Česká ekonomika je zcela závislá na vývozu. A navíc na takovém vývozu, který míří hlavně do zemí Evropské unie, které se v posledních dvou letech potýkají s dluhovou krizí. Podle vlády je to nezdravá situace, kterou se snaží změnit.
Naději v obrat k lepšímu přitom dávají hlavně menší a střední podniky. Export, tvořený především auty, autodíly a montovanou elektronikou, představuje podle údajů ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) už zhruba 79 procent výkonu celé české ekonomiky. Pro srovnání: před dvanácti lety byl na úrovni 63 procent.
Česko funguje jako "montovna"
Tuzemské hospodářství tedy táhnou firmy, jako je Škoda Auto, Hyundai či kutnohorský Foxconn, vyrábějící elektroniku například pro Hewlett-Packard. Jenže ne všechny přispívají ke stabilitě a budoucnosti tuzemské ekonomiky stejně.
Zatímco mladoboleslavská Škoda stále zachovává v Česku část vývoje, a tím dává ekonomice přidanou hodnotu, nijak neklesá váha čistých montoven. Tedy firem, které jen dovezou součástky, zde je smontují a obratem vyvezou. Ve statistikách tak vytvoří desítky miliard korun, které se tváří jako "české", ve skutečnosti zde však zůstává jen zlomek z těchto peněz.
Zahraniční obchod sice loni vykázal rekordní přebytek ve výši 191,4 miliardy korun, pokud se však číslo rozebere přes přidanou hodnotu, která skutečně vzniká v českých firmách, přebytek se podstatně sníží. Zahraniční obchod v takzvaném národním pojetí, jenž tento pohled částečně zachycuje, je podle statistického úřadu v přebytku jen 18,1 miliardy korun.
S dobrou zprávou tak včera přišla Asociace malých a středních podniků (AMSP), která zveřejnila svůj průzkum mezi pětistovkou menších firem. Z něj vyplývá, že tyto společnosti více než velcí obři vyvážejí za hranice Evropy, tedy obvykle do rychleji rostoucích regionů. Tím snižují závislost české ekonomiky na evropském vývoji.
"To, že ze vzorku více než 500 malých a středních exportních firem uvedla třetina z nich, že exportuje i mimo evropský kontinent, považuji za zlomovou zprávu. Svědčí to o vyspělosti našich firem a o tom, že si uvědomují, že cesta k úspěchu je přes trvalé rozšiřování teritorií a posilování nezávislosti," uvedl Karel Havlíček, předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků, jenž rovněž šéfuje obchodní skupině Sindat.
Podle něj většina dotázaných exportuje déle než pět let a měla tak dostatek času pro expanzi na vzdálenější trhy. Třetina exportů mimo Evropu mezi menšími firmami se dá brát jako úspěch kvůli tomu, že podle údajů MPO míří z celkového objemu exportu Česka 83,2 procenta do EU.
Statistiku ovlivňují reexporty přes Německo
Sama vláda proto tento týden vyhlásila novou exportní strategii, která má více podporovat mimoevropské trhy. "Závislost na vnitřním trhu Unie nenabízí příliš prostoru pro další dynamický růst českého vývozu," uvedl k tomu premiér Petr Nečas (ODS). Vláda tak určila prioritní země pro export, v nichž by měli čeští úředníci více pomáhat podnikatelům. Jde o země s vysokým růstovým potenciálem, jako jsou Brazílie, Čína, Indie, Irák, Ukrajina či USA.
Situace s tuzemským exportem je však složitější, protože třetina celkového vývozu z ČR míří do Německa. Tam však pochopitelně celá nezůstává. Jde totiž hlavně o díly na světově nejoblíbenější auta "Made in Germany", která pak míří do Asie a Spojených států. Z tohoto pohledu je tedy česká ekonomika přes Německo trochu více rozkročená, než by se mohlo z čistě tuzemské statistiky zdát.
