Říká se, že na Lysé hoře není pořádná zima, dokud dvoumetrový plot meteorologické stanice není kompletně zapadaný sněhem. Podle tohoto úsloví by loňský rok do průměrných zim na nejvyšším vrcholu Moravskoslezských Beskyd nezapadal.
Loni tam totiž maximální výška sněhové pokrývky dosáhla "jen" 116 centimetrů. Přitom dlouhodobý průměr se pohybuje kolem 192 centimetrů.
Výjimečný rokRoční úhrn srážek je druhý nejvyšší v historii měření na Lysé hoře od roku 1898, rekord je z roku 1913. Maximální výška sněhové pokrývky nedosáhla více než 116 centimetrů. Dlouhodobý průměr je 192 centimetrů. Nezvykle vysoká minimální teplota během roku (jen -16,8 °C). Obvykle bývá přibližně -20 °C. |
Kdyby ale někdo loňskou zimu posuzoval z úhrnu ročních srážek, čekal by sněhu víc. Rok 2010 na Lysé hoře byl totiž v tomto ohledu rekordní. "Roční úhrn srážek, 2 128 milimetrů, je druhý nejvyšší v historii měření na Lysé hoře od roku 1898. Rekordní jsou srážky z roku 1913, kdy spadlo 2254,7 milimetru," uvádí meteorolog z Lysé hory Jaroslav Chalupa.
Vloni byly překonány i srážky z "povodňového roku" 1997. Tehdy se množství srážek pohybovalo kolem 2 063 milimetrů.
Meteorologové z Lysé hory loňskému roku připisují ještě jednu zajímavost, a to nezvykle vysokou minimální teplotu během roku. Naměřili jen minus 16,8 stupňů Celsia. "Je to skutečně méně než obvykle. Bývá spíš kolem minus dvaceti," dodal meteorolog Otakar Šlofar.
Nejextrémnější v počasí byl květen
Také na dalších místech v kraji zaznamenali mnoho dešťů. Například na stanicích v Čeladné nebo ve Frenštátě pod Radhoštěm naměřili 1468,4 milimetru, což je nejvíc od roku 1903. "Lví podíl na tom mají květnové povodně, ale i celý rok byl na srážky poměrně dosti vydatný. Hlavně pak léto," poukazuje Lipina.
V loňském roce Moravskoslezský kraj opět trápily povodně.
Loňský květen byl vůbec plný extrémů. Na květen nezvykle málo svítilo sluníčko, spadlo téměř 600 milimetrů srážek a překvapením bylo, když v půli měsíce na Lysé nasněžilo půl metru. V nížinách pro změnu lidé bojovali s povodněmi a následnými sesuvy podmáčených svahů.
Pavel Lipina potvrzuje, že takovýchto extrémních jevů je stále více. "Myslím, že takových extrémů a výkyvů počasí bude přibývat. Ale když se podíváme na data třeba před sto třiceti, sto čtyřiceti lety, našli bychom podobné situace," řekl.
