což je asi 15 procent z celkové rozlohy parku. Nicméně plocha hospodářsky využívaného bezlesí na území Národního parku Šumava je jenom 4,5 tisíce hektarů a dál se zmenšuje. Tento trend chceme na vytipovaných místech zastavit," popsal ředitel NP Šumava Jiří Mánek.
Na šumavských loukách hospodaří například soukromý zemědělec Václav Bílek z Hartmanic. "K využití už mám jen něco přes 700 hektarů. Velikost pozemků se pořád zmenšovala a zmenšovala," vysvětlil Bílek.
Bezlesí za posledních dvacet let ze šumavské krajiny postupně mizelo. Teď se péče o louky stává prioritou správy parku. "Nebudeme se dál dívat, jak Šumava postupně zarůstá. To je v rozporu s důvody, pro které byl národní park vyhlášený," uvádí ředitel Mánek.
Plocha luk se zvětší až o tisíc hektarů
Správa parku začala nálety vyřezávat už na jaře a nyní pokračuje. Ve spolupráci se zemědělci má v plánu zvětšit plochu luk, na kterých se bude hospodařit, až o tisíc hektarů.
"Šumavskou krajinu tvoří mozaika porostů v různých fázích zarůstání od otevřených lučních ploch až po lesy. Aby se tato mozaika udržela, je potřebné čas od času porosty na bezlesí vrátit do počátečních stádií zarůstání a vybrané nálety dřevin zredukovat," vysvětluje Jiří Mánek.
Výběr luk, kde se náletové dřeviny odstraňovaly, nebyl náhodný. Na jaře a v létě je vytipovali odborníci národního parku.
"Prošli zhruba 1 500 hektarů bezlesých ploch a označili všechny náletové dřeviny, které bude třeba pokácet," uvedl mluvčí NP Šumava Pavel Pechoušek.
