Západ obrací: Taliban do Afghánistánu patří, pojďme s ním jednat

Takové "kacířství" se dlouho neslušelo říkat nahlas. Snad jen afghánský prezident Hamíd Karzáí v závěru svého prvního mandátu nesměle namítal, zda by nebylo prozíravější zasednout s Talibanem k jednacímu stolu. Tehdy ho nikdo moc poslouchat nechtěl. Hlavní stratégové dávali přednost rachotu zbraní. Nyní ovšem Západ včetně Spojených států dochází k závěru, že to nikam nevede.

Americký voják si potřásá rukou se starostou jedné z vesnic v severovýchodním Afghánistánu | foto: AP

Všichni najednou začínají hovořit o tom, že nejlepším způsobem, jak ukončit vleklé násilí, by bylo s povstaleckými bojovníky jednat. Popřípadě si je "koupit".

"Mé osobní pocity vojáka mi říkají, že bojování už bylo dost. Věřím, že nevyhnutelným vyústěním všech konfliktů je politické řešení," uvedl včera poněkud překvapivě vrchní velitel amerických a spojeneckých sil v Afghánistánu Stanley McChrystal v rozhovoru pro britský list Financial Times.

GLOSA MF DNES:

Kdo je Usáma, který se zjevuje?

Tato slova potvrzují, že také americká armáda nyní vkládá naděje do mírového řešení vleklého konfliktu. A to nejlépe cestou společné dohody mezi afghánskou vládou a Talibanem za moderování spojenců. Ostatně už minulý týden naznačil změnu postoje také americký ministr obrany Robert Gates, když podotkl, že Taliban je součástí afghánské politické struktury.

A McChrystal šel ještě dál. Připustil, že členové militantního hnutí by se v budoucnu mohli podílet i na afghánské vládě. K tomu je ovšem hodně daleko. Talibanu nejspíš ještě nikdo oficiálně židli u jednacího stolu nepřistavil, navíc není jisté, jak by se jeho velitelé v takovém případě zachovali.

Strategie to ovšem vůbec není špatná, podle mnoha znalců afghánských poměrů rozhodně stojí za to ji přinejmenším vyzkoušet. "Předtím je ovšem nutné oslabit vliv extremisticky laděných talibanců," dodal McChrystal.

Třicet tisíc vojáků, které do Afghánistánu vysílá Barack Obama, a 7000 posil, jež slíbili spojenci z NATO, by letos mělo Taliban oslabit tak, aby na mírová jednání přistoupil. S teroristy z Al-Kajdy, kteří stále mají na části afghánského území jistý vliv, pak spojenci žádné slitování mít nehodlají.

Taliban

Ne všichni ovšem uvažují stejně. Překvapivý návrh veze na londýnskou dárcovsku konferenci německý ministr zahraničí Guido Westerwelle. Chce talibance uplatit, aby se ozbrojeného boje sami vzdali. Tedy nabídnout jim peníze a práci. Argumentuje přitom podobně jako Hamíd Karzáí: většina Afghánců se prý připojila k Talibanu nikoli z fanatismu, ale protože strádají.

sousedi tlačí na dialog

Země sousedící s Afghánistánem a Turecko podporují proces národního usmíření s Talibanem.. Uvedly to v úterý  ve společné deklaraci.

Na minisummitu v Istanbulu se sešli prezidenti Afghánistánu, Pákistánu a Turecka a zástupci většiny sousedů Afghánistánu, včetně Číny a Íránu, a také britský ministr zahraničí David Miliband.

Ne všichni se ovšem domnívají, že toto je ta nejlepší cesta. Zkušení američtí zpravodajci například soudí, že Taliban je možné dostat různými způsoby, jen ne penězi.

O tom, jak dále postupovat a především jak dále postupovat jinak, se bude Západ radit právě v Londýně. Asi to nebude bez emocí. Jedno však je, zdá se, jisté: Západ nyní usiluje o mír v Afghánistánu intenzivněji než kdy dříve. A chystá se Talibanu učinit nějakou zajímavou nabídku.

Ostatně Kai Eide, šéf afghánské mise OSN, už vyzval afghánské úřady, aby usilovaly alespoň u některých talibanských vůdců o jejich vyjmutí ze seznamu teroristů, což by byl první krok k přímým rozhovorům.

Taliban

Zatím nevíme, zda se afghánští ozbrojenci podobným úvahám usmívají, či zda by o něčem takovém uvažovali. V dobách, kdy Taliban v Afghánistánu vládl, nechal naivně rozbíjet televize, zakazoval hudbu a pouštění draků.

Dnes jsou jeho vůdci nesporně mnohem mazanější. A pokud jednat začnou, neprodají se vůbec lacino. Zatím ovšem konflikt v bojovné hornaté zemi spíše eskaluje.