A aby toho nebylo málo, vyrovnával jste v přesilovce, která byla za Nakládalův faul na vás.
Tak se to prostě sešlo. Nakládal mě trefil u mantinelu, když jsem byl bez puku. Takové situace jsou hodně nebezpečné. Rozhodčí to správně posoudil jako faul. Je bezvadné, že jsme ho potrestali.
Ovšem gól musel potvrdit až videorozhodčí. Byl jste si jistý, že bude platit?
Byl, protože jsem věděl, že to nebyla vysoká hůl. Ta akce byla domluvená. S Ovčačíkem jsme si řekli, že nahodí puk na branku a ta teč byla trošku se štěstím.
Bylo znát, že vyrovnání s Pardubicemi zatřáslo?
Určitě vám psychicky nepomůže, když vedete a těsně před koncem dostanete gól. To je jasné. V prodloužení bylo znát, že jsou Pardubice trochu nervózní.
V sérii vedete 3:1 na zápasy. Jak blízko je finále?
Ještě musíme udělat čtvrtý krok, ten je nejdůležitější a často bývá i nejtěžší. Vracíme se domů, to by měla být naše výhoda. Pardubice ale nejsou jen tak ledajaký soupeř, mají ohromně kvalitní tým, navíc nás loni porazily ve finále... Ještě nás čeká těžká práce.
Bude nejdůležitější zachovat chladnou hlavu a držet se při zemi?
Samozřejmě. Myslím, že tomu rozumí všichni, navíc máme dostatek zkušených hráčů, takže si nikdo nebude myslet, že už je hotovo. Tohle v naší šatně neexistuje.
Upřímně: čekal jste, že v Pardubicích vyhrajete oba zápasy?
Jeli jsme sem s tím, že se je budeme snažit vyhrát. Po středeční výhře jsme věděli, že Pardubice můžeme porazit. A dneska se to povedlo znovu, i když se štěstím. Potvrdilo se, že se musí hrát až do konce.
