Podle německého magazínu Der Spiegel se nacistický zločinec přezdívaný "Lyonský řezník" od roku 1951 skrýval v Bolívii pod falešným jménem Klaus Altmann. Do služeb Spolkové zpravodajské služby (BND) se nechal naverbovat v roce 1966, západoněmecká rozvědka s ním ale spolupráci ukončila už v zimě 1966/1967.
Lyonský řezníkV čele lyonského gestapa byl od roku 1942 přítomen u 4300 poprav i uvěznění a mučení 14 tisíc odbojářů, včetně slavného Jeana Moulina. Francouzi ho po válce v nepřítomnosti odsoudili k trestu smrti. Američané ho ale odmítli vydat a i s rodinou mu pomohli vycestovat do Bolívie. Tam ho v roce 1972 vypátrali francouzští lovci nacistů, ale La Paz ho předal až o 11 let později. V roce 1987 byl v Lyonu za zločiny proti lidskosti odsouzen na doživotí. Po čtyřech letech v žaláři zemřel na rakovinu. |
Údajně se obávala, že by jeho nacistickou minulost mohly využít tajné služby Německé demokratické republiky nebo Sovětského svazu k vydírání.
Barbie alias agent V-43118 s krycím jménem Adler (orel) působil v Bolívii jako "politický zdroj" a BND si ho cenila. "Inteligentní, velmi schopný a přizpůsobivý, diskrétní a důvěryhodný," hodnotila bývalého nacistu BND.
Do Pullachu, kde německá rozvědka dodnes sídlí, poslal nejméně 35 zpráv. Jejich obsah je ale podle časopisu neznámý. Za svou činnost dostával měsíční honorář 500 západoněmeckých marek plus tzv. výkonnostní prémie.
Der Spiegel dosud nezveřejněné informace o Barbiem vypátral ve Spolkovém archivu v Koblenci.
Magazín se domnívá, že BND od počátku věděla, kdo se za jménem Klaus Altmann skrývá, nebo k tomu měla přinejmenším dostatek indicií. Svědčí o tom i rychlé ukončení spolupráce s agentem V-43118 z důvodu, "aby se zabránilo pozdějším komplikacím a obtížím".
O poválečných osudech "Lyonského řezníka" měla BND podle týdeníku zprávy už z dřívější doby. Její předchůdkyně, takzvaná Gehlenova organizace, podle něj až do Barbieho útěku znala jeho adresu v Augsburgu a v roce 1964 západoněmečtí rozvědčíci zjistili, že "eventuálně žije v La Pazu".
Židé nabízeli za Eichmanna milion šilinků
Der Spiegel objevil v dosud tajných dokumentech Gehlenovy organizace nové informace i o Eichmannovi. Jednoho z architektů konečného řešení židovské otázky chtěli Izraelci unést už čtyři roky po skončení druhé světové války z Rakouska, kam jezdil za ženou do Bad Aussee.
Eichmanna měli tehdy zatknout příslušníci rakouské policie. Izraelský konzul ve Vídni předal podle zpráv předchůdkyně BND jejímu vedoucímu pracovníkovi za pátrání 50 tisíc šilinků a za Eichmannovo zadržení slíbil další milion.
Adolf Eichmann na lodi do Argentiny v červenci 1950
Na letišti v Salcburku bylo prý dokonce připraveno najaté letadlo, které mělo Eichmanna dopravit do Izraele. Nacistický zločinec, skrývající se v té době v severním Německu, se ale v Rakousku neobjevil.
Židovský stát jej tak dopadl až v roce 1960 v Argentině, odkud ho uneslo komando izraelské tajné služby Mosad. V Jeruzalémě Eichmann stanul před soudem, který ho v roce 1961 poslal na smrt a v následujícím roce byl popraven.
Německý deník Bild nedávno s odvoláním na odtajněné dokumenty německé rozvědky zveřejnil, že Gehlenova organizace o Eichmannově pobytu v Argentině věděla už v roce 1952.
