1. Benediktini mohou spravovat Broumovsko i s horami
Broumovsko drželi benediktinští mniši s komunistickou přestávkou takřka 800 let. Založili tam broumovský a polický klášter a řadu kostelů, řídili hospodářství a věnovali se i školství.
Kromě polností uvnitř Broumovské kotliny jim mohou připadnout i rozlehlé lesy v okolních pohořích.
"Na Broumovsku se rýsuje majetková revoluce. Benediktinům tam patřily téměř celé Javoří hory a Broumovské stěny, velké množství polností kolem Broumova a řada pozemků v obcích," řekl Václav Král z odloučeného pracoviště Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových v Náchodě.
Správa Chráněné krajinné oblasti Broumovsko vytipovala, že by se restituce mohly dotknout 800 hektarů zemědělské půdy a víc než šest tisíc hektarů lesa.
Podle benediktinů možná nakonec půjde o menší rozlohy, seznam jejich majetkových požadavků ovšem už teď čítá téměř 2800 položek.
"Vidím, jak se zákon těžko rodí, takže jsem zastáncem vyčkávání ohledně Břevnova i Broumova. Až bude jasno a zákon schválí prezident, pak si teprve promyslíme, o co máme žádat. Pokud bychom majetky na Broumovsku získali, byla by to šance pro místní. Pro radikální změny není důvod," uvedl převor-administrátor Prokop Petr Siostrzonek z benediktinského arciopatství v pražském Břevnově.
Okolní starostové nemají z mnichů strach. "O porosty, které by se měly vydávat, se nyní Lesy ČR řádně nestarají. Pomohlo by, kdyby už měly nějakého vlastníka. Benediktini jsou solidní, nikdy jsme neměli spor," řekl starosta Božanova Karel Rejchrt.
2. Více než dvě desítky domů vyrostou v blízkostí lázní
Obec Lázně Bělohrad vlastní atraktivní pozemky v blízkosti lázní, které jsou v územním plánu určené k výstavbě asi pětadvaceti rodinných domků. Do vyřešení církevních restitucí s nimi město nakládat nemohlo, teď jsou však jeho zástupci optimističtí.
"Věříme, že se s církví domluvíme. Máme tu i některé další pozemky, kterých by se mohl zákon týkat. Jsou to například parcely u výjezdu směrem na Jičín," řekl starosta Pavel Šubr.
Jenže osud lokality není zatím jasný. "Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových zatím neví, jestli by je získalo město, nebo by se vracely církvi," řekl starosta Lázní Bělohrad Pavel Šubr. Pokud by pozemky získala obec, mohlo by zde vyrůst například koupaliště.
3. Rodinné domky se začnou stavět i v Potšteně
Pruh pozemků, který spadá do církevních restitucí, dosud blokuje další výstavbu několika rodinných domků i v Potštejně na Rychnovsku. Pozemky zatím nemají jasného vlastníka a starosta Petr Dostál doufá, že zákon situaci změní.
Pokud by k navrácení majetku církvi došlo, město je připraveno pozemky odkoupit.
"Pošleme dopis na pozemkový fond a budeme chtít zjistit, jestli se věci dají do pohybu. Zkusíme tu záležitost nějak rozhýbat, aby zde mohla začít výstavba a rozvoj lokality. Případně bychom vyrazili na jednání osobně. Pozemky jsme schopni od církve odkoupit, uděláme cokoliv pro to, abychom ty pozemky odblokovali a mohli je využít," informoval starosta.
4. Hudební síň i pozemky pod věží zůstanou městu
Městské hudební síně, která se nachází v restaurované kapli svatého Jana Nepomuckého v Hradci Králové, se naopak restituce netýká.
"Síň i s kaplí byly v roce 1972 převedeny na Městský národní výbor a po roce 1989 přešly do vlastnictví města," uvedla mluvčí magistrátu Magdaléna Vlčková. A oproti některým dřívějším spekulacím církev nedostane ani pozemky pod Bílou věží, ty patří městu už od roku 1874.
5. Na zákon čeká někdejší biskupský zámeček
Na rozhodnutí zákonodárců čeká také barokní zámeček Bischofstein nedaleko Adršpašsko-teplických skal. Z bývalého letního sídla biskupů a hradeckých kanovníků se stala oblíbená restaurace s ubytováním, kam míří v sezoně desítky cyklistů i rodin.
Současným vlastníkem je akciová společnost Stavební geologie, která je však v likvidaci a s jejím majetkem nakládá likvidátor. A ten musí stále čekat právě na definitivní schválení zákona o církevních restitucích.
"Na jednu stranu se obáváme změny vlastníka, ale sem do nájmu jsme už šli s tím, že to jednou stejně bude mít konec. Nájemní smlouvu nám obnovují každé dva roky," řekl současný provozovatel rekreačního areálu Pavel Volk.
Generální vikář královéhradecké diecéze Josef Kajnek je však k vydání zámku skeptický.
"U zámečku Bischofstein se nedodržela blokace. Někdo se toho chtěl zmocnit, my jsme se ozvali a prosoudili několik desítek tisíc korun. Teď to v podstatě podle výnosů už není ve státním vlastnictví, tak to padne," míní biskup Kajnek.
Areál tvoří novější úřednická budova a zámek, který nechal z tvrze přebudovat královéhradecký biskup Matouš Ferdinand Sobek z Bílenberka v 17. století. Oba zámečky náležely královéhradecké kapitule do roku 1948 a při druhé pozemkové reformě přešly do majetku státu i s přilehlým dvorem a staral se o ně Státní statek v Teplicích nad Metují. V roce 1974 přešly do rukou státního podniku Stavební geologie Praha, jenž areál přestavěl na vlastní rekreační středisko a zbořil hospodářská stavení v areálu.
6. Pečovatelský dům stojí na církevním pozemku
Radnice v Polici nad Metují má dům s pečovatelskou službou, který leží na blokovaném pozemku. Vážné komplikace to městu sice nepůsobilo, ale rádi by už věc dořešili. "Doufáme, že pozemek dostaneme bezúplatně. Věřím ve zdravý rozum," řekla starostka Police Ida Jenková.
7. Sloupno se bojí, že pozemky získá developer
Ve Sloupnu u Nového Bydžova může církvi připadnout chátrající areál bývalého statku v centru obce a také většina pozemků mezi zámkem a hlavní silnicí. Zámek původně patřil řádu benediktinů, v roce 1996 ho však získala obec. Státu ale stále patří okolní pozemky, se kterými obec nesmí nijak nakládat.
"Restituce se nás dotýkají významným způsobem. Nedokážu si představit, že by pozemky chtěli spravovat sami benediktini. Spíš je někomu prodají, a pokud je získá nějaký tvrdý developer, měli bychom jen velmi omezené možnosti ovlivnit, co na nich vznikne. Co když bude třeba někdo chtít u silnice postavit továrnu nebo třídírnu odpadu?" obává se starosta obce Karel Puš a dodává, že je obec připravena pozemky od církevního řádu v budoucnu odkoupit.
8. V Rovensku by rádi stavěli domy pro mladé rodiny
V Rovensku pod Troskami na Semilsku by rádi postavili 18 domů pro mladé rodiny s dětmi, aby zaplnili místní školku. Jde o několik hektarů v takzvané lokalitě Nad školou.
"Rozvázalo by nám to ruce, v budoucnu bychom totiž tyto louky chtěli proměnit v územním plánu na stavební parcely," říká místostarosta města Jiří Bíma. Doufá, že se s církví dohodnou. "Ale zatím nikdo neví, jaký bude její postoj," dodává místostarosta.
V Rovensku má katolická církev žádat zpět téměř 40 hektarů půdy. Obvykle se jedná o louky, ornou půdu či pastviny.
9. Školní areál nebude stát na cizím
V Býšti na Holicku jsou na církevním pozemku postaveny základní škola, školka a sportovní areál. Tedy obecní majetek za 100 milionů korun na cizím pozemku. Když to stát zjistil, od obce je převzal a požaduje nájemné.
"Stojíme o to, aby se vlastnictví majetku narovnalo, tím spíš, že nám úřad pro zastupování státu dokonce zvyšuje nájemné, už dneska platíme 33 tisíc korun jen za mateřskou školku," řekl starosta Ladislav Mlateček.
10. Pardubice a Chrudim: Uvolní se pár hektarů
"Církevní restituce se v Pardubicích týkají pouze nějakých polností, není to nic zásadního, co by blokovalo rozvoj města," uvedla mluvčí pardubického magistrátu Nataša Hradní.
Ve druhém největším městě Chrudimi se v majetku města blokují pro církev dva hektary pozemků nad Plochou dráhou směrem k Vaňkovým školkám.
