Moravu tak čeká po loňské návštěvě papeže Benedikta XVI. v Brně další mezistátní návštěva. Hans-Adam II. navštíví v rámci konference Olomouc, podívá se ale i do Šternberka na zdejší hrad, který patřil jeho rodu do konce druhé světové války, a možná zajede i na zámek Velké Losiny, kde do roku 1938 žil jeho otec František Josef II.
Hlavním důvodem jeho příjezdu je nicméně fakt, že bude od středy do pátku jedním z delegátů mezinárodní vědecké konference, která je významná nejen knížecí přítomností. Poslední setkání historiků zabývajících se Lichtenštejny se totiž konalo naposledy v roce 1990 ve Vídni.
"Někteří historici byli překvapení, nečekali, že taková konference by se tu mohla uskutečnit. Nakonec máme 48 přednášejících ze šesti evropských států. Většina z nich jsou Češi, ale budeme tu mít i Brita, Lichtenštejnce, Rakušany, Němce nebo Poláky," řekl Pavel Juřík, předseda Historického spolku Liechtenstein, který který konferenci pořádá ve spolupráci s Ostravskou univerzitou a Muzeem umění Olomouc.
V prostorách Arcidiecézního muzea budou tři dny přednášet lidé, kteří pracují v archivech nebo institucích spravujících lichtenštejnské památky, nebo badatelé. Celkem se konference účastní asi sedmdesát odborníků. "Počty jsou velmi pozitivní. Zájem je větší, než jsme čekali," podotkl Juřík.
Lichtenštejnové jsou citlivé téma, i když nebyli kolaboranty
Téma Lichtenštejnů je u nás dodnes hodně citlivé. Přestože nekolaborovali s nacisty a byli občany neutrálního Lichtenštejnska, Československo jim po druhé světové válce na základě Benešových dekretů zabavilo jejich majetky.
Kvůli tomu nemělo Česko jako jediný evropský stát s Lichtenštejnskem diplomatické styky. Dohodu o spolupráci podepsali představitelé obou států až loni v září.
Na cestu "usmiřování" s Lichtenštejny se dávají i obyvatelé Šternberka. Pomoci by jim v tom měla výstava, která dokumentuje přítomnost rodu nejen na šternberském hradě, ale i na celé střední Moravě.
"Město už adoptovalo Šternberky - šternberské slavnosti jsou tady bezprostřední událostí, na kterou jezdí i zástupci tohoto rodu. Šternberků se ale týká období 14. století, zahájení výstavby hradu a kláštera," míní architektka Blanka Zlamalová.
Podle ní ale lidem uniklo, že nejen Šternberk, ale i obrovská část regionu dodnes žije z investiční schopnosti rodu Lichtenštejnů. "Byla to celé roky dobře ukrývaná a hodně deformovaná historie, o které dnes nikdo nic neví," konstatovala Zlamalová, která spolu s kastelánkou hradu Šternberk Helenou Gottwaldovou výstavu připravila.
Rod vlastnil v kraji sídla, postavil ale také lázně či chaty
Na území dnešního Olomouckého kraje je hned několik památek, které jsou s Lichtenštejny spojeny. Kromě panství Šternberk jim patřil zámek Plumlov, Úsov, Velké Losiny nebo Nové Zámky. Už méně se ví, že postavili lázeňské centrum v Ondrášově nebo že díky nim stojí v Jeseníkách turistické chaty Ovčárna či Švýcárna.
Historici budou na olomoucké konferenci zmiňovat Lichtenštejny jako diplomaty, vojevůdce, ale také technické inovátory. Řeč bude totiž i o lesních úzkokolejných tratích, jejichž pomocí Lichtenštejnové stahovali z moravských lesů dřevo.
"Nemáme v programu žádná převratná témata. I když jedno se týká Karla I. z Lichtenštejnu, který se po pobělohorských konfiskacích nesmírně obohatil. Myslím ale, že nic zvláštního se kolem jeho osoby neobjeví. Spíš jen to, že to byl šikovný politik a ekonom, který uměl využít situace," popsal Pavel Juřík.
Kníže Hans-Adam II. bude v Olomouci už od úterka. Po obědě s představiteli Olomouckého kraje a Památkového ústavu pojede do Šternberka, kde si prohlédne hrad, výstavu a poslechne pěvecký sbor. Další den zahájí konferenci a poobědvá v Arcibiskupském paláci.
"Cesta do Velkých Losin je ještě otevřená. Byl by to takový výlet "last moment". Kníže o něj stojí, protože k Losinám měl vztah jeho otec," doplnil Juřík.
