"V materiálu má náš kraj zastoupenou nejdelší, nejkratší i nejnáročnější trasu," poznamenal mluvčí hejtmanství Ivo Heger k běžkařskému "katalogu" s názvem Morava a Slezsko - výlety na běžkách.
Nejkratší sedmikilometrová trasa provede sportovce kolem horní nádrže přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně. Ta naopak nejdelší měří zhruba třiatřicet kilometrů a vede krajinou Jeseníků ze Starého Města směrem na Paprsek. A pokud si nadšenci vyberou tu nejnáročnější, urazí mezi Červenohorským sedlem a Ramzovou kromě řady kilometrů, současně trasu s převýšením 663 metrů.
Vedle středomoravského regionu vybraly pro katalog své běžecké perly i zbývající moravské kraje. Lidé, kteří budou z materiálu vybírat, proto mohou volit ze 24 tipů na jednodenní výlety.
Stáhněte si bedekr moravských běžkařských tras |
Brožura je v elektronické verzi dostupná na krajských internetových stránkách a nabízí poznání vybraných cest z Moravskoslezských Beskyd, Javorníků, Hostýnských vrchů, Jeseníků, Drahanské vrchoviny i Chřibů.
Počet běžeckých tras se snížil, o ty zbylé se ale starají místní
Lidí, kteří rádi nazují běžecké boty a lyže, totiž stále přibývá. V Jeseníkách by jejich spokojenosti měl nahrávat i letošní nový systém údržby běžeckých tras, a také nově vyrůstající půjčovny lyží pro ty, co si přijeli do nejvyšších moravských hor zasjezdovat či zajezdit na snowboardu, ale najednou dostali chuť udělat si výlet na běžkách po okolí.
"V lednu napadlo půl metru sněhu a vlastně všude tady nahoře od Lipové až po Červenohorské sedlo i na Švýcárnu je ideální stopa. Navíc běžkařů každoročně přibývá," nastínil například Josef Sekula, který se v Jeseníkách stará o trasy na takzvaném Severním hřebenu.
Díky novému systému na běžkaře letos sice v části Jeseníků spadající na území Olomouckého kraje čeká o zhruba sto kilometrů méně udržovaných tras, zato ty stávající mají nabízet větší komfort.
Údržbu 350 kilometrů cest se jede podle nového systému: Pod svými křídly je mají rozdělené "správci", a Sdružení cestovního ruchu Jeseníky, které kdysi protahování tras zajišťovalo, jim na provoz rolb a skútrů jen přispívá. Sdružení mělo dříve v pronájmu rolby koupené Olomouckým krajem.
Peníze na 350 kilometrů tras jde od kraje či Šumperka
"Pravidelně jsme na jejich provoz dostávali příspěvky. Pro tuto sezonu jsme daných 350 kilometrů rozdělili na sektory. Pro každý z nich jsme vybrali za údržbu odpovědnou osobou," nastínil ředitel sdružení Jan Závěšický.
"Přerozdělujeme prostředky, které dostáváme od Olomouckého kraje, města Šumperk a případně z dalších zdrojů. Zbývající část financí si musí provozovatelé rolb zajistit sami," dodal.
Provoz jedné rolby včetně mzdy a oprav vyjde podle Sekuly za měsíc zhruba na osmdesát tisíc. "Máme i nějaké sponzory, přispějí chalupáři, ale to jsou tisícové částky. Bez dotací se to dělat nedá. Lidé mají hluboko do kapsy, a navíc jsou zvyklí, že běžkování bylo vždycky zdarma. A udržované tratě považují za standard," míní Sekula.
Jeho dvě rolby vyrážejí do terénu zhruba třikrát týdně. Obvykle na celý den. Udržují jedny z nejvytíženějších tras mezi Červenohorským sedlem a Švýcárnou, "Sedlem" a Vřesovou studánkou, v okolí Lipové či tu spojující Smrk s Lučním vrchem a Surovčákovou chatou.
"Celkem máme na Severním hřebenu zhruba 80 kilometrů. Snažíme se udržet hlavně frekventované trasy. Lidé se třeba chtějí stále víc podívat přes Smrk, kolem stále populárnějšího Lesního baru," popsal Sekula.
