Počet závislých se zvýšil zhruba o deset procent. Ovšem ohrožených je mnohem víc. A pozor! Jsou to hlavně děti.
Roman Povala začal brát drogy ve třinácti letech. Přitom nevyrůstal v rizikovém prostředí, ale v běžné rodině.
"Pocházel jsem z normální spořádané rodiny. Nikdo mě nešikanoval, žádný důvod začít s drogami jsem neměl," vzpomíná Povala, který byl závislý šest let a dnes pomáhá terénním pracovníkům v práci s drogově závislými. "Chtěl jsem jen zkusit, jak to chutná," vysvětlil.
Lidí jako je on, je ve Zlínském kraji stále víc. Jejich počet pozvolna roste. "Doplácejí na dnešní módní trend, kterým je marihuana. Kdo nehulí, je mimo. Každý si říká, že na marihuaně nemůže být člověk závislý, ale já s tím nesouhlasím. V devadesáti procentech byla právě marihuana vstupem do drogového světa," tvrdí Povala.
Cesta od kouření "trávy" k tvrdším drogám většinou trvá několik let. Stejně dlouho trvá, než si závislí uvědomí, že by se měli léčit. "Závislost se vyvíjí. K nám se dostávají lidé kolem šestadvaceti let," uvedl vedoucí zlínského kontaktního centra pro drogově závislé Onyx Petr Netočný. "Dítě začne v patnácti a problém pociťuje až časem."
Nejužívanější drogou v kraji je pervitin
Zlínský region je charakteristický zejména užíváním pervitinu. Kolem jednoho vařiče většinou funguje uzavřená komunita. "Je to proto, že dealerům se nevyplatí dovážet k nám heroin. Není tu až taková kupní síla. Náš region je tak trošku zastrčený. To je hlavní důvod, proč narkomani užívají pervitin a ne heroin," vysvětlil Netočný.
Úplnou kuriozitou jsou opiáty z makovic. Komunity najíždějí na rozlehlé lány hlavně na Kroměřížsku v době, kdy zraje mák. "Roztok si aplikují přímo na místě," uvedl Horyanský.
Prvním krokem, jak se zbavit závislosti, bývají kontaktní centra. Například Onyx má zhruba 250 klientů ročně. Ovšem počet lidí, kteří centrum navštíví, a skutečný počet narkomanů se můžou lišit. "Máme evidované, kolik jehel vydají lékárny. Větší polovina jsou naše," podotkl Netočný.
