"Všechny domečky jsem postavil s myšlenkou, že to bude místo, kde se mohou vyspat kamarádi, kteří jsou příliš opilí nebo otravní. Ti, co řeknou: Jé, zapomněl jsem si spacák. Také by se daly použít jako skleník nebo sauna, protože jsou tak malé, že by neměl být problém je vytopit. Nebo jako přespání na hudebních festivalech, tam si lidé na přívěsech vozí všelijaké podivnosti," přiznal své záměry třiatřicetiletý Derek Diedricksen deníku New York Times.
Hickshaw je první domek, který Derek Diedricksen postavil. S domkem na kolech se dá velmi snadno manipulovat.
Derek bydlí se svou manželkou, dvěma malými dětmi a velkým psem asi 15 kilometrů jižně od Bostonu a na své zahradě má již několik těchto staveb.
Jako první postavil Hickshaw (název vychází z kombinace slov hick, vesnický balík, a rikša).
Domeček o půdorysu 80 × 210 centimetrů je totiž postavený na dřevěném lehátku se dvěma koly.
Za rukojeti je možné domek odvézt na jiné místo na zahradě a změnit si tak výhled z okna. Výška boudy je od 90 centimetrů v nejnižším místě po 150 centimetrů v nejvyšším bodě.
Jediným luxusem v interiéru je kromě zmíněného lehátka miniaturní polička na hrnek s kafem. Jako materiál na stavbu použil odřezky z pily, střechu tvoří průhledná plastová deska, takže uvnitř je spousta přirozeného světla.
Gypsy Junker si Derek Diedricksen vyzdobil lampou, vitráží a polštáři. Nechybí ani vozové kolo, symbol romského putování.
To Gypsy Junker (Cikánská bouda) je mnohem větší. Má totiž obytnou plochu přes dva metry čtvereční.
Bouda je postavena na podvozku, materiál je z 90 procent recyklovaný, tvoří jej odpad ze staveb, dřevo z přepravních palet, vyhozená okna a podobně.
Gypsy Junker má také kamínka, ve kterých se topí rostlinným olejem domácí výroby. Podle Dereka vystačí malá sklenička od dětské přesnídávky na pět hodin topení. Na vyvýšeném lůžku se pohodlně vyspí štíhlý člověk. Dalším domečkem je Boxy Lady (Hranatá dáma). To jsou vlastně dva kvádry postavené na paletě.
Derek Diedricksen, který se živil jako ilustrátor novin, D. J. v rádiu, bubeník, a také jako stavební dozor, dnes pracuje jako tesař. Zároveň se na částečný úvazek věnuje svým dvěma dětem a své tvorbě.
V Boxy Lady se dá nerušeně ležet a číst.
Výroba takovýchto domečků je totiž pro něho jakousi laboratoří, ve které zkouší své nápady. Shrnul je do komiksu s názvem Humble Homes, Simple Shacks, Cozy Cottages, Ramshackle Retreats, Funky Forts (Skromné domky, jednoduché boudy, útulné chaloupky, rozviklaná útočiště, legrační pevnůstky), ve kterém jsou návody na stavbu malinkých obydlí.
Komiks Dereka Diedricksena
Jeho první vydání si vyrobil sám doma v obýváku a prodalo se ho na 1 500 výtisků. Příští rok slíbilo knihu vydat nakladatelství Lyons Press. Derek sám k tomu říká: "Vždycky se mi líbily malinké domečky. K 10. narozeninám jsem dostal knihu Tiny Houses od architekta Lestera Walkera. Byl to můj hrdina."
Derek natáčí videa o "titěrné architektuře", publikuje články na svém blogu Relaxshacks a díky stále se zvyšujícímu zájmu některých Američanů se rozhodl, že uspořádá workshop, na kterém bude několik lektorů, kteří se takovými stavbami již dlouho zabývají. Pokud byste měli zájem, workshop se koná letos 9. července.
