"Dobrý den,
nebudu dlouho zdržovat a půjdu rovnou k problému, který mě dost trápí a štve. S Markétou spolu chodíme už skoro tři roky a docela nám to klapalo, až na nějaké drobnosti. Jednou jsme se tedy pohádali tak, že jsme se na týden rozešli, ale zase jsme se k sobě vrátili a dokonce jsme se před dvěma měsíci sestěhovali dohromady. Jenže to je právě kámen úrazu. Markétě na mně totiž najednou všechno vadí.
Tvrdí, že jsem bordelář, když ji nechci nechat přerovnávat svoje věci (jenže já v nich potom nic nenajdu). Najednou jí začalo vadit, že chodím dvakrát týdně s klukama na sálovku, i když už to tak dělám asi pět let. Začala mi mluvit do toho, co si mám oblékat a co bych měl radši vyhodit, že prý v tom vypadám jako dědek.
Prostě jí vadí kdeco a pořád je s něčím nespokojená. Když na ni vyjedu, že jestli je to se mnou tak strašné, ať mě vymění, začne mě přesvědčovat, že mě hrozně miluje, že by beze mě nemohla být, ale že prý jen chce předcházet konfliktům do budoucna. Já ji mám taky rád a rozcházet se s ní nechci, protože je to po hodně dlouhé době ženská, se kterou si konečně docela rozumím. Docela by mě zajímal váš názor, co s tím. Díky."
Dušan
Dušane, děkujeme vám za váš dotaz. Je pochopitelné, že se vám nelíbí snaha vaší partnerky předělávat řadu aspektů vaší osobnosti, které považujete za své a nechcete se jich vzdávat. Na druhou stranu je pravděpodobné, že mnohem víc věcí se na vás vaší partnerce líbí a vyhovují jí, vzhledem k tomu, že váš vztah trvá již dva roky a nenastaly v něm žádné větší problémy.
Sám uvádíte, že její snaha o vaše "předělání" začala přibližně v době, kdy jste spolu začali bydlet. Je přirozené, že každodenní soužití klade mnohem větší nároky na vzájemnou toleranci, respekt a hledání kompromisů. To, že vás vaše partnerka upozorňuje na určité věci, které se jí nelíbí, neznamená, že vás nemá ráda. Je pravděpodobné, že společným bydlením pouze vypluly na povrch drobné nesrovnalosti, které nebylo ve "volnější" fázi vztahu třeba řešit.
Otázkou samozřejmě je, jakým způsobem vás na ony záležitosti upozorňuje a do jaké míry se jedná o věci, které jsou pro vás velmi důležité. Těžko můžete předpokládat, že společné bydlení s partnerkou nebude klást vůbec žádné nároky na ústupky a kompromisy. Musíte si nejprve sám pro sebe ujasnit, ze kterých věcí nechcete slevovat a na kterých vám až tolik nezáleží. Potom si se svou partnerkou promluvte o tom, které z těchto bodů jsou naopak důležité pro ni. Pokuste se společně najít kompromis. Můžete se například dohodnout, že nebude uklízet vaše věci v šuplících psacího stolu, ale jeho desku, kolem které denně chodí a má ji na očích, uklidit může.
Životaschopnost vašeho vztahu se projeví právě v tom, zda budete schopni společně najít kompromisy a zvládnout i každodenní stereotyp. Není samozřejmě nutné ustupovat a přizpůsobovat se ve všech ohledech, ale měl byste být schopný ustoupit i v bodech, kde pro vás sice ústupek bude nepříjemný, ale pro vaši partnerku důležitý. Stejné pravidlo platí přirozeně i pro ni. Nevnímejte tyto drobné rozepře jako osobní útoky nebo vyhlášení války, ale jako hledání společné cesty a ujasňování si priorit. Ostatně, právě na takovýchto drobnostech si můžete dobře nacvičit vyjednávání a hledání společného řešení pro případ větších roztržek.
Psycholožka Bára
PoradnaSvé otázky a problémy nám pište na e-mail redakce@xman.cz, zodpoví je psycholožka Bára. |
