Srbsko se poprvé omluvilo za masakr v Srebrenici, za genocidu ho neoznačilo

Srbský parlament po půlnoci schválil těsnou většinou rezoluci, v níž odsoudil masakr 8 tisíc Muslimů bosenskými Srby v Srebrenici v roce 1995. Za genocidu ho neoznačil. I tak je to ale posun. Bělehrad roky masakr v Srebrenici nechtěl vůbec přiznat, připomněla televize BBC na svém webu.

"Srbský parlament důrazně odsuzuje zločin spáchaný na populaci bosenských Muslimů v červenci 1995," uvádí se podle BBC v deklaraci. Text dále vyjadřuje "soustrast a omluvu rodinám obětí, protože nebylo uděláno vše, aby se tragédii předešlo".

Srbští poslanci o rezoluci jednali 13 hodin a nakonec pro ni hlasovalo 127 z 250 členů parlamentu. Dokument sice neoznačuje masakr za genocidu, jak ho běžně označují západní země, přesto ale podle AP znamená výrazný posun Bělehradu od pozic, které zastával bývalý prezident a srbský nacionalista Slobodan Miloševič.

Omluva za gaye

Vysloužilý americký generál John Sheehan se omluvil za své nedávné tvrzení, že za masakr v Srebrenici mohou mimo jiné evropské armády, respektive vojáci Nizozemska, jejichž slabostí byla účast homosexuálů v jednotkách. "Selhání v Srebrenici nebyla v žádném případě chyba jednotlivých vojáků. Desátníci a seržanti vykonávali rozkazy založené na prioritách politických autorit," napsal ve svém dopise nizozemskému generálovi Henku van den Breemenovi.

Zdroj: timesonline.co.uk

Deklaraci prosazovala prozápadní vládní koalice, podle níž vyjádření lítosti přispěje k usmíření na Balkáně a pomůže Srbsku v jeho úsilí o vstup do Evropské unie. Další podmínkou je vydání bývalého velitele bosenskosrbské armády Ratko Mladiče, který se zřejmě stále skrývá v Srbsku.

"Touto deklarací očistíme tvář národa," řekla v parlamentu poslankyně Jelena Trivianová. Její kolegyně Naďa Kolundzijová později na webu B92 dodala, že dokument pomůže uzavřít tragickou kapitolu v historii Balkánu.

Opozice byla proti

Naopak opoziční politici označovali dokument za ostudný a někteří hlasovali proti, další se hlasování na protest zdrželi. "Proč chcete poznamenat budoucí generace něčím, co nikdy nebudou moct smýt?" ptal se například opoziční poslanec Velimir Ilič.

Nacionalističtí politici podle televize BBC požadovali, aby jakákoliv rezoluce také odsoudila zločiny spáchané Bosňáky (bosenskými Muslimy) a Chorvaty během válečných let 1992 až 1995.

Deklaraci zkritizovali také samotní bosenští Muslimové, protože o masakru ve Srebrenici nemluví jako genocidě. Masakr ve Srebrenici je přitom největší brutalitou od druhé světové války a jako genocidu ji znal i Mezinárodní soudní dvůr v Haagu.

Srebrenica

Do východobosenské Srebrenice, kterou OSN během bosenské války prohlásila za chráněnou oblast, se uchýlily tisíce bosenských Muslimů. Nizozemské jednotky, které měly z pověření OSN Srebrenici na starosti, ji ale v červenci 1995 nedokázaly ubránit před bosenskosrbskými jednotkami. Ty pak vyvraždily 8 tisíc muslimských mužů a chlapců a pohřbily je v masových hrobech.

Za hlavního iniciátora největšího válečného zločinu v Evropě od konce druhé světové války je považován bývalý vrchní velitel bosenskosrbské armády Ratko Mladič, který se zřejmě stále skrývá v Srbsku. Jeho vydání před Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii je jednou z podmínek pro přibližování Bělehradu k Evropské unii.

Z podílu na vraždění muslimů v Srebrenici je obviněn mimo jiné někdejší předák bosenských Srbů Radovan Karadžič. Ten byl předloni zatčen a je ve vězení v Haagu, kde se bude ze svých zločinů zodpovídat před Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY).

Zdroj: ČTK