Primární vs. sekundární trhV ČR zajišťuje primární prodej státních dluhopisů ČNB. Bondy nabízí přímým účastníkům trhu (např. bankám či obchodníkům s cennými papíry) v aukcích. Ti dále prodávají dluhopisy na sekundárním trhu, tedy na Burze cenných papírů Praha či na mimoburzovním trhu takzvanou formou OTC (over-the-counter). Na mimoburzovním trhu figurují například pojišťovny, banky, investiční či penzijní fondy. |
Ještě před měsícem se ale investoři spokojili při nákupu dluhopisů se stejnou splatností s výnosem 5,32 procenta. Země musí platit za půjčení peněz (vydání dluhopisů) větší úrok (rizikovou přirážku) proto, že se investoři obávají o ztrátu zapůjčených prostředků.
Dnešní aukce státních dluhopisů tak byla první zkouškou důvěry v ekonoma a bývalého komisaře Evropské unie Maria Montiho. Toho italský prezident Giorgio Napolitano v neděli pověřil, aby se pokusil sestavit novou vládu. Jejím úkolem bude vyvést zemi z krize (více zde).
Itálie se potýká s vážnými finančními problémy, její zadlužení dosahuje asi 1,9 bilionu eur (zhruba 48,8 bilionu Kč), což je nejvíc z celé eurozóny. V poměru k hrubému domácímu produktu je to víc než 120 procent, což je po Řecku druhý nejhorší výsledek v eurozóně.
Výnos překročil kritických 7 procent
Minulý týden se výnos desetiletého dluhopisu italské vlády vyšplhal až na 7,5 procenta, což je podle většiny expertů dlouhodobě neudržitelné. Italská ekonomika by totiž musela růst tempem čtyř procent ročně, aby tak vysoké úroky zvládla platit. Výnos pětiletého dluhopisu dokonce vystoupil až na 7,8 procenta. Například Německo, které je považováno za nejspolehlivějšího dlužníka v rámci eurozóny, platí méně než dvě procenta ročně.
Nárůst výnosů nad sedmiprocentní hranici se stal osudný pro Řecko, Irsko a Portugalsko. Tyto tři země byly postupně nuceny požádat o mezinárodní finanční pomoc, aby se vyhnuly riziku platební neschopnosti. Všechny tak učinily krátce po tom, co výnosy jejich dluhopisů vzrostly na sedm procent a zpět pod tuto hranici neklesly.
Itálie teď stojí před nelehkým úkolem: jen v příštím roce musí refinancovat dluhy v objemu kolem 300 miliard eur (zhruba 7,7 bilionu Kč), z toho asi 200 miliard eur už do konce dubna. Více než polovinu dluhopisů má Itálie umístěnou na domácím, tedy italském trhu.