Hned po příjezdu k Zásahové jednotce Policie středočeského kraje jsem vyfasoval kompletní vybavení, mundúr, taktickou a zásahovou vestu, helmu, brýle, rukavice a stehenní pouzdro na zbraň. V tuto chvíli jsem byl ještě plný odhodlání, to mě však vzápětí přešlo.
Bylo osm ráno a na place před budovou byla nastoupená jednotka, která na první pohled budí respekt. Uniformy doplněné o kukly, které zakrývají mimiku, člověku na jistotě moc nepředají. Stejně jako první fáze výcviku, běh nedalekým lesem.
Chvíli se držím, pak ale následují momenty, kdy odpadávám. Skákání přes kmeny stromů, celkem rychlé počáteční tempo a tři měsíce bez tréninku mi berou síly. Padám přes kmeny, které mám přeskočit, skupinu dobíhám jen stěží.
Výsměch cítím každou sekundu, byť ho na sobě policisté v rámci týmové hry nedávají znát.
A to je jenom začátek.
Rvačka s policistou na rozkaz
Dobíháme zpět do areálu, já tedy spíš už jen kráčím. Před námi je opičí dráha poznamenaná časem, každodenním tréninkem a známým nedostatkem financí na policii. Dostávám čas na vydýchání, pak ale společně s velitelem vyrážíme.
Po prvotním zklamání z kondičky cítím novou sílu, ovšem jen do chvíle, kdy se dostávám k "žebříku" sestavenému jen z pneumatik a lana. Než vylezu nahoru, přejdu lana a vstoupím na kladinu, odbíhá si jednotka kolečko navíc. Pak už jen pár překážek a jsem na konci.
Ani potom to ale nebude lepší, čeká mě totiž sebeobrana. V hlavě se snažím vzpomenout na naučené věci z thajského boxu, jemuž jsem se kdysi chvíli věnoval. I kdybych si ale vzpomněl na vše, bylo by mi to k ničemu.
Pravda, při tréninku na lapách slyším od instruktora několik pochval, ty jsou ale z celého dne jediné. Navíc už přede mnou stojí tři namakaní zakuklenci. Se všemi mám boxovat, úkol dostávám jediný: neskončit K. O. Na začátek si vybírám toho nejmenšího, zdání ale klame. Dvakrát po sobě jsem dostal přes pusu, potřetí, v duelu se šampionem v kick boxu, úkol neplním.
Vyzkoušel jsem si i eskort zadrženého, byl jím kolega z pořadu MenZone.
Nechápu, jak si někdo může na tyhle kluky troufnout a přestávám chápat i sám sebe. Už vůbec nic nestíhám, následuje ještě judo a boj na zemi, třikrát klepu rukou o podlahu na znamení prohry.
Střelba, taktika a trhající pes
Další část fyzické přípravy nebudu, omluvte mě, s ohledem na sebezesměšnění, které jsem podstoupil na předchozích řádcích, popisovat. Přeskočím sled muk až na to, na co se těším celý den: čekají mě taktická cvičení a střelba.
Oblékám si všechno vybavení zásahovky, které samo ztělesňuje moc a sílu. S mými dnešními kolegy bych se cítil bezpečně snad kdekoliv. Řadíme se do pozic, jsem jako předposlední. Zmáčknutím ramene kolegy přede mnou spouštím akci.
Těžká dřinaReportérova muka můžete na vlastní oči sledovat ve středu 11. dubna od 20:15 v pořadu Těžká dřina na televizní stanici Prima Cool. |
Postupujeme ke dveřím, pyrotechnik hází "péčko", dvouvýbušný granát. Vstupujeme do domu, celý zásah je ale tak rychlý, že než se do objektu stihneme dostat všichni, pachatel (v podobě papírového střelce) je již zneškodněn.
Pak si akci zkouším sám, byť zásahovka chodí vždy v celém týmu. Házím výbušninu, při prvním výbuchu vstupuji do domu a ze samopalu trefuji terč, k mému překvapení do desítky. Odkládám samopal, ze stehenního pouzdra beru Glock sedmnáctku a snažím se zneškodnit další terč. Chyba, která by mě při zásahu nejspíš stála život. Náboj se mi zasekává v komoře. Před akcí jsem si nezkontroloval výzbroj.
Snad za trest mi kolegové nasazují oblek na výcvik policejních psů. Na první pohled poměrně milý vlčák Rex (ne, jméno mě nepřekvapilo) bude tím, kdo mě má zastavit. Vybíhám z domu a slyším křik zásahovky. Během několika sekund mě pes strhává k zemi a velmi zkušeně cupuje rukáv cvičného obleku. K mému překvapení se ale nechce pustit, a tak se dívám do očí psa zakousnutého do mé paže a neustále vrčícího ještě dalších pár minut.
Nejen kvůli tomu mě den u zásahové jednotky rozboural. Nezažil jsem hraní si na vojáky, ale vyzkoušel jsem si trénink s naprosto špičkovým a profesionálním kolektivem, který je fyzicky, takticky a psychicky dokonale připraven snad na vše.
