Předseda poroty norského Nobelova výboru Thorbjörn Jagland vysvětlil, že komise ocenila Lioua za jeho „dlouhý a nenásilný boj za základní lidská práva v Číně“. Cenu by si měl převzít 10. prosince v Oslu.
Čtete rádi idnes.cz?Dejte nám svůj hlas v anketě Křišťálová lupa. Hlasujte ZDE |
Jenže Liou Siao-po na slavnostní vyhlášení nedorazí. Čína ho totiž loni v prosinci odsoudila za manifest Charta 08, ve kterém žádal svobodu slova a vícestranický systém v Číně. Text, jenž vyzývá ke zlepšení lidských práv v zemi, se přímo inspiroval československou Chartou 77.
Policie zatkla Lioua ještě před zveřejněním dokumentu. V procesu, který se záměrně konal o Vánocích, aby tolik nepoutal pozornost Západu, ho pak soud poslal na jedenáct let za mříže.
Za jeho propuštění se dnes přimluvil také americký prezident a držitel Nobelovy ceny míru za loňský rok Barack Obama. „Čína udělala za uplynulých třicet let obrovský pokrok v ekonomické oblasti a zlepšila životy svých obyvatel, stovky milionů jich zbavila úplné chudoby. Ale tato cena připomíná, že politická reforma ještě úplně dokončena nebyla, a že základní lidská práva musejí být dodržována,“ uvedl v prohlášení.
Čínští obhájci lidských práv dnes vyznamenání disidenta uvítali. Jeho manželka Liou Sia řekla, že je rozhodnutím Nobelova výboru nadšená, a vyzvala čínskou vládu, aby jejího muže okamžitě propustila. Zároveň vyzvala Západ, aby zvýšil tlak na vládu v Pekingu.
Peking ocenění ostře odsoudil
Peking naopak zuří. „Je to obscenita, která jde přímo proti zásadám Nobelovy ceny míru,“ napsalo čínské ministerstvo zahraničí v prohlášení k ocenění prvního čínského disidenta, kterého označuje za kriminálníka. A navíc pohrozilo, že rozhodnutí poškodí vztahy Číny a Norska.
Po ostrých slovech následovaly i činy. Norský velvyslanec v Číně musel na kobereček na místní ministerstvo zahraničí, aby si vyslechl oficiální čínský protest proti udělení Nobelovy ceny míru.
Čínský disident Liou Sia-po a jeho manželka.
ČÍNSKÝ DISIDENTČtyřiapadesátiletý Liou Siao-po pobýval při studiu v Pekingu i na univerzitách v USA a Norsku. Sílící demokratizační hnutí v Číně v roce 1989 donutilo Lioua vrátit se do vlasti, kde se ihned zapojil do organizování studentských protestů. Za svou činnost byl zatčen a odsouzen k téměř dvouletému vězení. Kritika čínského systému vlády jedné strany vynesla Liouovi v letech 1996 až 1999 druhý pobyt ve vězení, tentokrát v převýchovném pracovním táboře. - Oženil se zde s názorově spřízněnou Liou Sia, která je další postavou disidentského hnutí. - Dosud nejvýznamnějším Liouovým počinem je sepsání Charty 08, v níž několik set čínských osobností navrhlo 19 opatření ke zlepšení lidských práv v Číně. Inspirací k sepsání na čínské poměry velmi odvážného dokumentu byla československá Charta 77. autor: ČTK |
Režim se dokonce snažil informaci o ocenění svým obyvatelům zatajit. Při vyhlašování například nebylo možné na mnoha místech naladit televizní stanici CNN. Podobně země reagovala i v roce 1989 na udělení ceny dalajlamovi.
Čtyřiapadesátiletý čínský politický vězeň byl favoritem letošní volby. Kromě Václava Havla jeho nominaci podporoval například i arcibiskup Desmond Tutu či tibetský duchovní vůdce dalajlama.
Disidenta navrhli i čeští zákonodárci
Oficiálně ho také nominovalo 40 českých a 51 slovenských zákonodárců včetně ministrů zahraničí obou zemí.
„Liou je přesně ten typ angažovaného občana, kterému takové ocenění náleží,“ komentoval udělení ceny Václav Havel. Zároveň ocenil Nobelův výbor, že se nenechal zastrašit čínským varováním a nenadřadil ekonomické zájmy lidským právům.
Tlak na Čínu teď sílí ze všech stran. Francie krátce po ocenění vyzvala Peking, aby disidenta propustil. Francouzský ministr zahraničí Bernard Kouchner prohlásil, že jsou Francie i EU jeho vězněním znepokojeny. Svobodu pro oceněného si podle mluvčího německé vlády přeje i Berlín.
Peking chtěl ocenění disidenta zhatit už v létě. Náměstek šéfa čínské diplomacie Fu Jing při návštěvě Norska šéfovi Nobelova institutu pohrozil, že by předání ceny mohlo vážně poškodit vztahy mezi Čínou a Norskem a ohrozit dojednávání vzájemných dohod.
UDĚLOVÁNÍ NOBELOVÝch CEN Prestižní ocenění nesou jméno švédského vynálezce dynamitu Alfreda Nobela. Ten ve své závěti rozhodl, že jeho majetek bude vložen do fondu, z něhož bude každoročně udělována cena za významné vědecké objevy, literární tvorbu a zásluhy o mír ve světě. První Nobelovy ceny byly uděleny v roce 1901. LETOŠNÍ UDĚLOVÁNÍ NOBELOVÝCH CEN: Lékařství a fyziologie V pondělí Nobelovu cenu za lékařství a fyziologii získal britský fyziolog Robert Edwards, průkopník umělého oplodnění. Fyzika V úterý získali Nobelovu cenu za fyziku André Geim a Konstantin Novoselov z univerzity v Manchesteru za výzkum grafenu. Chemie Nobelovu cenu dostali tři vědci za postup při tvorbě složitých sloučenin Literatura Ani Keňan, ani favorité. Nobelovu cenu za literaturu má Peruánec Vargas Llosa Ekonomie - pondělí 11. října ve 13 hodin Nobelova cena za mír je jediná z cen zřízených švédským vynálezcem a průmyslníkem Alfredem Nobelem, která není udělována ve Švédsku. Na rozdíl od ostatních Nobelových cen také nemusí být udělena jen osobě, ale i organizaci, která „vykonala nejvíce pro bratrství mezi národy, zmenšení existujících armád či pořádání a propagaci mírových kongresů“.
