Roste tak jedno z největších současných rizik pro banky, které budou muset úvěry odepisovat. Tím přijdou o část zisků, případně mohou spadnout až do ztráty a odepsat část svého kapitálu.
Dobrou zprávou je, že centrální banka ve včera zveřejněných zátěžových testech bankovního sektoru i přes toto riziko uvedla, že jsou české bankovní domy v dobré kondici. Bez větších problémů by měly ustát i opakování loňské recese. Mají totiž poměrně stabilní výnosy a loni neutrpěly kvůli krizi velké ztráty.
O možnosti návratu recese a vývoje reálné ekonomiky podle písmene W se teď však hovoří stále častěji. Čeští průmyslníci, kterým na konci loňského roku a na počátku letoška přibylo zakázek, mají stále obavy, že jejich odběratelé jen doplňovali prázdné sklady a růst se opět zastaví.
Povzbudivé zprávy nepřišly včera ani z ekonomického tahouna Evropy Německa, kde po deseti měsících růstu klesla podnikatelská důvěra v ekonomiku.
Ve včera zveřejněných zátěžových testech ČNB odhaduje, že pokud se naplní její konzervativní scénář založený na vlastní prognóze vývoje, mohly by u firem nesplácené úvěry stoupnout ze současných osmi procent na deset až dvanáct. Tedy téměř o polovinu.
Největší problémy až za rok
"Dlouhodobý pokles produkce z loňska se projeví v kvalitě bankovních úvěrů se zpožděním. Například problémy komerčních nemovitostí mohou být vidět až tak za dva tři roky," uvedl Jan Frait, expert ČNB pro oblast finanční stability.
Desatero dlužníka1. Žádné půjčky na zbytečnosti Pramen: Bankovní a nebankovní registr |
Zároveň upozornil, že může být i lépe. ČNB totiž ve svých scénářích raději počítá s co nejhoršími možnostmi, které mohou nastat. Přesto výhled ČNB na další růst neplatičů nevypadá pro banky příliš povzbudivě.
Šéfové velkých peněžních domů přitom dříve odhadovali, že zatímco loňský rok byl nejhorší pro firmy, letošek bude ve znamení problémů domácností. Teď to však spíše vypadá, že dozvuky krize hlavně ve firemním sektoru budou pro banky delší a bolestivější, než čekaly.
Podle ČNB by návrat recese a s tím spojený další růst neplatičů neznamenal pro bankovní sektor velké nebezpečí.
"Do problémů by se mohly dostat jen jednotky bank. Celkem by v tomto scénáři musely banky navýšit kapitál o necelou miliardu," vysvětlil Frait.
Horší by to bylo v případě, pokud by se do Česka rozšířila například "řecká nákaza". Tedy nedůvěra investorů ve stabilitu celé země a její schopnost splácet své půjčky. Takový vývoj by na banky dopadl podstatně hůř a jejich akcionáři by podle ČNB museli pro zabezpečení bank najít zhruba 13 miliard korun.
Nejnovější čísla o neplatičích včera zveřejnil také bankovní a nebankovní registr. U svých členů sledují všechny úvěry lidí a firem, tedy i ty, které jsou řádně spláceny. Podíl těch špatných v případě bankovního registru ke konci roku 2009 meziročně stoupl o 21 procent, v případě nebankovních půjček a úvěrů dokonce téměř o 38 procent. Nejvíce rizikovou skupinou jsou podle statistik registrů mladí do 24 let, naopak nejlépe splácejí lidé ve věku od 30 do 34 let.
