Rozhovor s nástupcem Michala Ježdíka se však neodvíjel pouze od prvního zápasu Česka ve skupině. Pavel Budínský hovořil o omluvenkách, přípravě svého týmu a bližší i vzdálenější budoucnosti české reprezentace.
Vaše funkční období začalo vlastně už před startem přípravy. Dostal jste totiž řadu omluvenek. Už se o tom sice napovídalo mnoho. Co jste k tomuto tématu ochoten dodat?
Každému hráči v kempu jsem řekl, že nechci řešit ty, kteří nepřijeli. Spíš se chci zabývat těmi, kteří přijeli. Pochopitelně je to alarmující. Mělo by se to řešit i na poli české federace. Mám takový dojem, že slábne identita k české národnosti. Tam vznikají ty důvody, proč hráči nechtějí reprezentovat. Já bych do budoucna chtěl, aby ti hráči projevili zájem a aby ho potvrdili tím, že přijedou a budou pomáhat českému basketbalu. Aby rozkvétal nahoru spíš než aby uvadal.
Budete třeba už od září komunikovat s hráči o příštích sezonách? S těmi, kteří tu jsou, určitě ano. Od těch, kteří odmítli, očekávám, že zvednou telefon, zavolají mi a řeknou, co bude dál. Já nebudu znova oslovovat hráče, kteří řekli, že nechtějí. Moje role je koučovat, ne někoho neustále přemlouvat. Já volat nebudu. Jen bych zase poslouchal důvody nebo by mi někteří ani nezvedli telefon. Jestli mají zájem, ať ho prezentují navenek. Číslo mé nebo číslo Jiřího Zídka znají.
Platí to i o hráčích, kteří se omluvili pouze na tuto sezonu?
Platí to obecně o všech. Já všechny důvody respektuju. Každý má právo se rozhodnout svobodně. Jestli ale mají svůj zájem reprezentovat, tak se k tomu musejí postavit čelem a chovat se jako chlapi.
Příprava? Na jedničku
Jak byste zhodnotil přípravu? Ať už výsledkově, nebo herně.
Času jsme sice neměli tolik, kolik bychom si přáli, ale musím říct, že se až na drobné výjimky povedlo vše podle plánu. A to i výsledkově. Zápasy pro nás byly vynikající prověrkou. Platí to o turnaji v Bulharsku, zápase v Litvě i o dvojutkání proti Estonsku. Všichni hráči, kteří dorazili, se připravovali svědomitě a dávali do toho plné úsilí. Výsledky jsou poměrně pozitivní.
Co jste si řekli ke druhému poločasu posledního přípravného zápasu s Estonskem, po kterém jste hráče kritizoval?
Řekli jsme si, že bychom neměli brát zřetel na to, jakým rozdílem vyhráváme, nebo prohráváme. A že chceme udržet stejný herní projev po celých 40 minut. Mohli bychom tím získávat špatné návyky do budoucna. To nechceme.
Ještě jednou k absencím: kolik vrásek vám na čele udělal fakt, že scházejí vlastně všichni nejlepší čeští rozehrávači?
Je pravda, že na první soustředění měl dorazit i Tomáš Satoranský a David Marek. Ten první se nakonec omluvil, druhý má zánět obalu achillovky a lékař mu nedoporučil další start během těchto čtrnácti dnů. Povolali jsme Tomáše Tótha. Máme navíc Michala Čarneckého. A s oběma panuje naprostá spokojenost.
Jaká bude role Pavla Slezáka?
Pavel si křest ohněm prožil na turnaji v Bulharsku. Role ústředního rozehrávače tam na něj vybyla, ale musím říct, že ji zvládl dobře. Až bravurně. Hrál velice chytře. Překvapil nás všechny a myslím, že i sebe samotného. Ale počítáme s ním spíš na pozici dvojky.
A jak to vypadá s jeho poraněnou rukou?
V prvním utkání s Estonskem si ji narazil. Ale podezření na zlomeninu se vyvrátilo a teď už normálně trénuje. Je to v pořádku.
Proti Slovákům je o náboj postaráno
Přes téma rozehrávačům se dostáváme na prvního soupeře. Slováci věří, že přes kvality jejich jedničky Antona Gavela povede cesta k úspěchu. Co vy na to?
Určitě musíme respektovat to, že Gavel dlouhodobě patří k nejlepším tamním hráčům. Získal teď titul v Německu. Slováci mohou takhle kalkulovat, my ale věříme, že můžeme do rotace zapojit víc hráčů a hrát ve vyšším tempu. Nemyslím, že jeden hráč je klíčem k výhře. Rozhodne týmový výkon.
Co dalšího řeknete ke Slovákům?
Oba týmy se výborně znají. Hlavní trenér František Rón i asistent Peter Bálint nás mají přečtené. Nepůjde tedy o to, jak se překvapí hráči, ale o to, jak budou hrát oba týmy. Družstvo kolem bratrů Rančíkových a Gavela určitě bude dělat maximum pro to, aby nás zdolalo. My naopak chceme zvládnout první zápas na hřišti soupeře.
Loni Češi bojovali o výhru v Estonsku, Maďarsku a na Ukrajině neúspěšně. S venkovním prostředím se nevyrovnali. Dá se tým na nepřátelské fanoušky vůbec nějak připravit?
Upřímně: v Čechách je to dost složité. Podmínky tu nejsou takové, jaké vás pak čekají venku. Návštěvnost není tak velká a kulisa bouřlivá. V národním celku se pak může stát, že zodpovědnost sváže hráčům ruce. Uvědomujeme si to. Potřebujeme, aby hráči podali podobné výkony jako v přípravě. Ale máme tu hráče zkušené z evropských pohárů. A hlavně je tu Luboš Bartoň, který hrál v Itálii, Španělsku, v Eurolize. Takže z tohoto pohledu bychom měli utkání zvládnout. Doufám, že to zvládneme.
Bude "federální" souboj bitvou o první místo?
To už myslíte moc do dopředu. To je spekulativní. A já spekulovat nechci. Ale bude to souboj prestižní. Jsou tam hráči, kteří hrají v Čechách. My se na to těšíme a myslím, že i Slováci. Věřím, že se diváci budou bavit.
Sefolosha? Nevím
Co prozradíte k ostatním soupeřům?
Kypr je tým velmi specifický. Myslím, že je založen víc na individuálním pojetí hráčů z řecké ligy, Týmovým dojmem na mě nepůsobí. Jsou horkokrevní, někdy až nedisciplinovaní. V přípravě s Bulharskem došlo k hromadné šarvátce, obě lavičky vyběhly na hřiště. Kypr navíc dokáže vytvářet tlak na soupeře i na rozhodčí. Bude tedy důležité udržet disciplínu a nenechat se rozhodit různými gestikulacemi soupeře.
Má nějaké výraznější osobnosti?
Nejde předjímat, známe je jen z přípravných zápasů. Ale žádného zvučného hráče, který by dosahoval kvalitou nad rámec, tam nemají.
Se zápasem proti Kypru, který hostí Děčín, je spojena i charitativní akce české basketbalové reprezentace. Jak se ten nápad zrodil?
My jsme to prožívali poměrně intenzivně, protože jsme v Děčíně měli i tréninkový kemp. Není to pro nikoho nic lehkého. Rozhodli jsme se pomoct rodině Voříškových. Výzva je jasná: každý z nás věnuje korunu za jednoho diváka. Takže čím víc lidí přijde, tím víc budeme platit. Myslím, že to je pro dobro věci. Proto Děčínské zvu, aby halu vyprodali.
Trenérské duo u české basketbalové reprezentace: Vlevo hlavní kouč Pavel Budínský, vpravo jeho asistent Jan Slowiak
Ještě vás poprosím o slovo k poslednímu soupeři, Švýcarsku.
Na ně jsme zatím spíš zvědaví. Uvidíme, jak budou hrát ty dva zápasy předtím. Skautovat je budeme vlastně až po našem zápasu s Kyprem.
Víte, jestli bude hrát Thabo Sefolosha, hráč z týmu NBA Oklahoma City Thunder?
To nevím.
Tušíte už nyní, jak bude vypadat systém kvalifikace na ME v roce 2012?
Ne úplně detailně. Ze 40 zemí by měla mít desítka nejlepších zajištěn přímý postup na mistrovství Evropy. O dalších 14 míst se bude bojovat. Vznikne buď šest skupin po pěti, nebo šest po pěti. Měly by vzniknout nějaké koše, podle kterých se bude do kvalifikace nasazovat. Ale jakým klíčem to bude, to vám teď nepovím.
