"Promiňte, ale hodnotit sebe nechci," omlouval se. "Jednak se to nedělá a pak jsme jako tým neuspěli. Jsem zklamaný."
Česko v boji o finále soupeři herně nestačilo, nestíhalo a prohrálo 0:1 gólem ze závěru prodloužení. I proto, že Váchovi uznávaní spoluhráči a tahouni mužstva zklamali. On ne.
Když se ve druhém poločase pustil do kliček mezi dvěma soupeři, poradil si nimi a ti ho pak faulovali, vybojoval výhodnou standardní situaci.
Na pravé straně pokutového území předvedl nejlepší individuální akci českého týmu. On, kterého zdobí buldočí vůle, nevídaná bojovnost. Ale také šikovnost. "Cítil jsem se dobře, ale je to k ničemu, když jsme prohráli," říkal zastřeným hlasem, oči měl zarudlé a utrápené.
Při zápase to tak nebylo. Jen co se začalo, už kmital na pravé křídlo. On, krajní obránce. Anebo snad střední záložník? Dvaadvacetiletý fotbalista je od všeho kousek.
Na šampionátu v Dánsku prožívá zvláštní příběh. Proti Ukrajině exceloval v záloze, proti Španělsku dřel bez míče, s Anglií hrát kvůli trestu za žluté karty nesměl a proti Švýcarsku byl sice nejlepší, ale snažil se zbytečně. Finále se nekoná.
V semifinále proti Švýcarsku se Vácha postavil na pozici pravého beka a pokusil se ubránit nigerijského rodáka Emegharu, eso soupeře.
"Trenér mě připravil na to, že půjdu do obrany a vyměním se s Ondrou Čelůstkou," vysvětloval. Čelůstku, jednoho z nejlepších českých hráčů na turnaji, kouč Dovalil obětoval vlevo, aby ubránil Xherdana Shaqiriho, největší hvězdu soupeře. To se podařilo, ač rodák z Kosova v závěru základní hrací doby trefil tyč a byl vyhlášen mužem zápasu.
"Trenér chtěl, abychom k protihráčům rychle přistupovali a já měl hrát hodně dopředu. Abych Emegharu zaměstnal a on musel bránit mě," vykládal Vácha. "Neměl jsem s tím problém, protože jsem to už hrál."
V 69. minutě po akci Černého a přihrávce od Pekharta se dostal dokonce do dobré pozice, ale míč špatně trefil. I tak to byla první střela do prostoru branky v zápase. A poté se pustil odvážně mezi dva protivníky, míč neztratil, ale byl faulován na hranici vápna.
Nikdo jiný z českého týmu podobnou akci nepředvedl. Jen samé přihrávky dozadu, do strany, nebo nákopy. A ze všeho nejvíc nepřesnosti.
"Nejde, abych hodnotil jednotlivce. My jsme to nezvládli jako tým. V prodloužení jsme dostali laciný gól. Už jsme to měli dotáhnout do penalt a třeba...," přemítal. "I když bychom si to nezasloužili, ale ta možnost tady byla. Měli jsme to uhrát bez ohledu na výkon. Kdybychom byli ve finále, nikdo by nám nic nevyčítal."
Na mužstvo se snesla kritika, na Váchu ne. V Dánsku zatím špatně nehrál ani jednou, jenže co z toho, když mužstvo ještě nemá v kapse postup na olympijské hry. V sobotu musí zdolat Bělorusko, aby si splnilo svůj sen.
