Dvoupokojový byt byl pro pětičlennou rodinu už dost těsný, a tak rodiče našli řešení ve vestavěných patrech. "Měli jsme patro na spaní v našem pokoji, který tak splňuje funkci ložnice, obývacího pokoje i pracovny. Jsme s ním spokojeni, a tak jsme se rozhodli pro patro i do dětského pokoje," říká Marcela Mašínová.
Maminka tří malých rošťáků, která prošla jako produkční například Divadelním spolkem Kašpar a Divadlem bratří Formanů. V současné době se věnuje činnosti občanského sdružení PaNaMo, známého především projektem Divadelní léto pod plzeňským nebem.
Inspirace divadlem nechybí ani v dětském pokoji. Stěny zdobí výtvarně zpracované divadelní plakáty a samo patro je tak trochu divadelní scéna. "Především jsme chtěli, aby byl prostor prakticky rozdělen," upozorňuje Ivo Jelínek, pracovitý tatínek, který má celou přestavbu pokoje na svědomí. "Nejdříve jsem všechno dlouho promýšlel a před samotnou realizací jsem raději vytvořil maketu, abychom si všichni společně řekli, zda bude patro vyhovovat všem," popisuje svoji práci.
Holčičky mají své království dole pod patrem
Boj o centimetry
Bojoval o každý centimetr, aby se pod patro vešly dvě postele, prádelníky, a především zbylo v pokoji dost místa na hraní. Nečekaně velký prostor má i devítiletý Jakub nahoře na patrové vyhlídce.
"Mám tam postel, prádelník a dost místa na všechny svoje věci. Vejde se mi sem i sbírka mečů, některé z nich mi vyrobil táta. Mám také hodně časopisů ABC, na které potřebuji hodně místa," ukazuje Jakub svoje království.
Podle slov Marcely Mašínové se patrem také dobře vyřešilo soužití dětí odlišných pohlaví. "Jakub je kluk a potřebuje svoje soukromí. Holčičky mají zase své království dole pod patrem. Myslím, že je to moc důležité. Ne že by se sourozenci nesnesli, ale takhle je to podle našich zkušeností mnohem lepší," míní.
Dnešnímu trendu pomalovaných zdí a obrazů přímo na zdi, ale Ivo Jelínek moc nefandí
Patro už dávno nestačí na Jakubovu výšku. Ve svém "pokojíčku" se musí pohybovat po kolenou. "Počítali jsme s tím. Jakub má nahoře hlavně prostor na spaní a velký prostor na hraní na zemi.
Roli hrál každý centimetr, patro nesmí být příliš nízko, aby se pod ním dalo volně procházet a také zabírá pouze polovinu pokoje. Celý prostor je tak příjemně opticky rozdělen," vysvětluje Ivo Jelínek.
Někteří odpůrci patrům vyčítají, že se v prostoru pod stropem nedá dýchat a drží se zde příliš teplý vzduch. "Měli jsme z toho trochu strach, ale je to dobré. Je potřeba vždy před spaním pořádně vyvětrat," doporučuje Ivo Jelínek.
A na co tedy musí především myslet ti, kteří by si také rádi pořídili vestavěné patro? "Já myslím, že nejdůležitější je výška pokoje. Čím vyšší, tím lepší. My máme stropy ve výšce tři metry dvacet, to je podle mě minimum. Patro by také nemělo zabírat celou plochu pokoje," míní zkušený truhlář.
Patro už dávno nestačí na Jakubovu výšku. Ve svém "pokojíčku" se musí pohybovat po kolenou
"Podle mě může být patro v jakémkoliv pokoji. Třeba v dětském pokoji může spodní část sloužit jako úložný prostor pro hračky, takže nemusí být tak vysoko. V hodně malých prostorách je také možné řešení, kdy pod patrem je pouze pracovní stůl, takže potřebná výška je pouze na sezení," navrhuje Marcela Mašínová.
I hračky dělal táta
Tatínek truhlář vyrábí dětem také většinu hraček. Tříletá Josefína se po bytě ráda prohání třeba s dřevěnou jezdící kačenkou. Na hračky mají děti také speciální komodu, které říkají hračkovník. Jak jinak než z dílny tatínka.
"Je to velmi praktická věc. Podobnou komodu na hračky doporučuji do každého dětského pokoje. Hračkovník má spoustu šuplíků, do kterých se dá všechno schovat a je rychle uklizeno," říká Marcela Mašínová. V břiše hračkovníku jsou tak desítky autíček, kostek nebo vláčků. Dětem je tam zatím pomáhá uklízet maminka.
Dnešnímu trendu pomalovaných zdí a obrazů přímo na zdi, ale Ivo Jelínek moc nefandí
Pod patro se krásně vešla velká barevná závěsná síť, která je v současnosti nejoblíbenější atrakcí v celém pokoji. Děti se do ní vejdou klidně i všechny tři, ač nejvěrnějším obyvatelem sítě je malá Josefína.
Ta se do ní schová úplně celá a vypadá pak jako malý zakuklený motýlek. "Je třeba síť dobře upevnit, ale pak je to nepřeberná studnice zábavy pro děti každého věku," pochvaluje si síť maminka.
Hodně důležité byl při plánování místnosti také výběr barev. Ty podle Marcely Mašínové do dětského prostoru určitě patří. Neměly by podle ní být příliš křiklavé, ale na druhou stranu musí být veselé. Hrášková zelená je podle jejích slov dobrým kompromisem.
Dnešnímu trendu pomalovaných zdí a obrazů přímo na zdi, ale Ivo Jelínek moc nefandí. "Obrazy přece vyjadřují hodně aktuální pocity. Když se přenesou na zeď, jsou trvalé a mohou potom začít nudit. Nebo rozčilovat.
Tatínek truhlář vyrábí dětem také většinu hraček
To není jako u obrazů v rámu či plakátů, ty se dají jednoduše sundat. U trvalých obrazů je to horší," míní Ivo Jelínek, který vyrábí dekorace především pro plzeňské Divadlo Alfa. V bytě však rozhodně nechybí ani autentické malůvky dětí přímo na zeď.
Místo na pracovní stůl
Přestože v bytě, který je součástí starého domu v klidné plzeňské čtvrti Slovany, bojovali s místem, pracovní stoly pro děti zabírají čestnou pozici pod oknem. "Každé dítě musí mít vlastní stůl, aby si na něm mohlo udělat vlastní nepořádek. Cizí nepořádek děti uklízejí ještě více nerady než ten vlastní," říká s nadsázkou Ivo Jelínek.
Také se stoly si tatínek vyhrál. Každá deska je zdobená a vykládaná dřevěnými motivy, které se sbíhají do ozdobných geometrických tvarů. Také každá židle je unikát a řemeslný fortel nezapřou ani prádelníky. Jediné co v pokoji nenajdete, jsou skříně.
Řemeslný fortel nezapřou ani prádelníky a speciální komoda na hračky
"Každé dítě má svůj prádelník. Pár kousků oblečení sice máme pověšeno na tyči, připomínající divadelní štendr, ale je to jen minimum. Snažíme se hodně věci třídit a neshromažďovat. Malý byt prostě nemá místo ani na příliš oblečení," míní Marcela Mašínová.
Přestože jsou ve svém pronajatém bytě již více než deset let a jsou zde nad míru spokojeni, jednou by se rádi přestěhovali na statek za Plzní, který si vlastními silami opravují.
Tam by mohli mít i koně, po kterém všechna děvčata z rodiny touží. Zatím si musí počkat. A v bytě plném originálního nábytku, divadelních rekvizit a především úžasně pohodové atmosféry, se čeká více než dobře.
