"Věřím, že Hůrka přiláká zvědavé návštěvníky, kteří si dosud nemohli některé prostory prohlédnout. A že se vznikající penziony naplněné v zimě zaplní i v létě," řekla králická starostka Jana Ponocná.
Lidé tak dostávají další důvod přijet na Králicko nejen za ojedinělou akcí, ale kdykoli během roku.
"Až se to dostane do povědomí návštěvníků, bude chodit 20 tisíc lidí každý rok," je přesvědčen předseda správní rady Společnosti přátel československého opevnění Jiří Dibelka.
Místa, kam po léta nevkročila lidská noha
Tvrz Hůrka představuje mezi stavbami prvorepublikového opevnění nejdokončenější stavbu. Tvoří ji pět mohutných bojových objektů v nejvyšší odolnosti a rozsáhlým podzemním systémem chodeb a sálů hluboko ve skalním masivu.
Nyní je zpřístupněna ze všech objektů nejvíc a převzala symbolicky prvenství od dosud největšího Muzea československého opevnění - dělostřelecké tvrze Bouda.
Ukončená revitalizace tvrze v mnohém navrací Hůrce její původní ráz z let 1936 - 1938, ale zároveň z ní činí muzeum o několika tisících metrů čtverečných výstavní plochy, která může být vytápěna a vysoušena.
"Nová výkonná vzduchotechnika využívá energie ze solárních kolektorů a umožní využít celé podzemí tvrze k výstavním a muzejním účelům aniž by exponáty trpěly zvýšenou vlhkostí a teplotními výkyvy," uvedl Martin Ráboň ze Společnosti přátel československého opevnění
Veřejnost se dostane v maximální možné míře do dalších čtyř bojových objektů, zájemci se podívají také do míst kam podle něj doslova "nevkročila několik desítek let lidská noha".
V těchto místech byly objeveny unikátní pozůstatky dalších dosud nezdokumentovaných pokusů německé armády z období druhé světové války s výbušnými plyny. Četná svědectví o zkouškách německých tajných zbraní podávají také bojové objekty tvrze, které jsou zjizveny zásahy německých protibetonových podkaliberních střel Röchling.
Po výstupu na povrch tvrze budou pro návštěvníky atraktivní i krásné výhledy na Králický Sněžník a celou oblast okolních hor.
Obnova stála 20 milionů, teď si dají pauzu
Tvrz už využívá také novou provozní budovu s pokladnou a zázemím pro návštěvníky a videoprojekcí. Provoz muzea usnadní také skladovací a společenské prostory, garáž, restaurátorská dílna a byt správce.
"Byla to investice za 20 milionů korun, největší, která se u nás dala do opevnění. Pro město Králíky je to završení investic do Králické pevnostní oblasti, teď se budeme víc věnovat dalšímu majetku města. V brzké době nepočítáme s větší investicí," řekla starostka Jana Ponocná. Většinu z celkových nákladů pokryla dotace Evropské unie.
