Incident se odehrál minulý týden. Devětatřicetiletý údajný zloděj zemřel v pátek ve Fakultní nemocnici v Ostravě. Střelec se bude s největší pravděpodobností zodpovídat z těžkého ublížení na zdraví s následkem smrti.
Jak podle vás konflikt probíhal?
Kolem tři čtvrtě na dvanáct jsme jeli směrem na Chotěbuz, nahoru do kopců. Hledali jsme staré smetiště. Když jsme jeli nahoru, viděli jsme barák, zbouraný do základů. Otočil jsem se u baráku autem a jel jsem zpět cestou, kterou jsem přijel, asi dvacet, pětadvacet metrů ke zbořeništi.
Právník střelce: Nevyhrožoval, byla to nešťastná událost |
Moje děti a bratranec Martin vystoupili a chtěli se tam podívat, zda tam nenajdou nějaké plechy, nebo šrot. Ještě ke zbořeništi ani nedošli a už jsem slyšel jednoho z mých synů křičet: "Tati, tati, on má zbraň!" Utekli k autu, jeden skočil dopředu na místo spolujezdce, druhý dozadu z levé strany a z pravé strany měl nastoupit Martin. Už se mu to ale nepodařilo. Chlap, co stál venku asi sedm, osm metrů od mého auta, namířil šíp a zařval: "Vy kurvy černé, já vás zabiju". A vystřelil Martinovi přímo do hlavy.
Když jste tam přijeli, kterým jste šli směrem? Šli jste směrem k domu? Kluci šli směrem ke zbořeništi, ne k jeho domu.
Co se dělo potom?
Děcka i já jsme řvali: "Tys ho zabil, tys ho zabil, proč jsi to udělal?". Byli jsme z toho v šoku. Lítal jsem podél cesty a zkoušel jsem zastavovat auta, abychom mohli zavolat záchranku. Prosili jsme i muže, co střílel, aby zavolal sanitku, že umírá. On na to ale vůbec nereagoval, jako kdyby se nic nestalo. Potom se mi podařilo zastavit staršího pána, kterého jsem uprosil, aby zavolal záchranku a policii, protože ten člověk zastřelil šípem mého bratrance. Mezi tím ale přišel ten člověk, co ho střelil, polonahý, jenom v kraťasech. Zevnitř si přinesl další šíp. V levé ruce držel housku, v pravé ruce šíp. Kousal do housky, přišel k mému bratranci, naklonil se k němu a normálně změřil, jak hluboko má šíp v hlavě. Klukům řekl, aby mu šíp z hlavy vytáhli, sbalili ho a vypadli odtamtud. Potom přijela policie.
Kde se to celé stalo?
Na veřejné cestě, ne na jeho pozemku. Policie proti nám nevznesla žádné obvinění, nebyli jsme krást.
Co udělala policie?
Když přijeli policajti, jeden vyskočil z auta a přiběhl k Martinovi a zakřičel: "Ještě žije, volejte vrtulník, rychle volejte vrtulník." První tam byla policie, potom přijela sanita. Připravili ho a během deseti minut přiletěl vrtulník. Policajti z Českého Těšína jsou ale jeho (střelce kuší-pozn.red.) kamarádi. Tykali si, znali se. Když přijela okresní policie, bylo to už jinak. Až ti mu dali pouta. Potom nás odvezli po jednom na výslech a propustili nás, ani papíry nám nedali.
Někteří lidé tvrdí, že jste tam přišli krást a že dům střelce byl už několikrát vykraden. Vy jste toho člověka a místo znali?
Nikdy předtím jsem tam nebyl. Jsme z Karviné a Chotěbuz je od nás čtrnáct nebo patnáct kilometrů. Jezdíme na Třinecko, kde bývá železa víc. Obcházíme baráky a lidé nám často něco dají nebo levně prodají. Zavolejte si na místní městskou policii, znají nás a potvrdí, že nejčastěji vybíráme železo na smetištích. Lidi jsou ještě rádi, že ten bordel vytahujeme.
Došlo mezi vámi ke slovnímu konfliktu před střelbou?
Vůbec, ani slovo. Přišel k rohu baráku, zamířil, zařval na nás a vystřelil. Není tam plot, ani nic jiného. Viděl jsem na vlastní oči, jak mu mířil přímo na hlavu, ne na nohy. Nemůže tvrdit nic jiného, já jsem přímý svědek vraždy. Mířil mu přímo na hlavu.
Jak vnímáte, že ho vyšetřují na svobodě?
Proboha, to nebyla žádná obrana. My jsme směrem k němu, ani k domu vůbec nešli, uvažujte nad tím logicky. Kdybychom k němu šli, musel by toho kluka střelit zepředu. On to ale dostal z boku do spánku, přímo do mozku. Když přišel s tím druhým šípem, měli jsme strach a prosili jsme ho, aby volal sanitku. Vždyť by měl dostat ještě paragraf za nepřivolání pomoci. Za chvíli tady budeme jako lovná zvěř, jako zajíci.
